Kůže atopiků trpí při planých neštovicích daleko více než u nealergických dětí
Plané neštovice u dětí mohou být komplikovány jak lokálními, tak i systémovými bakteriálními infekcemi. Z nich hrají prim streptokoky a zlatý stafylokok. Daleko náchylnější k infekci jsou děti, které navíc trpí atopickou dermatitidou.

Očkování pomůže
Proti planým neštovicím je už naštěstí několik let možné se nechat očkovat. To se nejprve nedoporučovalo dětem, které trpěly atopickou dermatitidou, protože lékaři i rodiče se obávali možných komplikací. Od roku 2004 však proběhlo několik studií, které prokázaly bezpečnost i velmi vysokou účinnost očkování právě u dětí s atopickými ekzémy. A že se očkovat vyplatí, dokazují i statistiky.
Atopická kůže je ve větším ohrožení než ta zdravá
Například v sousedním Německu onemocní každoročně neštovicemi 750 000 dětí. Při tomto onemocnění pak trpí zejména atopici. Kůže dětí s atopickým ekzémem je totiž v 90–95 % případů napadena zlatým stafylokokem, zatímco u zdravých dětí se míra kolonizace pohybuje pouze kolem 15–20 %. Při neštovicích pak tedy logicky daleko častěji vznikne kožní bakteriální superinfekce u atopiků.
Bakterie mohou napadnout i jiné orgány
Bakteriální superinfekce navíc u atopiků často nepostihuje jen kůži, ale může se rozšířit i do dalších orgánů. Jednou z nejhorších komplikací je pak zápal mozkových blan nebo tzv. nekrotizující fasciitis (zánět svalových obalů). Každoročně zemře v Evropě na následky komplikací neštovic několik desítek lidí. Proto je očkování alergiků a atopiků více než vhodné.
Pacienti trpící atopickým ekzémem mají horší průběh případných bakteriálních infekcí. Jejich kůže totiž má jak relativní nedostatek antimikrobiálních peptidů, tak je i slabší kvůli poškození několika kožních bílkovin. U atopiků je snížená dokonce i sekrece „slizničních“ protilátek IgA na povrchu kůže. Všechny tyto faktory tak usnadňují bakteriím snadnější prostup do kůže a vznik zánětu. Ten se nejčastěji projevuje vysokou horečkou nad 39 stupňů, zarudnutím až puchýřem v místě infekce a otoky. Horečka navíc během třetího nebo čtvrtého dne stoupá. Jedinou účinnou léčbou je nasazení antibiotik a také sledování, zda nebyly napadeny měkké tkáně, například pomocí magnetické rezonance.
(kam)