6 důvodů, proč se nemusíte obávat očkování proti covid-19
V následujících měsících se očekává akcelerace plošného očkování proti covid-19. Zhruba třetina našich spoluobčanů ho ale neplánuje využít a asi 20 % stále váhá. Jedním z důvodů, proč tak činí, může být obava z rizik s ním spojených.
Přitom jak v jednom svém postu na Facebooku uvádí představitelé občanského hnutí Čeští elfové, jehož cílem je boj s dezinformacemi, očkování proti covid-19 se vyhýbají ze strachu z rizik s ním spojeným jen ti, kteří neumějí počítat. Má totiž nesrovnatelně nižší rizika než prodělání nemoci. Podle představitelů hnutí je to podobné, jako bychom se obávali, že se utopíme v řece, proto bychom raději nepřešli most, ale snažili bychom se řeku přeplavat.
My vám dáme hned 5 důvodů, proč je očkování proti covid-19 dobře postaveným mostem, jehož přejití se nemusíte obávat.
Reakce na očkování proti covid-19 nelze s jistotou předpovídat
Ač jsou některé rizikové faktory spojené se snášenlivostí vakcíny proti covid-19 známy (jako např. alergie na očkovací látku), v běžné populaci mohou být reakce na ni velmi individuální. Ukázat to lze na dvou lékařích, kteří dostali obě dávky vakcíny Comirnaty od Pfizer/Biontech krátce poté, co se u nás začalo očkovat, v lednu a únoru 2021.
Prvnímu z nich je 64 let a je přednostou jedné z klinik fakultní nemocnice. Jeho práci pandemie poznamenala výrazně, jednou ze dvou lůžkových oddělení kliniky je už pátým měsícem určeno pouze pro pacienty s covid-19, přichází s nimi tedy do každodenního kontaktu.
Druhý, 32letý lékař, působí ve vlastní zubní ordinaci, riziko nákazy je u něj také vysoké, ačkoliv se přímo nesetkává s pozitivně testovanými pacienty. Ošetřováním zubů je totiž každodenně vystaven velkému množství aerosolu, jehož prostřednictvím se vir přenáší.
Oba kromě nadváhy netrpí žádnými zdravotními obtížemi. Ačkoliv u staršího lékaře, jenž je věkem na hranici exponenciálního růstu rizik spojených s průběhem covid-19, by se dala předpokládat výraznější reakce na vakcínu, ve skutečnosti po první, a dokonce ani po druhé dávce vakcíny, která obecně vyvolává výraznější nežádoucí účinky, nezaznamenal žádné obtíže.
Zato druhý, mladší lékař, který podstoupil očkování o dva týdny později než první lékař, pocítil poměrně výrazné nežádoucí příznaky. Bezprostředně po první dávce se u něj objevila bolest v místě vpichu, jež se během hodiny rozšířila do celé paže a vyvolala v ní drobné křeče. Doznívala ještě čtyři dny. Hned po aplikaci druhé dávky měl několik sekund pocit na omdlení a druhý den ho zasáhly silné chřipkové příznaky, zejména únava, spavost, nechutenství, obtíže trvaly celý den a v noci poté následovala silná tupá bolest v nadbřišku. Třetí den po očkování ráno jako když utne, nežádoucí účinky ustaly a zůstala jen porucha chuti, která ho obtěžovala ještě několik týdnů poté.
Jak je patrné z těchto dvou zkušeností, zda vás potkají nežádoucí účinky očkování, které z nich a v jaké intenzitě, nelze nikdy předem odhadnout, koneckonců stejně jako průběh samotného onemocnění. Dobrou zprávou ovšem je, že i v druhém popisovaném případě se jednalo o obtíže, které postupně zcela odezněly. Zatímco v případě prodělání nemoci vás její následky mohou sužovat ještě dlouho poté v podobě tzv. postcovidového sydromu.
Jaká jsou skutečná rizika očkování proti covid-19? Většinou jen mírná a krátkodobá
Které nežádoucí účinky můžete u vakcín proti covid-19 očekávat? Jak uvedla tisková mluvčí Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL) Klára Brunclíková, naprostá většina z nich je mírného a přechodného charakteru. Nežádoucí účinky se obvykle dělí na velmi časté (zaznamená je 1 z 10 očkovaných a více), časté (týkají se 1 z 10 až 100 očkovaných), méně časté (dotknou se 1 ze 100 až 1000 očkovaných) a vzácné (projeví se u 1 z 1000 až 10 000 očkovaných).
Jako velmi časté se po očkování proti covid-19 objevují například bolest hlavy, kloubů nebo svalů, bolest či otok v místě vpichu injekce, únava, zimnice a horečka. Časté může být například zarudnutí v místě vpichu či nevolnost. Mladý lékař zaznamenal i některé z méně častých nežádoucích účinků – bolest v celé končetině, do níž byla vpíchnuta dávka, nebo celkovou malátnost. Jako vzácný nežádoucí příznak bylo například u vakcíny Comirnaty zaznamenáno dočasné ochrnutí lícního nervu. Přehled konkrétních nežádoucích účinků vakcín naleznete v tzv. souhrnu údajů o přípravku (SPC), který je dostupný on-line nebo v příbalovém letáku k dané vakcíně (PIL).
V ojedinělých případech sice není vyloučen ani vznik závažných nežádoucích účinků, které mohou mít dlouhodobý charakter, jsou však tak vzácné, že se je nepodařilo popsat ani na základě klinických studií, jež posloužily jako podklad pro registraci vakcín. Jednou z nejnebezpečnějších reakcí na vakcínu je tzv. anafylaktický šok – silná alergická reakce na očkovací látku, která může vyústit až v úmrtí. Týká se ovšem jen několika jedinců z miliónu a rizika s ní spojená lze eliminovat tak, že jedinec po očkování 30 minut setrvá v dosahu zdravotníků, kteří jsou vybaveni a vyškoleni pro okamžité zvládnutí této reakce.
Čtěte také:
Anketa mezi odborníky: Jaký očekáváte vývoj pandemie covid-19 a jak se z ní lidstvo poučí?
Život po covid-19: Když máte nejhorší za sebou, a přesto se necítíte zdravě
Důvod 1.:
Bezpečnost vakcín je průběžně monitorována
Sledování bezpečnosti vakcín však nekončí jejich registrací, která prokazuje bezpečnost, účinnost a kvalitu léčiva pro použití v praxi, ale pokračuje i v době jejich užívání. Dále probíhají klinické a poregistrační studie a bezpečnost vakcíny je sledována i u všech již očkovaných.
SÚKL zveřejňuje v rámci transparentnosti každý týden aktualizovanou tabulku s přehledem nahlášených podezření na nežádoucí účinky vakcín proti covid-19. Pozor, nejedná se o samotné nežádoucí účinky, ale jen podezření na ně! Proto se nevyděste například počtu zaznamenaných úmrtí. Uvědomte si, že očkování bylo nejprve aplikováno nejstarším občanům, u nichž je úmrtí poměrně častý jevem a rozhodně to neznamená, že jeho důvodem muselo být očkování, ale jen že k úmrtí došlo v časové souvislosti s ním. Imunolog působící v Ústavu molekulární genetiky Akademie věd ČR, prof. RNDr. Václav Hořejší, CSc., potvrzuje, že u podezření na úmrtí v souvislosti s covid-19 se prakticky vždy ukáže, že úmrtí s očkováním nesouviselo. „Je to asi podobná ‚souvislost‘, jako když vás den po očkování přejede auto,“ vysvětluje.
Pokud je zaznamenáno výrazné zvýšení počtu některých nahlášených nežádoucích účinků nebo při objevení nových závažných a neočekávaných reakcí, jsou tato hlášení podrobně vyhodnocována. „V případě, že by došlo k podezření, že mezi neočekávanou reakcí a vakcínou může existovat příčinná souvislost, by byl spuštěn tzv. farmakovigilanční signál a v následném hodnocení by byla podrobně hodnocena všechna data o této reakci,“ upřesňuje mluvčí SÚKL Brunclíková. „V takovém případě je držitel rozhodnutí o registraci vyzván, aby předložil souhrnnou analýzu tohoto nežádoucího účinku,“ dodává.
Analýzu zhodnotí stát, který je za hodnocení přípravku zodpovědný, a rozešle hodnotící zprávu ostatním státům EU k připomínkám. Výhodou vyhodnocování nežádoucích účinků (nejen) vakcín proti covid-19 však je, že probíhá na úrovni celé Evropské unie a organizuje ho Evropská léková agentura (EMA). To umožňuje do hodnocení zahrnout větší množství údajů, a tedy zaznamenat i velmi vzácné nežádoucí účinky. Pokud by se příčinná souvislost prokázala, došlo by posléze k tzv. regulační akci – doplnění nežádoucího účinku nebo upozornění na něj do SPC a PIL. Jestliže by se jednalo o závažný nežádoucí účinek, který by změnil poměr přínosů a rizik vakcíny, mohlo by dojít až k zrušení registrace vakcíny.
Tento scénář se odehrál například v případě vzniku neobvyklých krevních sraženin doprovázených nízkým počtem krevních destiček po očkování některými vakcínami, zejména vakcínou AstraZeneca. Dosavadní hodnocení Farmovigilačním výborem pro hodnocení rizik léčivých přípravků v rámci EMA vedlo vždy k závěru, že se jedná o velmi vzácné riziko, které nemá výraznější vliv na skutečnost, že poměr přínosů a rizik očkování touto vakcínou obecně. Přesto se některé státy rozhodli očkování těmito vakcínami přerušit.
Veškerá závažná hlášení předává EMA státu, který je za přípravek zodpovědný. Každý měsíc přitom uveřejňuje zprávu, která hodnotí bezpečnost používaných vakcín za uplynulé období s důrazem na některé nežádoucí reakce, které jsou více sledovány. U podezření je hodnocena příčinná souvislost mezi očkováním nežádoucí reakcí organismu, hodnoceno je však i riziko výskytu konkrétních reakcí dle věkových skupin a u těhotných žen. Každého půl roku budou držitelé rozhodnutí o registraci léčiv předkládat souhrn všech bezpečnostních dat k posouzení. Závěry veškerých hodnocení u vakcín proti covid-19 jsou zveřejňována na stránkách EMA, přeložená do češtiny na stránkách SÚKL.
K ověření toho, že jsou rizika spojená s očkováním opravdu vzácná, si vystačíte s jednoduchou matematikou – aktuální počet hlášených případů neobvyklých krevních sraženin vydělíte počtem očkovaných a vynásobíte stem. Získáte tak procentuální pravděpodobnost, že se s daným nežádoucím účinkem po očkování setkáte.
Na několik miliónů očkovaných připadá v Evropě několik desítek případů, podle časopisu Science dosahuje riziko, že se u vás vzácné krevní sraženiny po očkování AstraZenecou objeví, 0,00065 %. Ač se o neobvyklých krevních sraženinách po očkování proti covid-19 v médiích hodně mluví, jsou zhruba srovnatelně pravděpodobné (0,00072 %), jako že vás smrtelně zasáhne blesk. A asi desetkrát pravděpodobněji se u vás tento typ sraženin projeví, pokud covid-19 proděláte.
Pozor, neznamená to ovšem, že očkování proti covid-19 jako celek je desetkrát bezpečnější než prodělání onemocnění covid-19. Jedná se skutečně jen o porovnání jednoho izolovaného rizika. Jiná rizika covid-19 jsou mnohonásobně pravděpodobnější než cokoliv, co vás po očkování proti této nemoci může potkat.
Důvod 2.:
Vakcíny vyrobené na základě technologie mRNA jsou ozkoušené a zcela bezpečné
Technologie mRNA, která se využívá k výrobě některých vakcín proti covid-19, byla sice předmětem řady dezinformací, ale ve skutečnosti je zcela bezpečná a používaná – její princip jsme popsali podrobně v článku Očkování proti covid-19 změní vaši DNA a další odborně vypadající mýty o mRNA vakcínách. Není tedy třeba se obávat, že například zasáhne do vaší DNA.
Důvod 3.:
Očkováním proti covid-19 chráníte před nákazou druhé
Důležitou motivací pro očkování by měla být ochrana druhých a – jak připomíná prof. Hořejší – i snaha přispět k dosažení kolektivní imunity, která vede k ochraně těch, u nichž očkování nezabralo nebo z nějakého důvodu očkováni být nemohli. Jak totiž potvrdila mluvčí SÚKL, předběžná data naznačují, že vakcíny mohou vést ke snížení nebo dokonce znemožnění přenosu covid-19.
Důvod 4.:
Plnohodnotná alternativa pro návrat do „normálního života” neexistuje
Jaká je podle prof. Hořejšího alternativa k očkování? Strategie promořování je spojena s výrazně vyšší úmrtností, navíc imunita proti nemoci může být pro prodělané infekci jen krátkodobá. Prof. Hořejší upozorňuje, že strategie „počkám, až se naočkuje dost lidí, a uvidím“ se nemusí vyplatit. Můžete totiž mezitím onemocnět, a pokud budete mít smůlu, tak s těžkým průběhem.
Opatřit si imunitu proti covid-19 očkováním je navíc bezpečnější a pravděpodobně i účinnější než prodělání nemoci. Prof. Hořejší říká: „Prodělání nemoci je nesrovnatelně riskantnější – a to tím víc, čím je člověk starší. Zatím není jasné, jestli prodělání nemoci poskytuje lepší, trvalejší ochranu než očkování. Spíše se zdá, že je tomu naopak. Očkování i po prodělání nemoci ještě získanou imunitu posílí.”
Důvod 5.:
Existuje jen málo skutečně pádných důvodů, proč se neočkovat
Je jen málo situací, kdy se očkovat nedoporučuje – například při silné alergické reakci na jiné očkování. Zároveň je ale mnoho situací, kdy je třeba vážit rizika a přínosy okování – kupříkladu u velmi starých a nemocných lidí může podle prof. Hořejšího i relativně mírná reakce jejich organismus až fatálně vyčerpat. V některých případech je také třeba očkování správně načasovat, jako třeba u některých lidí s nemocemi ledvin.
Plošné očkování se momentálně také neprovádí u dětí a těhotných. To ale neznamená, že je pro ně nevhodné, jen to vyplývá z toho, že se na nich dosud dostatečně neotestovalo.
Máte pocit, že máte slabou imunitu, proto pro vás není očkování proti covid-19 vhodné? Je to právě naopak. Prof. Hořejší říká: „Právě u lidí s oslabenou imunitou je očkování důležité, protože může chránit proti těžkému průběhu onemocnění.“
Důvod 6.:
I když vás očkování před onemocněním 100% neochrání, sníží závažnost průběhu nemoci
Ačkoliv není stoprocentní jistota, že přes očkování neonemocníte (asi 10 % lidí se ve 3. fázi klinického testování vakcín proti covid-19 se nemocí nakazilo), může u vás očkování alespoň pomoci snížit závažnost průběhu onemocnění, tedy zabránit hospitalizaci a úmrtí na něj. Jak ústy své mluvčí tvrdí SÚKL, podle dostupných dat může již první dávka vakcíny vést ke snížení závažnosti onemocnění. Například podle studie uveřejněné v prestižním medicínském časopise New England Journal of Medicine snížila vakcína Pfizer/BionTech riziko hospitalizace 14 až 20 dní po podání první dávky o 74 % a 7 a více dní po podání druhé dávky o 87 %.
A to je také důvod, proč mutace viru nečiní vakcínu zcela zbytečnou – většina dostupných vakcín má potvrzenou alespoň částečnou účinnost proti některým mutacím (např. AstraZeneca 74,6 % proti britské, Novavax 60 % proti jihoafrické), navíc je k tomu třeba připočíst ochranu proti závažnému průběhu onemocnění.
Rizika spojená s proděláním nemoci výrazně převyšují rizika očkování
Při rozhodování o očkování bychom se měli vystříhat emocí a přistupovat k otázce zcela racionálně s ohledem na pravděpodobnost, kterou je třeba vyhodnocovat a v případě potřeby přehodnocovat.
Žádná vakcína vám nedá 100% jistotu, že covid-19 neonemocníte, ale její přínosy prokazatelně výrazně převyšují její rizika. Prof. Hořejší odhaduje že dlouhodobá rizika spojená s očkováním proti covid-19 jsou obecně asi 10 000krát méně pravděpodobná, než že si odnesete následky z prodělání covid-19.