Úzkostní lidé volají o pomoc včas
Jedinci se sklony k úzkosti byli dlouho podceňováni v oblasti vztahů s lidmi i ve sféře emoční. Psychologická studie ale ukazuje, že tito lidé v krizové situaci neváhají zavolat o pomoc – a to bez zbytečných zpoždění. Mohou tím zachránit sebe i ostatní.
Jak se testovalo
Účastníci výzkumu byli vystaveni situaci, kdy si mysleli, že omylem aktivovali počítačový virus, jenž vymazal data na počítači výzkumníka. Poté byli vyzváni, aby na nehodu upozornili informačního technika. Cestou do kanceláře technika se mohli rozhodnout, zda se s oznámením opozdí, či budou se špatnou zprávou za technikem pokračovat hned. Ukázalo se, že lidé se sklony k úzkosti mnohem méně volili variantu odkladu.
Úzkost jako výhoda
Různé práce o teorii společenské obrany uvádějí, že:
- v ohrožujících situacích osoby s úzkostí rychle identifikují nebezpečí a neprodleně na něj upozorňují ostatní členy skupiny,
- jak úzkost, tak jistá míra neuroticismu vedou u lidí ke zvýšené pozornosti a intenzivní odpovědi na nebezpečí.
K vysvětlení vědci používají srovnání s přírodou. Mnoho savců a primátů při zjištění nebezpečí začíná „vřískat“. Stejně tak lidská skupina může získat výhodu, je-li jejím členem úzkost.á osoba s vybičovanou reakcí na nebezpečí. Motivace úzkostných jedinců k této společensky pomáhající reakci zatím není zcela vyjasněna. Jednou z možných motivací je však právě sama úzkost.
Co je úzkost
Úzkostné stavy občas zažíváme všichni. Pokud se však objevují nepřiměřeně často, jsou silné nebo začnou být spojeny s určitou situací, zasahují do běžného života a startují vyhýbavé chování. Pak se již jedná o medicínský problém. Mezi příznaky patří:
- zrychlený tep a bušení srdce,
- pocení a třes,
- vnitřní chvění,
- obtížné dýchání,
- bolesti či nepříjemné pocity na hrudi,
- návaly horka či chladu,
- strach z mdloby, smrti, ztráty kontroly.
(cean)
Zdroje:
portal.idc.ac.il
www.uzkost.cz
