Pracujete v prostředí „secondhandového“ kouře?
Asi to znáte: celý den sedíte vy coby nekuřák v kanceláři s někým, kdo kouří, a vy přicházíte domů s bolavýma, svědícíma a slzejícíma očima.
Pasivní kouření je „nechtěný secondhand“
Když je kouření na pracovišti dovoleno, nekuřáci se nemohou nijak vyhnout pasivnímu kouření. V Americe se používá výraz „secondhand-smoking“, což je naprosto výmluvné. Otevření oken a větrání nemusí vždy dobře pomoci, protože zejména ve městech je vzduch plný nečistot. Na mnohých moderních pracovištích navíc často ani není otevření oken možné. Jedinou možností, jak si zachovat zdraví, je v práci prostě kouření netolerovat. To je filozofií i amerického Národního institutu pro bezpečnost práce a zdraví (NIOSH), který doporučuje omezit kouření na pracovišti na nejnižší možnou míru.
Co tedy dělat v kanceláři?
Pokud vaše firma ještě kouření neomezuje a tím vlastně toleruje pasivní kouření svých zaměstnanců, můžete se pokusit omezit vystavování nekuřáků nežádoucímu kouři třeba následujícími kroky:
- 1. Předejte zaměstnavateli kopie dokumentů oficiálních organizací, které zdůrazňují ohrožení zdraví kouřením.
- 2. Přeorganizujte pracoviště (pokud je to možné) tak, aby kuřáci seděli daleko od nekuřáků.
- 3. Řekněte kuřákům, aby kouření z ohleduplnosti k nekuřákům omezili, a těm, kteří to udělají, veřejně poděkujte.
- 4. Otevírejte okna tak často, jak je to jen možné. Umožníte tím proudění čistého vzduchu do místnosti.
- 5. Vyvěste na viditelné místo plakátek/plakátky Děkujeme, že zde nekouříte.
- 6. Promluvte si se zaměstnavatelem o politice nekouření ve vašem zaměstnání. Buďte si jisti, že zaměstnavatel ví o nebezpečném vlivu pasivního kouření na zdraví nekuřáků. Předejte dokument o nebezpečí pasivního kouření pro lidské zdraví.
- 7. Dobrovolníci mohou vytvořit pracovní skupinu, která se bude touto problematikou zabývat dlouhodoběji, komunikovat a vyjednávat se zaměstnavatelem i skupinou kuřáků.
V soukromí si každý kuřák může kouřit (a také ohrožovat své zdraví) podle svého uvážení. Na pracovišti nebo vůbec v kolektivu, kde jsou přítomni i nekuřáci, je ale situace jiná. Svoboda každého jednotlivce totiž končí tam, kde začíná svoboda jiného.
Zkuste tedy uplatnit výše uvedené rady v praxi a pokuste se nastolit situaci, kdy zaměstnavatel v ideálním případě vykáže kuřáky na místa vzdálená. Nejlépe na volné prostranství před budovou. Nebude to možná hned, ale soustavnou činností se jistě situace postupně změní. Vždyť i klasický citát říká: „Kapka nehloubí kámen silou, ale častým kapáním.“
(jnl)
Zdroj: http://dccps.nci.nih.gov/tcrb/I_mind_if_you_smoke/nowork.html