Kdy a jak snižovat teplotu sami a kdy je třeba jít k lékaři?

Vzestup tělesné teploty není onemocnění jako takové, ale přirozená reakce organismu na něj. Zvýšená teplota nás na přítomnost choroby upozorní a je sama o sobě léčivá. Podporuje totiž aktivaci imunitního systému a brání patogenům v jejich množení. Je-li ovšem teplota příliš vysoká, může být takový stav pro naše tělo nejen nepříjemný, ale i nebezpečný.

Kdy teplotu snižovat?

Odborníci se obvykle shodují na tom, že teplotu do 38 °C není třeba nijak snižovat, a to právě kvůli její výše popsané funkci. Déletrvající horečka pohybující se nad 39 °C, nebo dokonce 40 °C však představuje riziko vyčerpání, dehydratace, křečových stavů nebo halucinací a našemu organismu již neprospívá.

Zábaly a vlažná sprcha

Bez léků lze snížit teplotu pomocí vlažných obkladů a zábalů, které se přikládají na hrudník a břicho, končetiny zůstávají volné. Po čtvrt hodině je vhodné obklad odstranit a teplotu přeměřit, případně celou proceduru zopakovat. Zábaly se nedoporučují, pokud se vyskytne mramorování kůže nebo jsou chladné končetiny.

Další variantou je dopřát si vlažnou sprchu nebo koupel, přičemž teplota vody by však neměla být nižší než 25 °C. Pomoci může i pití vlažných až chladných tekutin jako „chlazení zevnitř“.

Při teplotě 39 °C a vyšší pak lze zábaly a obklady kombinovat s léky snižujícími horečku, takzvanými antipyretiky.

Kyselina acetylsalicylová

Klasickým lékem proti teplotě je kyselina acetylsalicylová (prodávaná např. pod názvem Acylpyrin, Aspirin). Sáhnout po ní mohou pouze pacienti starší osmnácti let a ti, kteří nemají sníženou srážlivost krve nebo potíže se žaludkem. Ačkoli tato kyselina výborně snižuje teplotu a je rovněž účinná proti bolesti a zánětu, může podráždit žaludek a snižuje srážlivost krve. U dětí může způsobit závažný Reyův syndrom s poruchou vědomí a selháním jater, proto se u nich nepoužívá.

Paracetamol a ibuprofen

Dalšími účinnými léky pro snížení horečky jsou paracetamol (prodávaný např. pod názvem Paralen, Panadol) a ibuprofen (prodávaný např. pod názvem Ibalgin, Nurofen), které jsou bezpečné i pro děti, proto jsou k dostání také ve formě sirupů a čípků. Paracetamol není příliš vhodný, pokud trpíte onemocněním jater. Ibuprofenu se raději vyhněte, máte-li vážně nemocné ledviny či játra nebo trpíte-li žaludečními vředy.

Doporučené dávkování (u zdravých dospělých):

Kdy se poradit s lékařem

Máte-li poruchu funkce jater a/nebo ledvin, je třeba této skutečnosti volbu léku a jeho dávkování přizpůsobit, a to po domluvě s ošetřujícím lékařem. Horečnatý stav a dávkování léků u dětí je také lepší konzultovat s lékařem. Dětem vždy podávejte pouze léky pro děti určené, rozhodně totiž neplatí „polovina dávky pro dospělé je pro dítě tak akorát“. Zvláštní opatrnost je rovněž namístě u těhotných žen. Horečka by totiž mohla ohrozit správný vývoj plodu, a proto je vhodné ji regulovat co nejdříve. Bezpečnost léků se mimo jiné řídí aktuální délkou těhotenství, ohledně volby léku tedy raději kontaktujte vašeho gynekologa.

Návštěvu lékaře také neodkládejte, jestliže horečka trvá déle než 3 dny nebo pokud je spojena s:

• ztuhlostí v oblasti šíje,
• vyrážkou,
• silnou bolestí hlavy, hrudníku, zad nebo břicha,
• obtížným dýcháním,
• pálením při močení,
• apatií až poruchou vědomí,
• křečovým stavem,
• opakovaným zvracením či průjmem.
• (zak), aktualizace (veri)

Zdroje:

https://www.solen.cz/pdfs/lek/2007/02/04.pdf

http://www.edukafarm.cz/data/soubory/casopisy/14/farminews_2_tehotenstvi.pdf

https://www.mayoclinic.org/diseases-conditions/fever/symptoms-causes/syc-20352759