Cílená léčba a její finanční náročnost: cena není vše

S příchodem a zavedením cílené léčby se podstatně změnil pohled na léčení a prognózu mnoha chronických onemocnění. Počet nemocných léčených těmito novými a vysoce účinnými preparáty stále roste.

S příchodem a zavedením cílené léčby se podstatně změnil pohled na léčení a prognózu mnoha chronických onemocnění. Počet nemocných léčených těmito novými a vysoce účinnými preparáty stále roste – jen od roku 2005 do roku 2009 stoupl téměř desetinásobně. I proto jsou – kromě lékařů a pacientů – biologika předmětem zájmu dalších odborníků – farmakoekonomů. Ti zkoumají, jak je cílená léčba efektivní z hlediska nákladů, takzvanou nákladovou efektivitu.

Nákladová efektivita

Nákladová efektivita se vyhodnocuje tak, že se poměří náklady spojené s užíváním léku s přínosem léčby. Přínos (efekt) léčby je dvojí – jednak vliv na zdraví, jednak úspora nákladů ve srovnání s jiným postupem. Dnes se takto hodnotí každý nový lék, nejen biologika. Šanci mají jen ty nové léky, které jsou nákladově efektivní. Jinými slovy, náklady na užití nového léku musí být přiměřené z medicínského i ekonomického pohledu.

Efektivita cílené léčby na příkladu ložiskové psoriázy

Tým německých vědců-farmakoekonomů si dal za úkol zjistit, jak je cílená léčba nákladově efektivní u ložiskové psoriázy. Na jednu stranu postavil náklady na léčbu – ty zahrnovaly cenu léků a cenu lékařské péče spojené s léčbou. Tyto celkové náklady se srovnávaly s přínosem léčby, který je již dobře znám a dokumentován. Výsledek dopadl pro biologika dobře – všechny zkoumané preparáty jsou nákladově efektivní s malými rozdíly, nejefektivnější je lék infliximab.

Náročný výzkum je třeba zaplatit

Ve srovnání nákladové efektivity tedy nejde jen o samotnou cenu léku. Prostředky cílené léčby patří mezi ty dražší – jejich objevu a výrobě předcházel náročný výzkum, ověřování účinku a podobně. Starší, zdánlivě levnější postupy se však při porovnání s nákladově efektivními léky mohou v některých případech ve skutečnosti prodražit. Důvodem může být nižší účinek, nutnost užívání vyšších dávek léků, potřeba užívání lékových kombinací, nežádoucí účinky starší léčby, častější návštěvy lékaře, nutnost hospitalizace nebo lázeňské péče a ztráta práceschopnosti.

(jav)

Zdroj:

Schmidt-Rau K. et al.: Cost-Effectiveness of Biological Therapy in Remission Induction of Moderate to Severe Plaque Psoriasis. Dermatology. 2010 Oct 1