Leberovy kongenitální amaurózy jsou vzácná onemocnění spočívající v poruše fotoreceptorů sítnice vedoucí k těžké ztrátě zraku a degeneraci tyčinek a čípků. Představují jeden z nejčastějších důvodů vzniku dětské slepoty.
Prvního průlomu v léčbě Leberových kongenitálních amauróz (LCA) bylo dosaženo náhradou nefunkčního genu u pacientů s primární poruchou v buňkách pigmentového epitelu sítnice. K léčbě byly použity tzv. komplementární oligonukleotidy, jednovlákenné řetězce nukleové kyseliny, které jsou „zrcadlovou“ kopií části mRNA. Oligoneukleotidy se ni navážou a znemožní její čtení a vznik bílkoviny. Jedná se o zcela nový přístup v léčbě dědičných onemocnění sítnice.
Práce, která tento přístup představila vědecké obci, byla letos publikovaná v prestižním časopise Nature Medicine. Přinesla výsledky léčby deseti pacientů s LCA, nositelů mutace genu, která je častou příčinou tohoto onemocnění spočívající v poruše sestřihu m RNA. U většiny pacientů dochází ke ztrátě všech tyčinek, nicméně po mnoho desetiletí je zachován alespoň centrální ostrůvek špatně fungujících čípků, což představuje okénko pro možnou léčbu.
Pacientům byly aplikovány injekce obsahující komplementární oligonukleotidy přímo do sklivce s cílem zabránit sestřihu mRNA. Během léčby nedošlo ke vzniku žádné závažné nežádoucí události. Tři měsíce po aplikaci se zrak u většiny pacientů zlepšil, v jednom případě byla dokonce zaznamenána mimořádná odpověď na léčbu, zlepšení zrakové ostrosti.
Pokroky z éry identifikace genů nyní u tohoto onemocnění umožňují návrh léčby na molekulární úrovni.
(lis)
Zdroj:
CIDECIYAN A. V., JACOBSON S. G., DRACK A. V., HO A. C. et al. Effect of an intravitreal antisense oligonucleotide on vision in Leber congenital amaurosis due to a photoreceptor cilium defect. Nat Med 2019 Feb; 25 (2): 225–228.