Dětské nemoci – proč se vyplatí proti nim očkovat, i když se s nimi běžně nesetkáváme

MUDr. Hana Tichá 24.11.2021

Očkování patří bezesporu k nejvýznamnějším medicínským objevům v historii lidstva. Dokázalo zachránit stamiliony lidských životů napříč kontinenty. Proč ho 1–2 % rodičů u svých dětí odmítá? A jakému riziku jsou vlastně vystavené neočkované děti?

neštovice, dite, holcicka, v posteli, nemocna — Očkování pro neštovicím a jiným dětským nemocem

Očkování vs. Amerika aneb není objev jako objev

Dalo by se říct, že odmítání očkování je jakousi daní za úspěšnost vakcín. Lidé se v našich podmínkách již běžně nesetkávají s infekcemi, proti kterým je zaměřeno povinné dětské očkování, a přirozeně tak mají tendenci podceňovat jeho význam. Je však nutné si uvědomit, že tyto dětské nemoci se v populaci běžně nevyskytují právě díky očkování a při poklesu proočkovanosti se mohou kdykoliv vrátit. Víte, že díky očkování se dramaticky snížila úmrtnost na dětské nemoci?

Poradit se s lékařem

Infekce	Počet úmrtí v roce před zavedením očkování	Počet úmrtí po zavedení očkování	Pokles úmrtnosti v %
Dávivý (černý) kašel	13 850	35	99,8 %
Dětská obrna	1 613	4	99,8 %
Příušnice	218	12	90,9 %
Spalničky	10 740	42	99,6 %
Tetanus	8 181	1 110	93,4 %
Zarděnky	10	0	99,9 %
Záškrt	31 539	1 705	98,0 %

Zavedení očkování proti spalničkám u nás znamenalo pokles nemocnosti o desítky tisíc případů ročně

Ohlédnutí do historie nás zavede do roku 1969, kdy bylo zavedeno očkování proti spalničkám. Před tím bylo na našem území hlášeno průměrně 50 000 případů spalniček ročně, z toho asi 50 případů bylo smrtelných. Díky očkování došlo k poklesu výskytu spalniček prakticky na nulovou hodnotu a až do roku 2018 byla Česká republika Světovou zdravotnickou organizací řazena mezi země, kde byly spalničky eliminovány. V roce 2018 se však v ČR objevilo prvních asi 200 případů nákazy a za první polovinu roku 2019 jich již bylo hlášeno více než 500. K enormnímu nárůstu spalniček nedošlo jen u nás, ale celosvětově. Za první polovinu roku 2019 způsobily spalničky ve světě na 100 000 úmrtí. Za hlavní příčinu nárůstu nemocnosti spalničkami je považována právě nízká proočkovanost.

__________________________________

Pokles proočkovanosti proti spalničkám vedl v Anglii k prvnímu úmrtí dítěte na spalničky po 14 letech

V letech 2003–2004 došlo ve Velké Británii k poklesu proočkovanosti vakcínou proti spalničkám, příušnicím a zarděnkám na 80 %. Podle odborníků přitom hrozí vznik velkých ohnisek tam, kde proočkovanost klesne pod hranici 95 %. Důvodem odmítání očkování ve Velké Británii byla studie Andrewa Wakefielda o souvislosti mezi autismem a očkováním dětí, kterou mnozí experti považují za podvrženou. Během následujících 2–3 let se začaly množit případy spalniček a došlo i k úmrtí jednoho dítěte. Jednalo se o první úmrtí na spalničky ve Velké Británii po 14 letech. O deset let později, v roce 2013, vypukla ve Walesu spalničková epidemie, kterou zažehnalo až masové očkování.

__________________________________

Před zavedením očkování proti pravým neštovicím umírala rodičům většina jejich potomků

V českých zemích se proti této infekci začalo očkovat v roce 1821. Do té doby se dle dostupných údajů dalo očekávat, že rodičům mohly zemřít i dvě třetiny jejich potomků. Pravé neboli černé neštovice dnes již díky očkování platí za vymýcenou chorobu. Před objevením očkování však tato nemoc představovala po tisíciletí jednu z největších hrozeb lidstva – i přes zavedené očkování ještě ve dvacátém století zemřelo v důsledku pravých neštovic kolem 500 milionů lidí, tedy více než čtyřnásobek počtu obětí druhé světové války. Ještě v 50. letech minulého století byly ve světě pravé neštovice diagnostikovány ročně asi u 50 milionů lidí. Na pravé neštovice zemřel každý třetí nakažený a i uzdravení lidé mnohdy končili se zjizveným obličejem, nebo dokonce slepí. Teprve po více než 180 letech celosvětové vakcinace byla nemoc vymýcena, poslední případ byl hlášen v roce 1977 a o tři roky později Světová zdravotnická organizace rozhodla o ukončení očkování.

I nadále platí, že očkování je nejúčinnější prevencí dětských infekcí

Očkování stále platí za nejúčinnější prevenci, a to i s ohledem na fakt, že na rozdíl od bakteriálních infekcí, na které se podávají antibiotika, proti virovým onemocněním nemáme k dispozici zpravidla žádné přímé léky.

__________________________________

Přehled současného stavu očkování proti dětským nemocem

Očkování proti záškrtu, tetanu, dávivému kašli, žloutence typu B, přenosné dětské obrně a infekci Haemophilus influenzae typu B

Očkování proti uvedeným šesti infekcím je součástí pravidelného očkovacího kalendáře, je sdruženo v tzv. hexavakcíně. Očkování první dávkou vakcíny by mělo proběhnout od 9. týdne věku dítěte. Druhá dávka se podává ve 4 měsících věku kojence, třetí dávka pak mezi 11. a 13. měsícem věku batolete. Následně by mělo dojít mezi 10. a 11. rokem života dítěte ještě k jednomu přeočkování.

Očkování proti spalničkám, příušnicím a zarděnkám

K očkování proti triu těchto virových onemocnění se používá trivakcína, případně tetravakcína (která navíc obsahuje i očkování proti planým neštovicím). Očkování je také součástí pravidelného očkovacího kalendáře. První dávku této vakcíny by mělo dítě obdržet mezi 13. a 18. měsícem věku, druhou dávku pak mezi 5. a 6. rokem věku. I přes zavedené očkování se kvůli své vysoké nakažlivosti spalničky občas v menších epidemiích objevují.

__________________________________

Znáte dětské nemoci?

Záškrt

Záškrt je způsoben mikrobem Corynebacterium diphteriae. Přenáší se kapénkovou infekcí, výjimečně kontaminovanými předměty. Způsobuje bolestivé změny v nosohltanu a v dýchacích cestách, postižen jím může být ale i hrtan, což je spojeno s rizikem zadušení. V rozvinutých státech se dnes záškrt prakticky nevyskytuje, v rozvojových zemích je však stále častý.

Tetanus

Původcem tetanu je Clostridium tetani a zdrojem nákazy je půda, infekce se do těla dostává přes drobná kožní poranění. Nemoc ústí v rozvoj bolestivých svalových křečí v oblasti obličeje, takže mimo jiné vede k nemožnosti otevřít ústa, dále postihuje šíji a záda. Konečnou fází nemoci je ochrnutí dýchacích svalů a udušení. Tetanus nepatří k vymýceným nemocem a i přes intenzivní léčbu na něj při nákaze zemře 20–50 % pacientů. Jeho výskyt je častý především v rozvojových zemích.

Dávivý (černý) kašel

Původcem dávivého (černého) kašle je Bordetella pertussis, nákaza probíhá kapénkovou cestou. Projevem nemoci je dráždivý kašel s následným těžkým postižením dýchacích cest s dlouhodobou tvorbou dráždivého hlenu v dýchacích cestách. Při onemocnění dochází k těžkým záchvatům kašle a v některých případech, obzvláště u malých dětí, k zástavám dechu a dušení. Nemoc může přetrvávat i několik měsíců. 75 % smrtelných případů této infekce je u dětí do roku života.

Žloutenka (hepatitida) typu B

Žloutenka (hepatitida) typu B je virové onemocnění, které se přenáší krví, případně slinami nebo jinými tělesnými tekutinami. Její inkubační doba může trvat až 90 dnů. Hlavním problémem je u ní dlouhodobá absence závažnějších příznaků, přesto může vyústit až v jaterní cirhózu. Nemoc vyžaduje dlouhodobou léčbu, jejíž výsledky jsou nejisté.

Dětská obrna (poliomyelitida)

Dětská obrna (poliomyelitida) je virové onemocnění, které se šíří kapénkovou infekcí a přímým kontaktem. Během prvních 2–3 dnů nákazy se při něm objevují teploty, bolesti hlavy a končetin po několika dnech bez teplot pak následuje stadium obrny svalstva. Pokud obrna postihne dýchací svaly, dochází k udušení. U nás se tato nemoc v současné době nevyskytuje, je však rozšířena v Afghánistánu, Pákistánu a Nigérii.

Haemophilus influenzae typu B

Infekce bakterií Haemophilus influenzae typu B se přenáší kapénkovou cestou. Tato bakterie může způsobovat záněty středního ucha, čelistních dutin či spojivek. Její nebezpečí spočívá v riziku zánětu hrtanové příklopky, při jejímž otoku může dojít až k zneprůchodnění vchodu do hrtanu a k následnému dušení. Infekce může být také příčinou zánětů mozkových blan.

Spalničky

Spalničky jsou virové onemocnění, které se přenáší kapénkovou cestou. Jejich prvním projevem je horečka a bělavé skvrny na sliznicích úst, především na vnitřní straně tváří. Po 3–5 dnech po nákaze se za ušima začínají objevovat drobně skvrnitá až sytě červená ložiska vyrážky, která se postupně šíří na obličej a na tělo. Po třech dnech začíná vyrážka blednout. Mezi jejich komplikace patří zánět středního ucha a zápal plic, rozvinout se ale mohou i v zánět mozku s rizikem trvalých následků.

Příušnice

Mezi virová onemocnění přenášená kapénkovou nákazou patří i příušnice. Projevují se horečkou a měkkým těstovitým zduřením příušních žláz před a pod ušním boltcem (odtud jejich název). Jejich komplikací u chlapců, případně mužů může být zánět varlat, u děvčat a dívek pak bolestivé zduření vaječníků. Jako následek onemocnění se může objevit i neplodnost. Asi 10 % nemocných příušnicemi postihne zánět mozku a mozkových blan. Možnou komplikací nemoci je i zánět slinivky břišní.

Zarděnky

Trojici virových onemocnění uzavírají zarděnky. Kromě kapének se přenáší také kontaminovanými předměty. U dětí do šesti let věku mají zarděnky obvykle lehký, někdy i zcela bezpříznakový průběh. Nemoc začíná zduřením mízních uzlin v záhlaví, za boltci a pod čelistmi, postupně se objevuje světlá vyrážka v obličeji, která se šíří na trup a končetiny. Tyto drobné narůžovělé skvrny mizí do 3–5 dnů. Zarděnky zpravidla nemívají vážný průběh, rizikem je ale případná nákaza těhotné ženy. Virus zarděnek totiž způsobuje těžké vývojové vady vedoucí až hluchotě či slepotě narozeného dítěte.

__________________________________

Plané neštovice – nejčastěji hlášené infekční onemocnění na území ČR

Plané neštovice se na rozdíl od těch pravých v naší populaci vyskytují zcela běžně, podle epidemiologů jde dokonce o nejčastěji hlášené infekční onemocnění u nás, v dětství je prodělá 95 %, v dospělosti pak asi 2 % populace.

Jak se liší plané a pravé neštovice?

Jak plané neštovice (odborně varicella), tak pravé neštovice (odborně variola) představují virová onemocnění, která se přenášejí, resp. přenášela kapénkovou infekcí, tedy vzduchem a infikovanými předměty. V obou případech jde o onemocnění projevující se teplotami/horečkami a výsevem puchýřů. U pravých neštovic zanechávaly tyto puchýře jizvy, plané neštovice obvykle jizvy nevytvářejí (pokud se tedy puchýře neinfikují a nevytvoří se velká zánětlivá ložiska).

Původcem pravých neštovic je tzv. poxvirus a v současné době je uchováván jen v laboratorních podmínkách. Těžká forma pravých neštovic měla v třetině případů za následek celkové selhání životně důležitých orgánů a úmrtí. Plané neštovice jsou tzv. virem varicella-zoster ze skupiny herpesvirů. Tento virus se při první nákaze projeví jako plané neštovice a následně celoživotně setrvává v těle. V případě oslabení může dojít k jeho reaktivaci, která vyvolá nemoc zvanou pásový opar (odborně herpes zoster). Přestože plané neštovice nedosahují tak vysoké smrtnosti jako ty pravé, rozhodně mohou mít za následek těžké poškození organismu i úmrtí.

Koho mohou plané neštovice závažně poškodit?

Plané neštovice postihují nejčastěji děti v batolecím a v předškolním věku, výjimečně ale i kojence. Pokud dojde k nákaze novorozence (např. od infikované matky, která nemoc neprodělala a nebyla očkována), úmrtnost na ně dosahuje i v dnešní době až 5 %. Riziko závažného průběhu nemoci mají také lidé s vrozeným nebo získaným oslabením imunity nebo například onkologicky nemocní. V pozdějším věku a v dospělosti je riziko těžšího průběhu obecně vyšší. Na druhou stranu do pěti let věku dítěte probíhají neštovice zpravidla lehce.

Jak u planých neštovic vypadá komplikovaný průběh?

Inkubační doba planých neštovic představuje obvykle 2–3 týdny. V začátcích nemoci se může objevit teplota či horečka, postupně se na těle vytvoří malé světlé červené skvrnky, které se brzy změní v puchýře s vodnatým obsahem. Pupínky se vysévají ve vlnách po dobu cca 2–5 dnů a velmi snadno praskají. Vyrážka může začít kdekoliv na těle, najít ji můžete i ve vlasech a na sliznicích úst či pohlavního ústrojí. Mezi možné komplikace planých neštovic patří zápaly plic, postižení jater, infekce puchýřů, úbytek krevních destiček s následky krvácení do kůže, krvácení z močových cest apod. Obávanými komplikacemi je postižení nervového systému v podobě zánětu mozkové tkáně, zhruba v polovině případů zasahující mozeček. Nemocný člověk zpravidla kromě horečky zažívá úporné bolesti hlavy a poruchy rovnováhy. V některých případech se může rozvinout pozánětlivá epilepsie.

Má tedy smysl proti planým neštovicím očkovat?

Očkování proti planým neštovicím není v ČR součástí pravidelného očkovacího kalendáře, některé země již však plošné očkování dětí proti planým neštovicím zavedly. U nás se o něm stále diskutuje. Vakcína proti planým neštovicím je na trhu od roku 1984 a byla nejprve používána pro rizikové jedince, v České republice je očkování pro veřejnost dostupné od roku 2002. Kromě rizikových jedinců doporučují epidemiologové vakcinaci zejména dospívajícím a dospělým lidem, kteří nemoc neprodělali. Očkování představuje prevenci závažných komplikací nemoci i zabránění minimálně dvoutýdenní absenci ve škole či práci v případě nemoci.

Studie naznačují, že průměrné množství protilátek je vyšší po prodělání nemoci v porovnání s očkováním. Nicméně studie provedené 10–20 let po očkování potvrzují dlouhodobé setrvávání takto získané imunity v buněčné i v protilátkové podobě. Vždy je tedy nutné společně s lékařem individuálně uvážit rizika a přínosy očkování nad riziky případných komplikací nemoci. Vakcinaci lze provést buď současně s očkováním proti příušnicím, zarděnkám a spalničkám (v rámci tzv. tetravakcíny), nebo samostatně.

Lékaři varují před záměrným nakažením dětí!

Mnoho rodičů s dobrým úmyslem, aby si dítě prodělalo nákazu a získalo tak přirozeným způsobem protilátky proti nemoci, záměrně vyhledávají kontakt s nemocným dítětem. V současné době se jedná zejména o záměrnou nákazu planými neštovicemi, v letech před zavedením plošného očkování nechávali rodiče takto nakazit děti i jinými nemocemi (např. spalničkami, zarděnkami, příušnicemi). Co na to říkají odborníci?

Podle předsedkyně Sdružení praktických lékařů pro děti a dorost ČR MUDr. Aleny Šebkové jsou tzv. neštovicové večírky pro dítě rizikem. Ve svém sdělení k tomuto tématu pro média uvádí, že pokud se děti ve školce nakažují postupně, není virová nálož tak veliká jako v tomto případě, nehledě na to, že při oslabení organismu si mohou předat i další viry, což se může projevit v podobě komplikací (více na https://ct24.ceskatelevize.cz/domaci/1778222-pediatri-varuji-pred-tzv-nestovicovymi-vecirky).

Podle dětských lékařů by měli rodiče zasáhnout až ve chvíli, pokud se dítě přirozeně nenakazí v kolektivu ani během prvních let základní školy, tedy zhruba do 10–12 let věku. V tomto případě je podle MUDr. Šebkové namístě provést očkování, neboť riziko komplikací je vyšší. V nedávných letech bylo například důsledkem experimentování s „neštovicovými večírky“ tragické úmrtí 1,5letého dítěte ve Varšavě.

__________________________________

Zajímavost: Maminky řeší imunitu proti neštovicím po svém

Otázka: Ahoj všem, dcera má od soboty neštovice a během dneška se mi ozvaly asi 3 kamarádky, že by si chtěly přijet nakazit děti. Mám z toho vyloženě blbý pocit. Co vy? Nechaly jste, nechaly byste si nakazit děti? Proč ano a proč ne? Díky.

Příklady odpovědí:

Ahoj. Řekla bych, že je to dobrý nápad. Čím dřív je dostanou, tím je to pro ně lepší. Třeba by je pak nikde nedostaly a v dospělosti se s tím člověk vyrovnává hůře než jako dítě.
Nechala bych starší (21 měsíců), ale kdybych měla jen ji, a ne ještě mimino. A proč ano? Protože je to jednodušší, dokud jsem doma, až budu jednou v práci, bylo by to nepříjemné. Navíc takhle bych na to byla připravená předem, že budeme marodit, a nevytelilo by se to jednou třeba před odjezdem na dovolenou.
Záměrně se snažím nakazit děti už pět let. Ještě pořád se mi to nepodařilo. Dcera je ještě poměrně malá (4 roky), takže u té se nestresuji. Ale synovi bude příští týden osm let a u něj už se docela bojím horšího průběhu. Chtěla jsem mít neštovice co nejdříve, ale očividně už se mi to asi nepodaří.
Já bych je nakazit nechala. Dítě si je prodělá a má doživotní imunitu a maminy klid. Očkování nic nezaručí, a kdyby je mělo dostat v dospělosti, tak je to podle mě daleko horší. Moje máma taky říkala, že nás vždycky šoupli k sobě… příušnice, zarděnky… takže já na tom nic špatného nevidím. Určitě to hodlám praktikovat taky.

Převzato z https://www.emimino.cz/diskuse/nechali-byste-deti-zamerne-nakazit-nestovicemi-96002/.

__________________________________

Proč (ne)očkovat své děti?

Rodiče, kteří u svých dětí odmítají očkování, uvádí jako hlavní argumenty zdraví škodlivé konzervační látky obsažené ve vakcínách (např. formaldehyd nebo hliník) a možnost závažných reakcí po očkování. Tyto obavy mají jistě v diskuzi své místo, je však nutné si uvědomit, že konzervační látky jsou ve vakcínách obsaženy v tak malém množství, že s větším se dítě běžně setkává ve svém životě. Opravdu závažné reakce se týkají jen desítek dětí, zatímco úmrtí na uvedené infekce se v naší republice před zahájením jednotlivých očkování dotýkalo tisíců lidí. Pokud se rozhodnete své děti neočkovat, uchráníte je sice před možnými nežádoucími účinky vakcín včetně těch závažných, ale vystavíte je rizikům spojeným s nakažením nemocí.

Navíc pokud není například člověk očkován proti tetanu, je vystaven riziku onemocnění prakticky při každém drobném úrazu – podle doporučení odborných společností by neočkovaný člověk měl bezprostředně po poranění obdržet injekci protilátek (lidský antitetanický imunoglobulin), taková injekce rozhodně není k dispozici běžně v ordinacích lékařů. Stále diskutovaným tématem je také možnost zařazení neočkovaných dětí do běžných školek.

(tich)

Zdroje:

https://www.infekce.cz/zprava19-55.htm

https://ct24.ceskatelevize.cz/veda/2317705-smrtici-detske-nemoci-se-vraci-rodice-casto-veri-bludum-proockovanost-populace-klesa

http://www.szu.cz/uploads/Epidemiologie/Spalnicky/Spalnicky_ockovani_50_let.pdf

https://www.vakciny.net/umrti-ockovani-Ceska-republika

https://www.vakciny.cz/myty-o-ockovani/je-treba-omezit-povinne-ockovani-deti-ockovani-deti-by-melo-byt-pouze-dobrovolne/

https://www.maminka.cz/clanek/video-ockovat-nebo-neockovat-deti-prectete-si-nazory-odborniku

https://www.vakciny.net/spalnicky_CR_Evropa_2017

https://ct24.ceskatelevize.cz/domaci/2769980-v-ceskych-zemich-se-ockuje-od-roku-1821-prvni-vakcina-byla-proti-pravym-nestovicim

https://www.vakciny.net/pravidelne_ockovani/ockovani-proti-spalnickam-priusnicim-zardenkam

Hanousek L. Maminko, není mi dobře. Vašut: Praha, 2019, 76, 80, 87, 89, 90, 107, 109, 125, 128.