Jak se zjišťuje lupénka?

Kdy vysloví lékař podezření na lupénku?

Na lupénku je třeba myslet v každé věkové kategorii. Nejen praktický lékař pro dospělé, ale i ten pro děti a dorost by měl zbystřit, když se do jeho ordinace dostane pacient s typickými příznaky lupénky. Existuje mnoho forem tohoto onemocnění, tou nejrozšířenější je tzv. plaková forma (trpí jí asi 90 % nemocných), pro kterou jsou typická růžová nebo červená ložiska pokrytá suchými stříbřitými šupinami, které se odlupují. Svoji pozornost by lékař měl zaměřit zejména na oblast loktů, kolen a kštice, kde se tato ložiska vyskytují nejčastěji. U dětí a dospívajících může lupénka začínat výsevem velkého množství malých červených pupenů na trupu nebo kštici, nezřídka v návaznosti na zánět horních dýchacích cest. Velké procento pacientů mívá také postižené nehty, typicky jsou dolíčkované, rozvolněné a drolící se.

Dnes je známo, že se sklon k rozvoji této nemoci může i dědit. Nedílnou součástí diagnostiky jsou proto i cílené otázky na výskyt lupénky v rodině. K propuknutí nemoci dochází až působením provokačních faktorů, po nichž se musí při rozhovoru s pacientem aktivně pátrat. Řadí se mezi ně infekce, klimatické podmínky, hormonální vlivy, životospráva (např. stres, kouření) a některé vnitřní choroby, například cukrovka či onemocnění štítné žlázy.

Někdy je třeba sáhnout po speciálních metodách

V drtivé většině případů je pro svůj charakteristický vzhled kožních lézí lupénka diagnostikována pouhým okem. I zkušený kožní lékař ale může být na pochybách. V tomto případě je nutné přistoupit k pomocným vyšetřením.

Vhodné je provést například biopsii kůže. Při ní se odebírá malý vzorek kožní tkáně, který je následně detailně prozkoumán pod mikroskopem. Kromě definitivního potvrzení diagnózy je biopsie vhodná také k určení přesného typu lupénky.

Velmi nápomocné jsou i kožní stěry, zejména pak v případech, kdy má lékař podezření, že jsou kožní projevy spíše výsledkem působení bakterií. Laboratorní vyšetření krve nemá pro stanovení diagnózy tak velký význam, svoji podstatnou roli však hraje jako pomocník pro časné odhalení přidružených nemocí a poskytuje obraz o celkovém stavu pacienta.

Lupénka nepostihuje jen kůži, ale i klouby

Asi třetina pacientů s lupénkou má kromě kůže postižené i klouby, v tomto případě se hovoří o tzv. psoriatické artritidě. Brzké odhalení a léčba této nemoci výrazně zlepšují kvalitu života pacientů. V současné době existují screeningové metody, které mohou odhalit příznaky psoriatické artritidy již v raném stadiu a včas nasměrovat ošetřujícího lékaře k odeslání pacienta do rukou revmatologa.

Jedním ze screeningových nástrojů je například dotazník označovaný zkratkou PEST z anglického psoriasis epidemiology screening tool. Skládá se z pěti otázek cílených na projevy postižení kloubů – bolest, ztuhlost, otok a postižení osového skeletu a také na výskyt dalších typických projevů souvisejících s lupénkou, jako například párkovitých prstů. Pokud pacient odpoví kladně na tři otázky, měl by být odeslán k podrobnému dovyšetření na revmatologii.

Je ale třeba mít na paměti, že po psoriatické artritidě je nutné pátrat aktivně cílenými otázkami. Právě z tohoto důvodu jsou velmi nápomocné dotazníky. Někdy totiž pacienta samotného nenapadne, že mají jeho nově vzniklé, třebaže mírné bolesti kloubů něco společného s lupénkou. Nezřídka se tedy stává, že své obtíže zapomene kožnímu nebo praktickému lékaři zmínit.

Stejně jako u mnoha jiných nemocí i v tomto případě platí, že čas hraje tu nejdůležitější roli. I když se kloubní postižení zpočátku neprojevuje těžkými bolestmi či zhoršením funkcí, změny uvnitř kloubu už mohou být nevratné. Časné zahájení léčby má zásadní vliv na úspěšnost léčby a kvalitu života nemocného.

(herm)

Zdroje:

https://www.msdmanuals.com/professional/dermatologic-disorders/psoriasis-and-scaling-diseases/psoriasis

https://www.nhs.uk/conditions/psoriasis/

https://rheumatology.medicinematters.com/psoriatic-arthritis/psoriasis/screening-psoriasis-patients-for-development-of-psoriatic-arthri/16391918