Lupénka: když krémy a masti nefungují

U mnoha lidí s lupénkou lokální léčba neboli natírání postižené pokožky různými přípravky zkrátka nezabírá. Jindy může být kožní postižení tak rozsáhlé, že se nedají žádné krémy prakticky použít. Co se s lupénkou dá dělat pak?

Není chyba v přístupu?

Průzkumy ukázaly, že hlavní příčinou špatného účinku lokální léčby bývají samotní nemocní. Neužívají krémy a masti správně a pravidelně. Často by přitom fungovaly, kdyby dostaly od pacientů šanci. Navíc i po přidání např. systémové léčby se doporučuje v lokální terapii pokračovat, aby se účinek znásobil. Důslednost je tedy více než důležitá.

Lokální vs. systémová léčba

Pokročilá léčba lupénky není lokální, ale tzv. systémová. Nepůsobí tedy jen na kůži, ale po celém těle. Tato terapie je sice efektivnější, ale také dražší. Navíc přináší i možné vedlejší účinky. Používá se hlavně u středně závažné až závažné lupénky. Volba systémové léčby záleží na dalších nemocech, rozsahu a pokročilosti lupénky a mnoha jiných okolnostech. Rozhodující však bývá závažnost choroby:

• mírná – lupénka postihuje méně než 3 % povrchu těla (dlaň má plochu asi 1 %),
• středně závažná – je postiženo 3 až 10 % povrchu těla,
• závažná – zasaženo je více než 10 % pokožky těla.

Čím a jak bojovat

Lokální léčba:

• kortikosteroidy (hydrokortizon, prednison), zvlhčovače, anthralin, uhelný dehet, tazaroten a kalcipotrien,
• fototerapie ultrafialovým (UV) zářením aplikovaná pouze na postižená místa.

Systémová terapie:

• metotrexát, cyklosporin a další imunosupresiva a cytostatika ve formě tablet,
• fototerapie aplikovaná na celé tělo,
• biologická (cílená) léčba aplikovaná injekčně.

Rizika malá, ale možná 

Pokročilá systémová léčba lupénky je dnes bezpečná a pacienti ji dobře snáší. Za vznikem lupénky stojí špatně fungující imunitní systém, který reaguje nadměrně a poškozuje vlastní kůži. Systémová léčba míří právě na zklidnění imunitního systému. S lékařem je ale třeba zvážit možné nežádoucí účinky:

• biologická (cílená) léčba občas zvyšuje riziko některých infekcí,
• fototerapie může způsobit poškození nebo rakovinu kůže,
• metotrexát vyžaduje sledování jaterních a ledvinových funkcí,
• cyklosporin může poškodit ledviny, což vyžaduje jejich sledování.

Biologická léčba je nejlepší

Nejméně vedlejších účinků má léčba biologická, protože je cílená jen na špatně fungující imunitní buňky. Rizika jsou obecně při této moderní terapii naprosto minimální. Nevýhodou je, že jde o léčbu dražší a pojišťovny se zdráhají ji u všech proplácet. Zeptejte se na biologickou léčbu svého lékaře a zkuste se společně dohodnout, zda je pro vás vhodná a jak jí nejsnáze dosáhnete.

(ercp)

Zdroj: www.webmd.com