Roup dětský (Enterobius vermicularis) je parazitický červ parazitující výhradně na lidech, jimž způsobuje onemocnění enterobiózu. Jak už napovídá jeho české druhové jméno, nejčastěji se vyskytuje u dětí, a to z jednoho prostého důvodu: menší děti ještě nemají plně zautomatizované hygienické návyky, a proto se tímto červem, přenášeným fekálně-orální cestou, lehce nakazí. Nákaza se šíří nejčastěji v kolektivech, kde je obtížné tyto základní hygienické návyky kontrolovat (školky, školy i mnohočlenné rodiny).

Za nákazu mohou vajíčka

Roupi se řadí mezi parazitické červy, tzv. helminty. Blíže je můžeme zařadit do třídy Nematoda (hlístice), čeledi Oxyuridae s přímým vývojovým cyklem bez mezihostitele. Jedná se o parazita odděleného pohlaví, kdy samička je v porovnání se samečkem větší a dosahuje okolo 1 cm. Roupem se nakazíme pozřením vajíčka, které samice klade v okolí řitního otvoru postiženého (v průměru jde o 11 000 vajíček/samici). Vajíčka klade především v nočních hodinách, kdy je hostitel v klidu. Vajíčko musí na vzduchu během několika hodin dozrát a odtud se rukama postiženého šíří dál na předměty a další osoby.

Pokud dojde ke spolknutí vajíčka, vylíhne se v tenkém střevě postiženého larvička, která migruje do tlustého střeva, kde dospívá a kde se množí. Oplodněné samičky vylézají klást vajíčka na povrch těla hostitele, což způsobuje hlavní projev enterobiózy – svědění v okolí řitního otvoru (tzv. pruritus ani). V menší míře může docházet k dalším komplikacím, jako jsou nespavost, noční pomočování dětí, záněty pohlavních a močových cest či bolesti břicha a nechutenství.

Jsou to roupi? Pro diagnostiku stačí lepicí páska

Existují dvě jednoduché diagnostické metody pro potvrzení či vyvrácení enterobiózy. První z nich je Grahamova metoda neboli použití adhezivní pásky. Druhá z nich využívá tzv. Schüffnerovu tyčinku. V obou případech se doporučuje vyšetření v ranních hodinách před defekací, kdy je šance záchytu vajíček největší. Adhezivní páska je izolepa, která se připevní do perianální oblasti pacienta a poté se přitlačí do záhybů anální řasy. Po šetrném odejmutí se izolepa přenese přímo na podložní sklíčko a mikroskopicky se vyšetří na vajíčka.

Obdobným způsobem se vyšetřuje pomocí navlhčené skleněné Schüffnerovy tyčinky, která je na jednom konci vypouklá a zdrsnělá. V tomto případě dojde ke stěru kolem řitního otvoru a opět k přenesení materiálu na podložní sklíčko. K odběru vzorku by mělo v případě negativního výsledku dojít ještě jednou či dvakrát s ohledem na možnou nesynchronizaci odběru s produkcí vajíček.

Infekce také může být samozřejmě potvrzena pouhým okem, a to v případě, kdy dospělého červa zachytíme v okolí řitního otvoru postiženého. V takovém případě je vhodné červa odebrat a uchovat pro potvrzení zdravotnickým personálem. Z dotazníku publikovaného v bakalářské práci Andrey Exnerové vyplývá, že lékaři pro diagnostické účely často odebírají pacientům stolici. Tato metoda však není vhodná, protože nález vajíček ve stolici je spíše sporadický, především při silných nákazách. Ani samotný odběr krve není nejvhodnějším postupem, i když krevní obraz může ukázat vyšší eozinofilii a zvýšené IgE protilátky v důsledku přítomnosti červa v těle postiženého.

Jak často se roupi vyskytují?

Nákaza roupem je celosvětově rozšířena, a proto ani my nejsme výjimkou. V loňském roce bylo v ČR hlášeno 1174 případů a z dlouhodobých hlášení vyplývá, že v posledních letech počet případů roste. Ale i tak se odborníci domnívají, že toto číslo je silně podhodnocené, jelikož řada lékařů neprovede u pacientů řádnou diagnostiku a nasadí léčbu jen na základě příznaků, nikoli na základě laboratorního vyšetření. Jaký je tedy skutečný záchyt tohoto parazita, zůstává otázkou.

Pomůže hygiena i léky

Pokud lékař potvrdí enterobiózu, předepíše i vhodnou léčbu. V dnešní době existuje na našem trhu několik anthelmintik (př. albendazol, mebendazol), která se předepisují minimálně dvoufázově, aby se zamezilo líhnutí další generace roupů. Správné hygienické návyky, jako je zamezení olizování prstů a okusování nehtů a časté mytí rukou, jsou účinnou prevencí proti tomuto parazitárnímu onemocnění. Více informací, jak si s roupy poradit, se můžete dočíst v letáčku s názvem Veš dětská, svrab, roupi, který vydal Státní zdravotní ústav ČR a naleznete ho na adrese http://www.szu.cz/publikace/letaky-1.

(leš)

Zdroje:

http://www.szu.cz/uploads/documents/czzp/edice/plne_znani/letaky/Ves_detska_svrab_roupi.PDF

http://www.szu.cz/uploads/documents/szu/infekce/tabulka_leden_prosinec_2019.pdf

bakalářská práce – Andrea Exnerová (Farmaceutická fakulta v Hradci Králové, 2018)

Enterobius vermicularis (Pinworm), Prashanth Rawla; Sandeep Sharma. 2019