S biologickou léčbou se můžete setkat u nádorů i revmatu
Biologická nebo také cílená léčba je pojem, který se dnes s oblibou skloňuje v mnoha různých medicínských oborech. Protože se však zatím jedná o věc relativně novou, ne každý má o biologické léčbě a jejích možnostech zcela jasnou představu.
Zhoubné nádory a biologická léčba
Biologickou léčbu je zatím možné použít v léčbě některých zhoubných nádorů, pro jejichž výběr platí přísná kritéria. Na rozdíl od chemoterapie se biologická léčba nezaměřuje v první řadě na ničení nádorových buněk, ale spíše pomáhá imunitnímu systému bojovat proti zhoubnému nádoru vlastními silami. Biologická léčba by v ideálním případě měla zastavit nebo zpomalit růst nádoru a bránit jeho rozšíření do dalších částí těla (metastazování). Biologická léčba na rozdíl od chemoterapie nebo ozařování má obvykle méně nežádoucích účinků.
Revmatická onemocnění a biologická léčba
Mezi autoimunitní revmatická onemocnění, u kterých je možné využít biologickou léčbu, patří revmatoidní artritida, lupénka, Bechtěrevova choroba nebo lupus erythematodes. Všechny tyto choroby jsou charakterizované autoimunitním zánětem, který poškozuje tkáně. Zatímco běžná léčba revmatických onemocnění se snaží zánět tlumit celkovým potlačením imunitní odpovědi, biologická léčba se zaměřuje na konkrétní molekuly ovlivňující průběh zánětu. Právě proto má také menší nežádoucí účinky na celkové snížení obranyschopnosti organismu.
Nespecifické střevní záněty a biologická léčba
Ulcerózní kolitida a Crohnova choroba se stejně jako revmatická onemocnění léčí biologickou léčbou především tehdy, pokud standardní léčba u daného pacienta selhává. I tady působí biologická léčba jen na cíleně vybrané molekuly regulující průběh zánětu a tím se jí často daří zánět účinně tlumit a zmírňovat příznaky onemocnění.
(vek)
Zdroje:
www.cancer.gov