Úzkostné poruchy tvoří celou jednu velkou skupinu duševních onemocnění. Jedná se o nejčastější choroby psychiky, se kterými se v některém období svého života pere každý čtvrtý jedinec. Úzkost může přicházet bez zjevné příčiny či v záchvatech. Může být vázána na určité situace či následovat prožitou traumatizující událost. Často je doprovázena tělesnými příznaky, mezi které patří:
- studené a opocené ruce a chodidla,
- zrychlený tep,
- sucho v ústech,
- pocit nedostatku dechu,
- brnění končetin,
- průjem, nevolnost až zvracení,
- napětí ve svalech,
- závratě a točení hlavy,
- návaly horka či zimnice,
- tlak na hrudi a stažení hrdla.
Náhlý stav hrůzy
Nejintenzivnější formou úzkosti je takzvaná panická ataka. Jde o několikaminutový záchvat masivního strachu, který se může objevit zničehonic, nezřídka v klidu domova. Dotyčný cítí obavy z umírání, zešílení nebo ztráty sebekontroly. Není výjimkou, že mu okolí přivolá rychlou záchrannou službu. Ovšem ani jedno z vyšetření, která proběhnou, nenalezne žádnou tělesnou příčinu obtíží.
K odborníkovi bez obav
Někdy úzkosti narušují běžné fungování dotyčného. Představují komplikaci v zaměstnání či rodinném životě nebo nedovolí člověku takzvaně vydechnout. Pak je namístě odhodit veškerý stud a požádat o pomoc odborníka. Léčba úzkostných poruch spočívá v kombinaci psychoterapie a podávání antidepresiv. Samotné užívání jiných léků (benzodiazepinů), které uleví rychle, avšak pouze na přechodnou dobu, situaci neřeší. Může ji dokonce zkomplikovat rozvojem závislosti. Zkušený psychiatr si ještě před vystavením receptu s nemocným důkladně promluví. Jednak o příčinách a projevech úzkosti, ale i o možnostech terapie a její délce. Trpělivě odpoví na všechny kladené otázky.
Zdroj: www.webmd.com/anxiety-panic/guide/mental-health-anxiety-disorders