Podzim ve znamení vlhka, plísní a alergií
Pojem plísně je často používán jako synonymum pro houby. Jsou schopny přežívat v téměř každém prostředí, nejvíce se jim však daří v teple, tmě a dostatku vody a organického substrátu.
Plísním se daří ve vlhku…
Plísně se rozmnožují sporami, které se šíří vzduchem podobně jako pyly. Pro jejich tvorbu a rozptylování do okolí je nutný dostatek vlhkosti. Proto jsou velká množství spor uvolňována zejména při nebo po dešti, v noci a při ranní rose. Spory některých plísní se však více uvolňují za sucha a maximum jejich výskytu je v pozdním létě. Alergické reakce na ně jsou potom někdy zaměňovány s alergií na trávy. K takovým plísním patří Alternaria a Cladosporium. V zimních měsících dosahují v našich podmínkách nejvyšších koncentrací plísně domovní – Aspergillus, Penicilium, Rhizopus a Mucor.
… ani suchem však nepohrdnou
Daří se jim ve vlhku a v temnu, ale spory mohou uvolňovat i v sušším prostředí. Aspergillus může kromě alergických reakcí vyvolávat i přímé onemocnění plic nebo celého organizmu, které ohrožuje zejména pacienty s oslabenou imunitou.
Rozpoznejte alergii na plísně
Na alergii na plísně musíme pomýšlet, pokud pacient udává maximum obtíží v zimních měsících a není alergický ani na roztoče, ani na zvířata. K diagnóze používáme kožní testy i laboratorní průkaz alergických protilátek v krvi.
A nedejte jí šanci
Pokud je alergie prokázána, je nutné upravit prostředí, vysušit, prosvětlit, větrat. Léčba je obdobná jako u jiných typů alergie. Astma spojené s alergií na plísně je často těžké a obtížně se léčí. V některých studiích byl u těchto pacientů prokázán i přínos léčby protiplísňovými léky – antimykotiky, která jsou jinak rezervována pouze pro infekce vyvolané plísněmi.
(van)
