Malárie
Malárie, nebo „střídavá horečka“ je tropické infekční onemocnění vyvolané parazity z rodu Plasmodií. Typicky se projevuje střídajícími se záchvaty vysoké horečky se zimnicí, zvracením a průjmy. Malárie se vyskytuje ve více než stovce zemí na celém světě. K nejrizikovějším oblastem patří státy Střední a Jižní Ameriky, Afriky, Středního Východu a Jižní Asie. Hlavním projevem malárie je horečka. Nastupuje ve vlnách, mezi kterými probíhá různě dlouhé období (jeden, dva, tři, event. více dnů) bez teplot.
Malárie, neboli „střídavá horečka“, je tropické infekční onemocnění vyvolané parazity z rodu Plasmodií. Typicky se projevuje střídajícími se záchvaty vysoké horečky se zimnicí, zvracením a průjmy.
Co jste možná netušili...
Choroba je známa již déle než 4 tisíce let. Patří k nejstarším onemocněním, které trápí člověka. Zmínky o ní pocházejí již od starověkých civilizací v Asii, Africe i Střední Americe. Prapůvodní vlastí malárie jsou pravděpodobně hluboké pralesy ve střední a jižní Africe, tedy místa, kde se onemocnění daří dodnes.
#IMG#Příčinu malárie viděli starověcí lékaři v současném působení ovzduší, geografické polohy a ročního období. Odráží to i dnešní označení nemoci. Vzniklo složením italských slov „mala“ a „aria“, což v překladu znamená „špatný vzduch“. Počátkem 18. století tak chorobu pojmenoval italský lékař a cestovatel Giovanni Maria Lancisi. Domníval se, že malárie vzniká působením jedovatých výparů z močálů a mokřin. Původce malárie se podařilo objevit až koncem 19. století francouzskému armádnímu lékaři Charlesu Louis Alphonse Laveranovi. Za svůj objev byl v roce 1907 oceněn Nobelovou cenou za fysiologii a medicínu.
Chininová kůra, léčivý přípravek používaný proti malárii dodnes, pochází od středoamerických Indiánů. Díky španělským misionářům, dobyvatelům a kolonizátorům se rychle rozšířila do Evropy, kde se začala používat jako prostředek proti horečce.
Jak vzniká...
Malárie se vyskytuje ve více než stovce zemí na celém světě. K nejrizikovějším oblastem patří státy Střední a Jižní Ameriky, Afriky, Středního Východu a Jižní Asie.
Onemocnění vyvolává prvok Plasmodium. Jde o parazita, který se množí a přežívá ve slinných žlázách komárů z rodu Anopheles. Při kousnutí a přisátí komára přecházejí Plasmodia do krevního oběhu nakaženého člověka. Rychle se šíří do jater. Napadají jejich buňky a dále se množí. Po pomnožení opouští játra a napadají červené krvinky. Způsobují jejich zvětšení a prasknutí. Přitom do krve uvolňují toxiny, které jsou odpovědné za charakteristické projevy malárie.
Sáním krve nakaženého člověka dochází k infekci dalších komárů. Po týdnu množení prvoků v zažívacím systému komára je možný další přenos infekce. Ve vzácných případech může k přenosu dojít i přímým stykem s krví nakaženého nebo z nemocné matky na dítě.
Jak se projevuje...
První projevy onemocnění se objevují v rozmezí 10 až 28 dnů od nákazy. V přírodě se běžně vyskytuje několik druhů Plasmodií, která mohou vyvolat malárii. Projevy onemocnění se do určité míry liší podle konkrétního původce.
Hlavním projevem malárie je horečka. Nastupuje ve vlnách, mezi kterými probíhají různě dlouhá období (jeden, dva, tři, event. více dnů) bez teplot. Některé druhy malárie nemají charakteristický vlnový nástup horeček a podobají se spíše obyčejné chřipce. K projevům připomínajícím chřipku patří i bolest hlavy, svalů, pocení, zimnice a celková slabost. Přidává se nevolnost, zvracení a průjmy. Prvok ničící červené krvinky způsobuje chudokrevnost a žluté zabarvení kůže.
Závažnější typy malárie (infekce Plasmodium falciparum) mohou vést k selhání ledvin, postižení srdce a mozku, k těžkému bezvědomí nebo dokonce končit úmrtím nemocného.
Jak se potvrdí...
Malárie je v Evropě velmi vzácné onemocnění. Všechny případy jejího výskytu byly popsány u cizinců nebo souvisely s cestou do oblastí častého výskytu plasmodií. Je důležité mít na paměti, že mezi nákazou a prvními projevy choroby může ve vzácných případech uběhnout i několik měsíců. Podezření na malárii by proto měla vyvolat jakákoliv horečka vzniklá do jednoho roku po návratu z rizikových míst.
Malárii lze mnohdy diagnostikovat již podle charakteristických, ve vlnách přicházejících horeček. K přesnému stanovení přítomnosti plasmodií v krvi nemocného a určení diagnózy slouží mikrobiologické vyšetření krevních vzorků. O celkovém stavu organismu, jater, ledvin a počtu krevních buněk informuje biochemické a hematologické vyšetření krve.
Jak se léčí...
Malárie se léčí pomocí speciálních léků - antimalarik. Součástí většiny z nich je již po staletí užívaná chininová kůra. Antimalarika jsou dostupná pouze na lékařský předpis. Volba preparátu by se měla řídit konkrétním druhem malárie a oblastí, kde k nákaze došlo. Při rozhodování je důležité zvážit i věk pacienta a jeho celkový stav. Většinou se používá kombinace několika antimalarik, která má zajistit účinné působení proti všem vývojovým stádiím původce onemocnění. Léčba malárie je zatížena vysokým výskytem nežádoucích účinků na zažívací a nervový systém. I z toho důvodu je důležité, aby ji řídil a sledoval lékař.
Důležitým podpůrným opatřením je dostatečný přísun tekutin a zabránění rozvoji dehydratace.
Co dál...
Včas zahájená a správně vedená léčba malárie je většinou také úspěšná. Nemocný má šanci na úplné uzdravení. Délka léčby mnohdy přesahuje několik týdnů a pokračuje i po odeznění akutních obtíží. Důležitou podmínkou její úspěšnosti je disciplína nemocného a přesné dodržování pokynů lékaře. Dlouhodobé užívání léků má zajistit úplné vymýcení všech plasmodií ukrytých uvnitř jaterních buněk. V některých případech dochází ke znovu vzplanutí choroby. Tehdy je nutné přistoupit k nasazení antimalarik s odlišným mechanismem účinku, na které plasmodia nevykazují rezistenci.
Podle odhadů Světové zdravotnické organizace se přes veškerá opatření malárií nakazí ročně kolem 300 až 500 milionů lidí na celém světě. Více než milion nemocných ročně na malárii umírá. Nejhorší prognózu mají nákazy vyvolané prvokem Plasmodium falciparum.
Jak se tomu všemu vyhnout...
Před cestou do oblastí s vysokým výskytem malárie je vhodné navštívit některé z center tropické a cestovní medicíny a informovat se zde na možnost prevence a ochrany. Návštěvu lékaře nenechávejte na poslední chvíli. Nejvhodnější doba je již 4 až 6 týdnů před odjezdem. Proti malárii dosud neexistuje účinná vakcína. Odborník Vás však informuje o aktuální epidemiologické situaci v dané cílové oblasti a v případě velmi vysokého rizika i předepíše preventivní užívání antimalarických přípravků.
K důležitým prvkům ochrany patří i prevence kousnutí komárem. Základem je vhodné oblečení (dlouhé rukávy a nohavice), repelenty a postřiky, moskitiéry a ochranné sítě.
