Příčina myastenie nespočívá v samotných neuronech
Když se řekne myastenie, řada lidí automaticky zmíní souvislost s nervy, to ovšem může vést k zavádějícímu přesvědčení, že se jedná podobně jako v případě Alzheimerovy nebo Parkinosonovy nemoci o neurodegenerativní onemocnění, tedy o záležitost související s postupnou ztrátou struktury či funkce neuronů. Došlo k tomu téměř u čtvrtiny účastníků našeho průzkumu (22,7 %). V případě myastenie sice nervy hrají roli, avšak chyba nenastává přímo u nich, ale v přenosu vzruchu mezi nimi a svalem. Receptory, které mají tuto komunikaci na starosti, jsou totiž napadány buňkami imunitního systému. Jedná se tedy o autoimunitní onemocnění. Správně ho zařadilo 7 z 10 (70,4 %) našich respondentů.
A u myastenie se nabízí ještě jeden zásadní rozdíl oproti neurodegenerativním onemocněním – ačkoliv neurodegenerativní onemocnění bývají doménou seniorů obou pohlaví, myastenie je nejčastěji diagnostikována kromě starších mužů u mladších žen. To odhadli překvapivě téměř všichni (93,6 %) dotazovaní v našem průzkumu. Pravděpodobně proto, že jde o dobře zapamatovatelný fakt, protože obě skupiny ze zdravotního hlediska příliš dalších věcí nespojuje.
Když svaly nereagují na povely k práci tak, jak mají…
Myastenie se projevuje svalovou slabostí a rychlejší unavitelností. Typicky ji nejprve signalizují obtíže s drobnými svaly oka, kromě padání očních víček se dostavuje dvojité vidění zejména po námaze, resp. ke konci dne. S nemocí by tyto potíže spojily dvě třetiny účastníků našeho průzkumu (78,3 %), respondenty nezmátla ani možnost, že se dané příznaky objevují hned po probuzení (8,8 %). Myastenie může postihovat i mimické svaly obličeje (maskovitý obličej, neschopnost sevřít oční víčka či zapískat), to by netipovala čtvrtina (24,63 %) dotazovaných. Naopak mezi příznaky myastenie nepatří vypadávaní vlasů, což správně poznal každý druhý (56,7 %) účastník našeho průzkumu.
Stav myasteniků může být velmi proměnlivý a záleží na mnoha faktorech. Jak však odhadla naprostá většina (86,2 %) respondentů, negativně ho může ovlivnit například infekční onemocnění, psychický stres nebo podání nevhodných léků. Obdobný vliv na něj však nemá nedostatek pohybu (4,43 %) nebo vysoký krevní tlak (9,36 %).
Čekání „až to přejde” se u myastenické krize nemusí vyplatit
Myastenie má celou řadu příznaků podle toho, na jakém svalstvu se projevuje. Některé mohou být jen nepříjemné a obtěžující, jiné mohou myasteniky přímo ohrozit na životě. K tomu dochází při tzv. myastenické krizi, projevující se potížemi s polykáním a vážnou dušností. Každý myastenik by měl vědět, jak se v tomto případě zachovat.
8 z 10 (80,3 %) dotazujících by správně uvedlo, že je třeba zachovat klid, zavolat si nebo si nechat zavolat rychlou záchrannou službu, protože záchranáři dokážou myastenikovi poskytnout adekvátní pomoc.
Alarmující je ovšem, že 17,24 % lidí, kteří náš dotazník vyplnili, se domnívá, že si v tomto případě stačí pouze lehnout a odpočinout si a 2,46 % by se dokonce pokusila něco spolknout, protože bez jídla přece nebude mít sílu.
Obdobný poměr (80,8 %) dotazovaných jako ti, co věděli, jak při myastenické krizi postupovat, znalo také možnosti její léčby (podává se série plasmaferéz a nitrožilní infuze lidských imunoglobulinů). 15,3 % respondentů uvedlo, že je při ní třeba provést operaci brzlíku. Jeho zánět nebo nádor na něm sice může být spojen s myastenií, ale jeho odstranění není akutním řešením situace, ale spíše plánovou záležitostí zlepšující dlouhodobý stav myasteniků. Brzlík si s nemocí správně spojilo 68 % lidí, kteří dotazník vyplnili. Čtvrtina dotazovaných (23,7 %) považuje při myastenii za vhodné provedení operace mozku. Jak jsme vysvětlili, jednalo by se o úplně zbytečný zákrok.
Nabízíme vzdělávací materiály k myastenii, vyberte si podle své preference
Čtvrtina čtenářů, která v našem průzkumu více či méně tápala, by se jistě měla ponořit do článků, které jsme pro vás k tématu připravili. Ale i ostatní v nich mohou nalézt něco, co o nemoci netušili.