Astma: s fyzioterapií pod kontrolou
Průduškové astma je chronické zánětlivé onemocnění dýchacích cest, na kterém se podílí mnoho buněk a jejich působků.
Astma patří k nejčastějším chronickým onemocněním v dětském věku. Jeho prevalence trvale roste zejména v průmyslových zemích, kde se pohybuje se v rozmezí 5–15%. U nás je předpokládána 8–15% prevalence. Zvýšený výskyt je nejspíše způsoben stále rostoucím znečištěním životního prostředí průmyslovými zplodinami, ale i změnou životního stylu, stravování a zvýšeným množstvím alergenů a chemických látek v domácnostech. První projevy astmatu často pozorujeme již v nejnižších věkových skupinách a nejsou vzácností již v kojeneckém či batolecím věku.
V 80% případů začíná astma ve věku do pěti let. Navzdory těmto skutečnostem se stále i u nás diagnóza astmatu v dětském věku opomíjí vůbec nebo se zpožďuje za prvními příznaky o několik let. Logicky je tak odkládána i adekvátní léčba, což může vyústit v nenávratné poškození a přestavbu sliznice dýchacích cest, a tím i v nevratnou poruchu funkce plic. Cílem léčby je normální plnohodnotný život pacienta, bez příznaků a bez omezení fyzické aktivity, udržení normální plicní funkce a současně žádné nežádoucí účinky léčby. Tohoto stavu dosáhneme komplexním přístupem k léčbě, který zahrnuje výchovu a informovanost pacienta, monitoring nemoci, prevenci, léčbu farmakologickou i nefarmakologickou, dostatečnou léčbu akutních exacerbací, dlouhodobé sledování pacienta.
Základní body léčby astmatu jsou:
- edukace pacienta a jeho rodiny,
- prevence vzniku nemoci nebo jejího vzplanutí,
- farmakologická a nefarmakologická léčba.
Fyzioterapie hraje v léčbě astmatu velmi důležitou roli. Učí pacienty správné technice dýchání a odkašlávání, a pomáhá tak snížit hyperinflaci plic. Posiluje dechové svaly, které jsou často ochablé. Až 80% astmatiků má pozátěžový bronchospasmus, který omezuje jejich fyzickou aktivitu. Správně vedená léčba včetně fyzioterapie pomáhá tento problém překonat. Je třeba 10–15 minut před zahájením tréninku podat bronchodilatační lék, dále je nutné pomalé zahřátí a po skončení tréninku pozvolný přechod do klidu.
V chladném počasí je vhodné dýchat přes masku nebo alespoň mít šátek před ústy, aby byl vdechovaný vzduch trochu předehříván. Je prokázáno, že trénink trvající 30 minut, prováděný více než 3x týdně po dobu 4 týdnů, výrazně zlepší kardiorespirační výkonnost. To ve svém důsledku vede ke snížení nemocnosti, k menší spotřebě léků a ke zlepšení kvality života nejen zdravých sportovců, ale i pacientů s astmatem.
(van)
