Otazníky kolem astmatu: pomáhá elitním sportovcům k lepším výkonům?
Na astma u vrcholových sportovců se většinou díváme jako na překážku, navzdory které se tito výjimeční jedinci dokázali dopracovat ke špičkovým výsledkům. Ve skutečnosti to ale může být jinak: pomáhá astma sportovcům k lepším výkonům, nebo naopak výkony na hranici lidských možností způsobují astma?
Na astma u vrcholových sportovců se většinou díváme jako na překážku, navzdory které se tito výjimeční jedinci dokázali dopracovat ke špičkovým výsledkům. Ve skutečnosti to ale může být jinak: pomáhá astma sportovcům k lepším výkonům, nebo naopak výkony na hranici lidských možností způsobují astma?
Astma vítězí?
Na začátek trochu strohé statistiky: na posledních olympijských hrách v Londýně závodilo přibližně 10 tisíc sportovců, z toho jich asi 700 mělo potvrzenou diagnózu astmatu. Zdánlivá nevýhoda vypadá v řeči čísel jinak: průměrný sportovec s astmatem má přibližně dvojnásobnou šanci, že dosáhne na olympijskou medaili než jeho zdravý kolega. Vědce i profesionální sportovce samozřejmě vždycky zajímalo, co je příčinou téhle na první pohled paradoxní „astmatické výhody“.
Léky na astma vám k lepším výkonům nepomohou
Odborníci se dříve domnívali, že za lepšími výkony astmatiků stojí jejich léky, které musí na své astma užívat. Také proto museli v minulých letech olympijští sportovci s potvrzeným astmatem žádat o zvláštní povolení, pokud chtěli užívat svůj lék salbutamol. Dnes je již všechno jinak, především díky vědeckým studiím, které potvrdily, že salbutamol nemá na výkonnost sportovců žádný vliv bez ohledu na to, zda trpí astmatem, nebo nikoliv.
Sportem ku zdraví, nebo k invaliditě?
Když výkonnost nezvyšují protiastmatické léky, co je tedy příčinou toho, že právě sportovci s astmatem dosahují často těch nejlepších výsledků? Vědci, kteří prováděli testy se salbutamolem, nabízejí zajímavé vysvětlení: ke vzniku astmatu dochází u mnoha sportovců vlivem extrémní tělesné námahy v ne úplně ideálních podmínkách: znečištěné ovzduší nebo chlorovaná voda v bazénu dráždí dýchací cesty trénujících sportovců a postupem času mohou vyvolávat astma. Není tedy překvapivé, že právě sportovci, kteří trénují více než ostatní, mají častěji astma a také vyhrávají více medailí.
Pohyb patří k životu všech
Pokud byste chtěli díky tomu, že sportovní trénink může způsobit astma, úplně zanevřít na svůj rekreačně provozovaný sport, zadržte. Přiměřená fyzická aktivita je nejenom prospěšná, ale podle odborníků by se jí neměli vyhýbat ani ti z nás, kteří astmatem již nyní trpí. Sportující astmatici by ale měli, stejně jako jejich špičkoví kolegové z olympijských her, začínat každé cvičení alespoň třicetiminutovým rozehřátím a rozcvičkou. Tím se totiž výrazně sníží riziko, že právě zvýšená fyzická námaha vyvolá nepříjemný astmatický záchvat. Sportovat tedy mohou všichni, s astmatem či bez něj. Jen je potřeba vědět, jak správně na to.
Hvězdy českého sportu s astmatem
- Petra Kvitová – slavné tenistce nedělá dobře především vysoká vlhkost spojená s vysokými teplotami, které zhoršují její astma během turnajů v Severní Americe nebo Austrálii.
- Daniel Wagner – navzdory svému astmatu je úspěšným cyklistou.
- Vavřinec Hradilek – špičkový kajakář, který si odvezl stříbro z Letních olympijských her v Londýně, trpí astmatem již od dětství. Bere ho proto jako součást svého života, nikoli jako důvod ke stížnostem.
- Tomáš Dvořák – trojnásobný mistr světa v desetiboji trpí pylovou alergií a s ní zřejmě souvisí i jeho astma, které se typicky projevuje při větší fyzické zátěži.
- Lukáš Bauer – český reprezentant v běhu na lyžích a několikanásobný olympijský medailista také bojuje s astmatem. V jeho případě se kromě zvýšené fyzické zátěže připojují k vyvolávajícím faktorům i nízké teploty.
- Jiří Šlégr – známý hokejista a také politik si na rozdíl od Petry Kvitové na vlhký vzduch nestěžuje, jemu při astmatu naopak pomáhá. Astma ho tak zpravidla netrápilo během zápasů, protože nad ledem, jak říká, je dostatečně vlhký vzduch.
MUDr. Helena Janíčková
Odborník uLékaře.cz