I brýle mohou obsahovat alergizující látky
Ty tam jsou doby, kdy majitelé "špatných" očí vyndavali brýle jen potmě v kině a ještě před koncem filmu je zase ukládali do pouzder.
Alergie na materiál, ze kterého jsou brýle vyrobeny, může jejich nositeli značně znepříjemnit život. Brýlové obruby prodávané na našem trhu musí co do obsahu škodlivin a alergizujících látek splňovat normy Evropské unie. Testování je však svízelné, protože tím dochází ke zničení výrobku. Testují se proto pouze namátkově některé kusy. Takto ale může uniknout zboží nekvalitní, obsahující například nadměrný obsah niklu nebo jiných škodlivin.
Od niklu dále…
Normy pro nikl stanoví, že výrobek nesmí na svém povrchu mít nikl ani po dvou letech používání. Tento kov je zřídka používán v čisté podobě, často ve slitinách a vždy je před kontaktem s kůží nějakým způsobem chráněn, většinou ochrannou překrývací vrstvou. Po odření nebo popraskání ochranných materiálů ale může dojít k jeho průniku ke kůži. Místo niklu se sice dá použít kobalt, to ale situaci nijak neřeší. Alergie na tyto dva materiály je totiž často souběžná.
Zelené vlasy od brýlí
Často se používají slitiny mědi s dalšími kovy, například berylliem. Ani měď však nemusí být neškodná. Byl popsán případ zelených vlasů po nošení brýlí s rámečkem s obsahem mědi.
Stoprocentní titan
Titan je považován za nealergizující materiál. Brýle honosící se prohlášením "stoprocentně titanové" však ne vždy takové jsou. Jiné materiály totiž mohou obsahovat například šroubky a podložky. Brýle dále mohou mít povrchovou úpravu, vrstvu barvy nebo laku a to vše opět může být zdrojem dráždivých látek.
Neškodné plasty?
Plastové obroučky – ať už z acetátu celulózy, akrylátů epoxidových pryskyřic polyamidů, polyuretanu, nebo silikonové pryže – mohou obsahovat různá aditiva, leštidla a plnidla, která opět vyvolávají u citlivých jedinců alergické reakce. Při opravách se k cizorodým chemikáliím mohou přidat ještě rozpouštědla a lepidla a při delším nošení i složky kosmetických přípravků.
Při výskytu alergické reakce na brýle situaci lékařům ztěžuje nedostatečný popis použitých materiálů od výrobce. Většinou je udáván jen základní materiál a další, jako lepidla, leštidla, výplně a šroubky a další použité materiály, se spotřebitel již nedozví. Odhalení příčiny reakcí je potom velmi obtížné.
(van)
Zdroj: Contact dermatitis, 2006, 55, 130–139