Malý atopik, velký astmatik – lze tomu zabránit?
Určitou formou alergie trpí čtvrtina populace. Opravdu je nutné se
alergenům vyhýbat, nebo je lepší s nimi naopak co nejvíce udržovat
kontakt?
Otázka prevence alergických onemocnění – ať už u běžné populace, nebo u rizikových jedinců – je v posledních letech velmi intenzivně sledována. Výsledky studií jsou ale nejednoznačné.
Podpora, nebo zábrana?
Ukazuje se, že jednoduchá obecně platná opatření bude velmi těžké najít. Alergická onemocnění mají totiž různý genetický podklad, čímž nastávají situace, kdy některá opatření u určité skupiny pacientů brání rozvoji alergie, u jiné skupiny ji však naopak podporují.
Genetické pozadí alergie ale zatím také není zcela prozkoumáno, je tedy těžké posuzovat jeho přesný vliv. Závěry všech studií je proto třeba hodnotit zatím velmi opatrně. Teprve další poznatky a zkušenosti jejich výsledky potvrdí nebo naopak vyvrátí.
Kontakt s alergeny ano, ale...
Nejnovější směry současného bádání v prevenci alergie obracejí pozornost k zvýšenému vystavení ochranným faktorům spíše než vyhýbání se alergenům. Dosud uplatňované dogma preventivně se vyhýbat alergenům se postupně mění ve zdůrazňování přirozeného styku s nimi, ovšem za hojné podpory ochranných faktorů.
Atopie nemusí být alergie
Atopie je název pro situaci, kdy daný jedinec reaguje na běžné okolní látky tvorbou alergických protilátek. Neatopik takto nereaguje. Atopie ještě neznamená alergii. Alergie totiž už znamená nemoc, která se u atopika může, ale také nemusí projevit. Někdo tak může zůstat celý život pouze atopikem,. Pokud se totiž nesetká se "svým" alergenem, neprojeví se u něj alergická reakce. A jak je to možné? Jím tvořené alergické protilátky jednoduše nemají s čím reagovat.
Realita je jiná
V reálném životě se to však příliš často nepodaří. Stručně řečeno: atopie je vloha stát se alergikem, a znamená tedy zvýšené riziko stát se alergikem.
Lze tomu zabránit? Podle současných poznatků ano, ale je to zatím velmi obtížné. V časově omezeném úseku během dětství se to v několika studiích podařilo, otázkou však zůstává další vývoj účastníků studie po ukončení ochranných opatření.
Dosud prokazatelně platná opatření pro všechny děti bez rozdílu rizika v prevenci všech forem alergie jsou:
- omezení pasivního kouření (o aktivním nemluvě!)
- kojení do čtyř až šesti měsíců
- co nejvíce snížit kontakt s alergeny (roztoči, švábi, kočičí a psí alergeny)
Pokud je nutný příkrm, pak je u dětí se sklonem k alergii (k nimž atopici patří) důležité volit mléko se zcela hydrolyzovanou bílkovinou. U nerizikových dětí lze použít běžné kojenecké adaptované kravské mléko. Ostatní příkrmy je vhodné podávat teprve po 4. až 6. měsíci věku. Poté se již ale výživa neliší od zdravých nerizikových dětí.
Dietní opatření po zavedení nemléčných příkrmů již nemají prokazatelný preventivní význam. Speciální dieta je dodržována pouze při prokázané potravinové alergii, což je ale jiná situace než prevence alergie obecně.
Další opatření u rizikových dětí je co nejvíce snížit kontakt s alergeny. Při již projevené alergii je účinné snižovat nebo zcela zamezit kontakt s alergenem. U 12 až 24měsíčních dětí s atopickým ekzémem a vyššími koncentracemi alergických protilátek celkově nebo proti roztočům nebo trávám mělo určitý ochranný vliv před rozvojem astmatu 18měsíční podávání cetirizinu jako účinné látky.
Účinná vakcína
Alergenová vakcinace u dětí s alergickou rýmou brání rozvoji astmatu a také brání rozšíření senzibilizace na další alergeny. Hodně diskutovaná a zatím vědecky ne ještě zcela podložená jsou pozorování nižšího výskytu alergií u dětí žijících v kontaktu s hospodářskými zvířaty, u dětí, které v batolecím věku prodělaly častěji běžné virové infekce, a u dětí žijících antroposofickým způsobem života (tj. mimo jiné co nejpřirozenější strava, odmítání očkování, antibiotik a léků na snižování horečky).
Všeobecné doporučení takovýchto opatření je ale nemožné a také nebezpečné. Z doporučení jsou tedy zatím jednoznačná: zamezení kouření, kojení do 4 až 6 měsíců a vyloučení domácích zvířat, zejména koček.
(van)
