Bakteriemi proti infekci: Probiotika jsou i v ovesné kaši
Ovesná kaše byla vždy nedílnou součástí britských i amerických snídaní. S příchodem slazených snídaňových cereálií na ni bylo částečně zapomenuto. Dnes se ale ukazuje, že si zaslouží svou druhou šanci. A to nejen v anglosaských zemích.
Vlákninou k bohaté mikroflóře
Otázkou ovesné kaše se zabýval Christoffer van Tulleken – anglický lékař specializující se na infekční choroby a mikrobiologii v univerzitní nemocnici v Londýně. Podle něj pravidelná konzumace ovesných vloček zlepšuje bakteriální osídlení střev. Tzv. mikroflóra je pro naše zdraví velice důležitá. Většinou je ale spojovaná s konzumací probiotických nápojů či jogurtů. Jaká je tedy úloha ovesné kaše? Odpovědí je vláknina. Pro člověka nevstřebatelné polysacharidy, které ji tvoří, působí nejen jako „kartáč“, kterým se střeva mechanicky očišťují. Jsou navíc živnou půdou právě pro bakterie, které nám usnadňují život.
Zdravější již po dvou týdnech
Van Tulleken se rozhodl toto tvrzení vyzkoušet na vlastní kůži. Dva týdny se nedotkl jediné ovesné vločky. Poté po dobu šesti týdnů konzumoval dvě misky ovesné kaše denně. Zároveň s tím každý týden odesílal vzorky své stolice na mikrobiologický rozbor do laboratoře. „Cítil jsem se skvěle a nejen to, výsledky z laboratoře potvrdily, že ekosystém mých střev se výrazně zlepšil,“ říká van Tulleken, mimo jiné průvodce pořadu BBC – „Věřte mi, jsem lékař“.
Bez bakterií by to nešlo
Každý z nás je z větší části tvořen bakteriemi než vlastními buňkami. Jakkoli se to zdá neuvěřitelné, na každý lidský gen připadá 200 genů bakteriálních a na každou buňku máme v těle nejméně 10 bakterií. Většina z nich žije ve střevech, kde zastávají množství funkcí nezbytných pro život. Pomáhají nám získat o 30 % kalorií z potravy více, než bychom zvládli sami. Tato funkce je nepostradatelná zejména v raném dětství, protože zajišťuje správný vývoj mozku. Dále umožňují vstřebávání léků, vitamínů a dalších látek nezbytných k životu. Vitamíny dokážou i samy tvořit. Nejdůležitější je ale jejich imunitní funkce. Dostatečný kontakt s bakteriemi již v raném dětství zlepšuje naši obranyschopnost. Přehnaná hygiena a strach o zdraví dítěte, kterému některé matky podléhají, tak může zbytečně vést k rozvoji alergií a astmatu.
Bakteriemi proti infekci
Bakteriální rovnováha ve střevech zamezuje i přemnožení škodlivých bakterií. Toho využívá tzv. „transplantace stolice“. Pacientům se závažnými střevními infekcemi je transplantováno malé množství stolice od zdravých dárců. Široké spektrum „hodných“ bakterií se pak ve střevě namnoží a díky tomu je možné zdolat úporné průjmy způsobené např. druhem Clostridium difficile. Metoda se ukazuje jako radikální, ale velice účinná. Existují ale i jiné možnosti.
Čím je vláknina výjimečná?
Vědci se nyní vydávají dvěma směry. Jednou možností je dodávání jednotlivých kmenů dobrých bakterií do těla na způsob probiotik. Dnes je již slovo probiotikum Evropskou unií chráněné, takže se s ním nesmí ohánět každý bílý jogurt, jde o léčiva. Problém probiotik spočívá v tom, že přes kyselé prostředí žaludku se jich dostane jen velmi malé množství. Může se tak stát, že po podání se jich do střeva dostane tak málo, že už na místě nic nezmohou. Vědci střeva připodobňují deštnému pralesu. Vztahy mezi organismy jsou tak složité, že jeden přidaný druh může změnit jen málo. Jogurtové nápoje a probiotické drinky navíc často obsahují přidané cukry, které situaci jen zhoršují. Oproti tomu ovesná kaše funguje jako tzv. prebiotikum. Prebiotika nejsou samotné bakteriální kolonie, ale látky, které příznivě ovlivňují prostředí vhodné k životu přátelských bakterií. Pokud zůstaneme u paralely s deštným pralesem, prebiotika jsou jako hnojivo, které zajišťuje dobrý růst ostatních rostlin. Díky tomu jsou tak účinná. Van Tulleken je bez váhání zastánce druhého směru vývoje. „Zatímco ostatní hledají zázračné bakterie pomocí nejmodernějších vědeckých technik, já vám radím to, co věděly už naše babičky – jezte více ovesné kaše,“ říká s úsměvem Angličan.
Zdroj: www.dailymail.co.uk
