Roztroušená skleróza - průběh, projevy a léčba

Příčina neznámá

Přesné příčiny vzniku a rozvoje choroby známé nejsou, známá je však řada rizikových faktorů a možných spouštěčů onemocnění. A nejsou to zdaleka jen civilizační vlivy. Roztroušená skleróza je známá po stovky let a za nejzávažnější rizikové faktory se považují genetická zátěž, virové infekce nebo poranění.

Imunitní systém se nás v případě nemoci vlastně snaží chránit, protože se domnívá, že myelin obsažený v obalech nervových vláken je pro nás škodlivý. V mozku a v míše potom vznikají několik milimetrů až centimetrů veliká na pohmat tvrdá tmavě červená ložiska, tzv. léze, někdy také označované jako plaky. Na magnetické rezonanci mívají často tvar prstů rozbíhajících se od mozkových komor, ale jejich vzhled se velmi různí. Dochází v nich k rozpadu myelinových pochev a zpomalení nebo úplnému přerušení přenosu nervových vzruchů. Obnažená nervová vlákna v lézích se navíc trhají a nenávratně poškozují.

Průběh roztroušené sklerózy

Roztroušená skleróza má několik forem, z nichž asi nejvážnější je tzv. primárně progresivní, při níž nemoc rychle postupuje a léčba je velmi svízelná. Naštěstí není tak častá, většina pacientů má tzv. relabující-remitující formu, pro kterou je typické střídání zhoršování a zlepšování stavu (období zhoršení se nazývá relaps a období zlepšení remise). Po každém relapsu nastává období remise, při němž se ale nemocný nikdy nevrátí do původního stavu, takže každý relaps znamená částečnou ztrátu funkce nervového systému, a tak dochází k postupnému zhoršování nemoci. Je tedy patrné, že relapsy jsou velmi negativním jevem, a proto musí každá látka určená k léčbě roztroušené sklerózy prokázat, že jim pomáhá předcházet.

Projevy nemoci mohou mírně kolísat podle aktuální kondice nemocného. Velkým problémem je horko, které kromě krátkodobého zvýraznění projevů může vést i ke vzniku relapsu.

Projevy roztroušené sklerózy

K nejčastějším obtížím u roztroušené sklerózy patří poruchy vidění – zánět očního nervu, dvojité nebo zamlžené vidění, dočasná ztráta zraku. K těmto příznakům se přidává snížená citlivost a vnímání pocitu „mravenčení“ v rukou a nohách, případně bolest nebo pálení bez příčiny. Nemocní trpí poruchou koordinace pohybů a celkově sníženou pohyblivostí. Přidávají se poruchy řeči, zadrhávání, špatná výslovnost, ohrožena je i paměť a dochází také ke změnám nálady. Mezi velmi nepříjemné příznaky patří únava, která přesahuje míru obvyklou u zdravých osob. Častým problémem je porucha vyprazdňování močového měchýře – zpočátku se nejčastěji jedná o samovolný únik, později neúmyslné zadržování moči. Muže trápí poruchy erekce.

Jak se roztroušená skleróza potvrdí…

Roztroušená skleróza nemá žádný typický příznak, který by ji pomohl na první pohled identifikovat. Vždy jde o současný výskyt několika různých projevů, které dohromady budí podezření na roztroušenou sklerózu. Definitivním potvrzením diagnózy je až průkaz přítomnosti lézí v centrálním nervovém systému. Předtím je však nutné vyloučit všechny ostatní možné příčiny obtíží.

Provádí se lumbální punkce s vyšetřením mozkomíšního moku. Elektrická aktivita mozku se sleduje na elektroencefalogramu (EEG). Přistupuje se i k vyšetření tzv. evokovaných potenciálů. O vedení nervových vzruchů ve svalech informuje elektromyografie (EMG). Mozek a míchu zobrazí magnetická rezonance (MR). Vyšetření navrhuje a diagnózu roztroušené sklerózy stanovuje neurolog.

Jak se roztroušená skleróza léčí…

Neexistuje žádná léčba, pomocí níž by bylo možné roztroušenou sklerózu vyléčit. Účelem v současnosti podávaných léků je zastavení nebo zpomalení průběhu onemocnění, snížení počtu relapsů a prodloužení období remise. Tomuto přístupu se říká chorobu modifikující léčba a lze ji chápat jako určitou investici do budoucna – není sice řešením aktuálních příznaků nemoci, ale pomáhá tomu, aby za deset let nemoc nebyla tak daleko jako při jejím přirozeném průběhu.

Příznaky nemoci se léčí pomocí dalších léků a metod, o nichž rozhoduje ošetřující lékař. V některých případech je nutná také dlouhodobá rehabilitace, speciální cvičení, ergoterapie a další procedury, které nemocným usnadňují boj s nemocí a pomáhají jim kvalitně žít.

Snaha o nalezení nových účinných léků proti roztroušené skleróze je v současnosti jedním z hlavních cílů lékařského výzkumu.

Jak žít s roztroušenou sklerózou?

Průměrná délka života nemocných se nemusí výrazně lišit od zdravých lidí. Roztroušená skleróza nejčastěji propuká mezi 20. a 30. rokem života. Více než polovina pacientů s ní potom žije 30 let a déle. Třetina z nich může být plně zaměstnaná nebo vykonávat práci jen s mírným omezením.

Roztroušená skleróza může mít negativní vliv i na rodinu nemocného a jeho nejbližší okolí, ale nemusí. Některé rodiny zvládají nemoc svých blízkých bez potíží, jiné potřebují pomoc psychologa, který s nimi nalézá způsoby, jak se s nemocí vyrovnat a jak o ní komunikovat.

Život nemocných se v posledních desetiletích výrazně změnil: jsou aktivní, mají partnery, děti, sportují a řada z nich s nemocí buduje kariéru, kterou jim závidí i zdraví lidé.

Jak se roztroušené skleróze vyhnout…

Neexistuje žádné účinné preventivní opatření, které by pomohlo roztroušené skleróze předejít, ale v její léčbě velmi pomáhá časná diagnóza. Nejlepším způsobem, jak k ní dospět, je v případě podezření na onemocnění navštívit neurologa.