Závislost na nikotinu ovlivňují z více než 50 procent naše geny

Ročně umírá na následky kouření více než pět milionů lidí. Za rakovinu plic je až z devadesáti procent zodpovědné právě kouření. A přesto, že to je všeobecně známý fakt, nemůže spousta kuřáků přestat kouřit.

Konečně však mají k dispozici oficiální výmluvu. Podle vědců je pravděpodobnost toho, že se staneme závislými na nikotinu, až z šedesáti procent závislá na vaší genetické výbavě.

Blesková cesta ke slasti

To, na čem se staneme závislými, respektive na čem se stane závislý náš mozek, je právě nikotin. Od potáhnutí z cigarety do okamžiku, kdy se nikotin dostane do mozku, uplyne jen několik málo vteřin. V mozku se naváže na tzv. nikotinové acetylcholinové receptory a spuštěním celé řady chemických procesů vyvolá ony mnohým z nás dobře známé pocity.

α5 – tlumič potřeby nikotinu

• Fungující podjednotka = abstinence – Jedna z částí tohoto nikotinového receptoru, tzv. α5 receptorová podjednotka, zodpovídá za větší sklon k závislosti na nikotinu. Její účinek spočívá v tom, že v určité části mozku tlumí jeho nenasytnost po nikotinu.
• Nefungující podjednotka = závislost – Pokud ale tato receptorová podjednotka kvůli genetické mutaci nefunguje správně, má daný jedinec mnohem větší potřebu nikotinu. A právě tento fakt α5 podjednotku předurčuje k tomu, stát se cílem nikotinové odvykací terapie.

Myši přejedené nikotinem

Že to nejsou pouhé výmysly, dokazují vědci svými pokusy na laboratorních myškách a potkanech. Zvířata, která měla tuto podjednotku nefunkční, se oproti těm s normální funkcí receptoru doslova přežírala nikotinem. Když se však funkce jejich receptorové podjednotky dostala do normálního stavu, konzumovaly myši stejné množství nikotinu jako ty ostatní, zdravé. Výzkum by díky těmto pokusům mohl vést k úspěchu a mohlo by se podařit vyvinout i účinný lék pro člověka.

( jas )

Zdroj: www.sciencedaily.com