Syndrom vyhoření a onemocnění srdce. Braňte své tělo!
Máte nechuť k práci, která vás dříve bavila? Enormně vás unavují běžné činnosti v zaměstnání a vstát ráno z postele je nepřekonatelný problém? Pak možná trpíte tzv. syndromem vyhoření. Při tomto stavu ovšem není problém „jen“ v hlavě, ale na stresové podněty reaguje celý organismus.
Máte nechuť k práci, která vás dříve bavila? Enormně vás unavují běžné činnosti v zaměstnání a vstát ráno z postele je nepřekonatelný problém? Pak možná trpíte tzv. syndromem vyhoření. Při tomto stavu ovšem není problém „jen“ v hlavě, ale na stresové podněty reaguje celý organismus. Izraelští vědci prokázali, že tento syndrom představuje nezávislý rizikový faktor i cévních onemocnění.
Kdo je v ohrožení
Na vzniku syndromu vyhoření se podílí mnoho faktorů. K těm nejčastějším patří:
- pracovní stres,
- velká zodpovědnost,
- dlouhá pracovní doba a přesčasy,
- nedostatečná podpora ze strany vedení či kolegů,
- absence dovolené.
Pokud výše uvedené aspekty přetrvávají delší dobu, ovlivňují nejen emocionální rozpoložení jedince, ale samozřejmě oslabují též fyzickou odolnost. Se syndromem vyhoření je úzce spojena nespavost, obezita, úzkostná porucha, ale také například zvýšená hladina cholesterolu v krvi.
Stav nebezpečí
Na podkladě výše uvedených znalostí začali vědci zkoumat, zda není syndrom vyhoření predispozičním faktorem pro vznik cévních onemocnění srdce (např. infarktu myokardu, anginy pectoris). Do studie bylo zařazeno téměř 9 000 zdravých mužů a žen ve věku od 19 do 67 let. Během tří let účastníci podstupovali pravidelné zdravotní prohlídky a výsledky byly překvapivé.
- Syndrom vyhoření se ukázal být stejně silný rizikový faktor pro rozvoj koronárních onemocnění jako věk, kouření, nedostatek pohybu či vysoký krevní tlak.
- V absolutních číslech představuje tento stav lidského organismu 40% riziko rozvoje koronárních onemocnění.
- Navíc existuje i přímá úměra mezi tíží syndromu vyhoření a rizikem rozvoje onemocnění – nejvíc „vyhořelí“ mají až 79% riziko vzniku problému.
Braňte své tělo!
Následující rady se snadno řeknou, ale často hůře realizují. Jako u jiných onemocnění platí, že důležitější je prevence než následná léčba.
- Dostatečně spěte.
- Pravidelně cvičte.
- Omezte práci přesčas.
- Naučte se „vypnout“.
- Včas vyhledejte pomoc odborníka.
(blš)
Zdroj: www.medicalnewstoday.com