Práce v hlučném prostředí zvyšuje riziko vzniku vážných srdečních onemocnění
Ticho léčí – známá fráze, kterou se lidstvo řídí již po generace. Teprve v poslední době se však nalézají vědecké důkazy pro to, že hluk má opravdu neblahý vliv na zdravotní stav člověka. Tímto tématem se zabývala i studie uveřejněná v časopise Occupational and Environmental Medicine.
#IMG#
Hluk versus klid
Do výzkumu bylo zahrnuto celkem šest tisíc zaměstnanců starších dvaceti let v období roku 1999 až 2004. Účastníci byli dotazováni na životní styl, pracovní podmínky a prostředí. Dále se podrobili lékařskému vyšetření a odběrům krve. Následně byli rozděleni do dvou skupin. První skupinu tvořili lidé, kteří pracovali v hlučném prostředí déle než tři měsíce, druhou skupinu pak šťastnější zaměstnanci z klidných pracovišť. Za hlučné pracovní prostředí bylo považováno takové, kde bylo obtížné se dorozumět, aniž by člověk musel zvýšit hlas. Pětina pracovníků pracovala v hlučném zaměstnání déle než 9 měsíců v kuse, většinou to byli muži starší 40 let. Vědci zjistili, že mezi těmito zaměstnanci bylo častější pravidelné kouření a také nadváha, což jsou další rizikové faktory pro vznik srdečních onemocnění.
Příliš decibelů srdci neprospívá
Z výsledků vyšetření vyplynulo, že hlučné pracovní prostředí zvyšuje pravděpodobnost srdečních problémů dvakrát až třikrát. Byly to nemoci věnčitých tepen – angina pectoris a srdeční infarkt. Lidé pracující v hluku měli také zvýšený krevní tlak. Žádné rozdíly se nepotvrdily v hladinách cholesterolu a zánětlivých parametrech.
Vědci se domnívají, že dlouhodobá práce v hlučném prostředí může mít na kondici srdce podobně nepříznivý vliv, jako třeba náhlý a intenzivní emoční nebo fyzický stres. Ten v těle dokáže spustit chemické pochody zhoršující přítok okysličené krve do srdečního svalu.
(omat)