Kuřáky v jejich závislosti podporují špatné asociace
Lidský mozek využívá několik způsobů, jak se různé události naučit a zapamatovat. Vytváří si například tzv. asociace čili spojení mezi jednotlivými myšlenkami, pocity, náladami apod. Nikotin dokáže ovlivnit podvědomé procesy učení tak, že může dojít i k vytvoření škodlivých asociací. Díky tomu se začneme chovat, jako by kouření bylo něco pozitivního.
Lidský mozek využívá několik způsobů, jak se různé události naučit a zapamatovat. Vytváří si například tzv. asociace čili spojení mezi jednotlivými myšlenkami, pocity, náladami apod. Nikotin dokáže ovlivnit podvědomé procesy učení tak, že může dojít i k vytvoření škodlivých asociací. Díky tomu se začneme chovat, jako by kouření bylo něco pozitivního.
Mozek si každý podnět, ať už je to čichový vjem, myšlenka, nebo pocit, spojí s jiným podnětem, který obdržel ve stejnou chvíli nebo o malinko později. Když se pak s jedním z těchto podnětů setkáme, vybaví se nám i ten druhý. Například když se řekne jablko, představíme si, jak je sladké a šťavnaté, jak se leskne a krásně křupe. Nenapadne nás kupříkladu naše hlava, tedy pokud nám na ni to „proklaté“ jablko zrovna nespadlo.
Ani mozek není neomylný
Normálně si mozek vytváří asociace mezi podněty přicházejícími z vnějšího prostředí a něčím, co je dobré pro zachování naší existence a blahobytu. Nikotin ale dokáže mozek obalamutit tak, že si tvoří paměťové asociace mezi podněty z prostředí a kouřením. U laboratorních myšek se prokázalo, že působením nikotinu se zesílily vazby mezi nervovými buňkami až o 200 procent.
Bez cigarety ani kávu
A právě ve chvíli, kdy se toto spojení zpevní, mohou se naše prožitky vesele ukládat do paměti. A proto se události spojené s kouřením mohou stát podnětem, který vyvolává potřebu okamžitě si zapálit. Tím podnětem může být například pití kávy, konzumace alkoholu, večeře s přáteli nebo i obyčejná cesta domů.
Všechno zlé je ale i k něčemu dobré. Porozumění mechanismu, který se podílí na vytváření paměti, by se mohlo v budoucnu využít při výzkumu a léčbě poruch paměti, jako je například Alzheimerova nemoc, nebo poruch dopaminergní signalizace při Parkinsonově chorobě.
(jas)
Zdroj:
http://www.thememorypage.net/htiym.htm www.lfp.cuni.cz/patofyziologie/materialy/uceni/uceni.ppt
http://www.21stoleti.cz/view.php?cisloclanku=2006031719
http://referaty.atlas.sk/odborne-humanitne/psychologia/11784/?print=1
