Alergie na léky
Pravá alergie na léky je někdy obtížně odlišitelná od jiných reakcí, například toxických účinků, předávkování, prosté nesnášenlivosti a dalších.
Okamžitou reakci způsobují „alergické“ protilátky IgE třídy. Mechanismus reakce je stejný jako u pylové nebo potravinové alergie. Rizikovým faktorem alergie na léky je mladší věk (20–50 let), kdy je obecně imunitní reaktivita vyšší. Vliv má také ženské pohlaví (nejspíše hormonální vlivy), dále dědičné vlohy či chemické vlastnosti léku. Velká molekula snadno senzibilizuje, malá molekula se snadno váže na bílkoviny a v této podobě také snáze senzibilizuje.
Určitým rizikovým faktorem je i předchozí podání stejného léku. Ten může pacienta senzibilizovat, někdy ale dojde k reakci již po prvním podání léku, což je dáno zkříženou reaktivitou léku s jinými alergeny, se kterými se pacient v minulosti již setkal. Způsob podání riziko reakce také ovlivňuje. Rizikovější je podání přímo do žíly, faktorem může být i onemocnění, pro které je lék podáván. Je známo, že pacienti s AIDS mívají reakce po podání sulfonamidů, pacienti s infekční mononukleózou mají časté reakce po podání ampicilinových antibiotik.
Riziko alergické reakce také mohou zvyšovat kombinace s jinými léky. Zkřížené reakce na léčiva a pylové nebo roztočové alergeny nejsou příliš časté. Pozorovány byly většinou pouze při podání bylinných extraktů, nebo pokud jsou součástí léků cizorodé bílkoviny, jako je tomu například u některých očkovacích látek nebo hormonů zvířecího původu.
Různé bylinné přípravky jsou často používány v alternativní medicíně, o které panuje obecné povědomí, že je to léčba „přírodní“, a tedy bez škodlivých vedlejších účinků. Bohužel to není docela pravda. Byly popsány jak toxické, tak alergické reakce po podávání například homeopatik. Lidé trpící pylovou nebo jinou alergií jsou k takovým reakcím náchylnější. Mezi pylovými alergiky je častá například senzibilizace na hvězdnicovité (Asteraceae), k nimž patří například i rostlina Echinacea, často používaná v homeopatii, nebo také často používaný heřmánek.
Přírodní léky z včelí mateří kašičky mohou obsahovat stopy pylů, a totéž platí i pro med, často užívaný v domácím léčitelství. Některé očkovací látky jsou vyráběny na kuřecích embryích, a tak obsahují stopová množství vaječných bílkovin. Jiné mohou obsahovat příměsi antibiotik anebo kvasinek. Pokud pacient trpí alergií na tyto složky, mohou očkovací látky, které je obsahují, vyvolat závažné reakce.
Další nebezpečí může číhat ne v léčivech samotných, ale v jejich příměsích a obalech. Kapsle mohou obsahovat želatinu, barviva, laktózu, škrob. Tyto příměsi mohu být skrytou příčinou alergických i intolerantních reakcí na léky, což někdy působí obtíže v diagnostice.
(van)
