Co se děje v ráně při hojení aneb pod mikroskopem
Hojení rány. Na první pohled zcela jednoduchý proces, kdy k sobě dva kusy tkáně přirostou zpátky. Opravdu je to ale takto jednoduché? Co se tedy vlastně děje v ráně, když se hojí? A hojí se všechny rány stejně? Není rána jako rána. To lékaři dobře vědí, proto rány podle hojení dělí do dvou kategorií: primární a sekundární.
Hojení rány. Na první pohled zcela jednoduchý proces, kdy k sobě dva kusy tkáně přirostou zpátky. Opravdu je to ale takto jednoduché? Co se tedy vlastně děje v ráně, když se hojí? A hojí se všechny rány stejně?
Není rána jako rána. To lékaři dobře vědí, proto rány podle hojení dělí do dvou kategorií: primární a sekundární.
PRIMÁRNÍ RÁNY
Rány, které se hojí tzv. per primam, jsou většinou řezné rány s hladkými okraji přiloženými těsně k sobě. Rána bývá také většinou sterilní, takže hojení probíhá bez větších zánětlivých reakcí.
Bílkovina vše slepí
Samotné hojení takové rány pak začíná tak, že se její okraje slepí krevní bílkovinou fibrinem, která vzniká při srážení krve. Ta vytvoří na povrchu rány ochrannou krustu. Asi po dvou až třech hodinách se k okrajům rány začnou stahovat bílé i červené krvinky, které zhojení rány urychlují.
Nové buňky na pomoc
Po prokrvení přichází ke slovu buňky povrchového epitelu (krycí vrstvy kůže), které se začínají intenzivně dělit a postupně se přesouvají k okrajům rány, kde po dvou až třech dnech vytvoří souvislou vrstvu nových buněk. Pokud už je celá rána takzvaně reepitelizována (celý její povrch je kryt novými buňkami), začnou buňky imunitního systému postupně odstraňovat krevní sraženinu. Její místo pak zaujme nová tkáň, ve které se tvoří vazivo a nové svaly.
Krevní sraženina na ústupu
Po deseti až čtrnácti dnech, kdy už jsou okraje rány pevně spojeny, dojde k odstranění i zbytku krevní sraženiny. Tím ale hojení nekončí. Jizva, která po ráně vznikne, totiž pracuje ještě několik týdnů až měsíců, než dojde k úplné regeneraci s původní pevností a pružností poškozené tkáně.
SEKUNDÁRNÍ RÁNY
Mezi rány, které se hojí tzv. per secundam, patří zejména rány, které jsou infikované zánětem, nebo jsou dokonce nekrotické. Proto jejich hojení zahrnuje dvě fáze – nejprve odstranění nekrotických tkání a poté vlastní hojení.
V hlavní roli fibrin
Taková rána se tedy nejprve vyplní stejně jako primární krevní sraženinou a fibrinem a kvůli nečistotám v ráně dojde k zánětu. Po několika dnech se povrchová krevní sraženina změní v krustu, přičemž na spodině rány se vytvoří vrstva buněk, které se postupně ranou posouvají nahoru k povrchu.
Zdravá tkáň na obzoru
Přibližně po týdnu pak odpadne povrchová krusta, rána se začne stahovat a na spodině rány jsou již patrné první kousky nové zdravé růžové tkáně. Tento proces pak trvá ještě asi tři týdny, po kterých už je povrch rány celý pokryt jednotlivou vrstvou buněk. Samotná rána je ale oproti primární ráně propadlá. Svůj díl na tom nese zejména fakt, že na spodině rány se neobnoví původní tkáň, ale zůstává tam vazivová jizva. Definitivní jizva pak může mít tři podoby – keloidní, vtaženou anebo se nad povrch vyklenuje jako tzv. živé maso.
Při ošetření rány je tedy důležité ránu co nejdříve zbavit nečistot a ošetřit. Jednou z nových metod je pak i vlhké hojení, které má oproti klasickým postupům mnohonásobně vyšší účinnost.
(kam)
