Prevence u dětí je zásadní, vady očí se často neprojeví
Zrak je jeden z našich nejdůležitějších smyslů. Rodiče malých dětí by proto měli věnovat zraku svých ratolestí náležitou pozornost. Nemusí se přitom spoléhat jen na pravidelné prohlídky u praktického lékaře. Správné vidění jim mohou čas od času zkontrolovat i sami. „Stačí, aby dítěti zakryli nejprve levé a pak i pravé oko a zjistili, zda vidí stejnoměrně,“ popisuje oční lékařka MUDr. Helena Štrofová. Varovným signálem, že dítě špatně vidí, může být i fakt, že často zakopává nebo si prohlíží obrázky příliš zblízka. Jindy se vada nemusí jen tak projevit, neboť děti mají velkou schopnost akomodovat – zaostřit. Také nevědí, jak mají vidět, neboť se zrak od novorozeneckého období vyvíjí, a tak se přizpůsobí svému „zraku“.
Jak často by měli rodiče se svými dětmi navštěvovat očního lékaře?
Záleží na rodinné anamnéze. Určitě pokaždé, když se objeví nějaký problém. Například pokud dítě šilhá či se i jen občas šilhání objevuje. Říká se, že děti do 6 měsíců mohou občas zašilhat, ale nemělo by to být trvalé šilhání. Screeningové vyšetření zraku u dětí lze preventivně provést již od 6 měsíců.
Jakým způsobem malé děti vyšetřujete?
Děti starší půl roku můžeme vyšetřovat přístrojem Plusoptix. Jde o screeningové vyšetření, kdy se z 1 metru změří dioptrie, přístroj vyhodnocuje i zornicové reflexy, tedy umí odhalit i šilhání. Často nám děti posílají také pediatři, protože dítě do dvou, někdy i do tří let úplně nekomunikuje, proto je už zhruba od jednoho roku věku každoročně vyšetřujeme.
Ve třech letech věku se tedy metoda vyšetření mění?
Ne, ne. Ještě zhruba do šesti let doporučujeme Plusoptix. Vyšetření tímto přístrojem se také často provádí ve školkách. Je to binokulární autorefraktometr, který pracuje na bázi videokamery. Vyšetření na něm nebolí, podobá se focení u fotografa. Kromě zmíněného šilhání nám pomůže odhalit různé refrakční vady, krátkozrakost, dalekozrakost, také astigmatismus nebo i třeba šedý zákal. A to rychle, během pár sekund. Pokud přístroj ukáže nějakou patologii, pak je vhodné komplexní vyšetření u očního lékaře včetně tzv. cykloplegie – rozkapání (kápnou se kapky, které roztáhnou zornice a vyřadí se tím zaostřování, po 30–60 minutách se změří objektivně dioptrie).
Liší se nějak počty dioptrií u dětí a dospělých?
Dětské oči se liší v tom, že mají schopnost doostřovat, a to až 10–12 dioptrií. Proto pokud nám přístroj naměří na oku nějaký počet dioptrií, nemusí to vždy nutně znamenat, že dítě potřebuje brýle s touto hodnotou. Pro stanovení správného počtu dioptrií na brýlích musíme dítěti oči rozkapat, abychom si ověřili, zda brýle potřebuje. Nedávno jsem vyšetřovala pětiletého chlapečka, který se normálně pohyboval bez problémů, ale v rámci screeningu se ukázalo, že má asi 7 plusových dioptrií. Poslala ho praktická lékařka, že špatně spolupracoval při preventivní pětileté prohlídce. V tomto věku jsou zhruba max. 2 plusové dioptrie v rozkapání v normě (pokud dítě vidí dobře), protože většina dětí je dalekozrakých. S rostoucím věkem, do zhruba šesti let věku, by se pak měly srovnat téměř do nuly, popřípadě se ve školních věku změní v krátkozrakost (do minusových hodnot – tedy vidí špatně do dálky). U tohoto chlapečka se po rozkapání očí ukázalo, že má 11 plusových dioptrií, tedy že je těžce dalekozraký (špatně vidí do dálky i do blízka − pozn. red.).
Někdy se oční vady neprojeví
Rodiče si nevšimli, že chlapec téměř nevidí?
Ne, nevšimli si toho. Ono je těžké tyto vady u dětí rozpoznat, pokud se pohybují normálně, jak jsem říkala, adaptují se na svůj zrak. Někdy může být signálem, že dítě špatně vidí, například to, že často zakopává, nebo si dává hračky či obrázky příliš blízko k očím. Některé děti začnou šilhat, což poukazuje na nějakou oční vadu. Nebo dítě natáčí hlavu na jednu stranu atd. V této rodině se však nic takového neobjevilo a žádný z rodičů neměl oční vadu, takže je ani nenapadlo, že by dítě mohlo nějakou mít. Proto ani do té doby na žádná oční vyšetření – na oční screening Plusoptixem – nechodili, vadu jsme odhalili až poměrně pozdě.
Jak to dopadlo?
Chlapec dostal brýle. Teď už na optotypech, které používáme k vyšetření zrakové ostrosti, vidí znaky do poloviny. Než dostal brýle, nebyl schopný rozpoznat ani první řádek s těmi největšími znaky. Ukázalo se také, že má oboustrannou tupozrakost, proto v současné době používá také okluzor (klapka používaná k zakrytí oka při léčbě tupozrakosti − pozn. red. ŠILHAVOSTI NE).
Dětský zrak se dlouho vyvíjí, v jakém věku se ustálí?
Novorozenec vidí pouze světlo a tmu. Batole v jednom roce vidí zhruba 30 % toho co dospělý a ve třech letech věku asi 60–70 %. Teprve v šesti sedmi letech dítěte odpovídá jeho zrak dospělé osobě. Děti jsou na tento vývoj adaptované a nevědí, co znamená vidět standardně. A jak jsem zmiňovala, zhruba 10 dioptrií, respektive některé zdroje uvádí i 12 dioptrií, dokážou doostřit. Proto pokud mají nějakou vadu, ať už krátkozrakost, či dalekozrakost, a mozek oko nevypne nebo dítě nezašilhá, vada zraku se nepozná. Proto apeluji na rodiče, aby chodili s malými dětmi pravidelně na screeningová vyšetření zraku Plusoptixem cca do 6 let, i když se v rodině oční vada nevyskytla. Kdy začít? Od 6 měsíců věku, max. 12 měsíců.
Máte konkrétní radu pro rodiče, jak by mohli sami odhalit oční vadu svého dítěte?
Říkám jim, aby dítěti občas zakryli jedno a pak druhé oko a zeptali se ho: „Vidíš toho medvěda na zdi stejně?“ V naší ordinaci používáme letáček, který rodičům radí, jak je možné od 3–4 let zjistit, zda dítě vidí na obě oči zvlášť dobře – viz níže. Většinu z nich to ovšem nenapadne, občas zakrýt střídavě oči a zkontrolovat, zda vidí stejně. To je ovšem podobné jako u dospělých. Přišla ke mně například starší paní, že chce předepsat dioptrické brýle. Při vyšetření jsem jí zakryla jedno oko a ona se mě zeptala: „Proč jste zhasla?“ Vůbec na to oko neviděla. Rodiče by také měli sledovat, z jaké blízkosti jejich děti sledují televizi nebo hračky či obrázky. U ročních dětí to bývá normální, že je sledují velmi zblízka, ale u tříletých už nikoli. Pak je lepší jít na vyšetření alespoň zmíněným Plusoptixem a dále se uvidí.
Kdy zajít k očnímu lékaři
1. občasné pošilhávání vodorovně nebo nahoru–dolů
2. nepřirozený sklon hlavy (dítě tak může vyrovnávat určitý typ šilhání)
3. pravidelné přivírání jednoho oka
4. světloplachost nebo žádná reakce na světlo
5. bělavá či žlutě zářící zornice, velká nehybná zornice při dopadu světla
6. třesoucí se oči – viditelné kmitavé pohyby očí nebo bloudivé pohyby očí
7. časté mnutí očí
8. zvláštní odlesky v zornici
U starších dětí:
1. rychlá únava při práci na blízko, nezájem o drobné detaily na obrázcích
2. snaha sedět co nejblíže televizi
3. špatná lokalizace předmětů (dítě sahá mimo nabízené předměty)
4. časté mnutí očí
5. mhouření očí
6. častější zakopávání, pády, nárazy do nábytku
7. psaní velmi blízko podložce
(lek)
Příloha, zdroj: archiv MUDr. Štrofové
