Adopce: ano, či ne?
Adopce je jednou z možností pro neplodné páry, u kterých se nepodařilo
dosáhnout těhotenství léčbou ani metodami asistované reprodukce.
Biologická vazba
Postoje k adopci jsou rozdílné u pohlaví mužského a ženského. Ženy jsou k adopci poněkud vstřícnější než muži. Skutečností zůstává, že ženy jsou otevřenější všem typům řešení neplodnosti, bez ohledu na genetickou vazbu k dítěti. Muži kladou větší důraz na biologické rodičovství než ženy a více preferují medicínské řešení neplodnosti, které zachovává genetický vztah k potomkům. Z psychologického hlediska znamená adopce nutnost přiznat vlastní neúspěch ve snaze o početí vlastního potomka, a tím především ztrátu biologické vazby k dítěti a zároveň neplodnost.
Praktické aspekty
U budoucích rodičů se posuzuje jejich motivace k adopci, sociální a situační faktory a výchovné předpoklady pro konkrétní potřeby dítěte. Osvojení je možné pouze za předpokladu, že bude plnit své společenské poslání a bude ku prospěchu dítěte. Adopce jako jedna z forem náhradní péče slouží především k zajištění optimálního prostředí pro socializaci a vývoj dítěte, s cílem nahradit vlastní rodinu. Pro kvalitní a nenarušenou funkci vztahu mezi rodiči a dětmi je třeba dostatečné citové vazby.
Problémem zůstávají požadavky osvojitelů na dítě, které jsou v mnoha případech vysoké, a proto nalézt dítě přesně podle jejich představ je prakticky nemožné. I pokud rodiče ze svých představ sleví, mohou čekat až několik let, než je legislativně možné adopci provést.
(nes)
>Zdroj: Kalus A. Childness and adoption: the experience of loss as a source of suffering, Journal of Physiology and Pharmacology - 2006;56(Suppl 4).