Rakovina jako daň za vyšší intelekt člověka?
Přestože mezi člověkem a šimpanzem existuje velká genetická příbuznost, našli vědci zajímavé rozdíly. Tým profesora McDonalda si všiml, že u našich opičích předků se ve srovnání s člověkem daleko méně vyskytuje rakovina.
Přestože mezi člověkem a šimpanzem existuje tak velká genetická příbuznost, našli vědci některé zajímavé rozdíly. Profesor McDonald a jeho kolegové z americké Atlanty si všimli, že u našich opičích předků se ve srovnání s člověkem daleko méně vyskytuje rakovina. Začali se zabývat otázkou, proč tomu tak je, a zjistili, že za vším stojí vývoj a růst mozku.
Šimpanzi totiž na rozdíl od člověka umí lépe ničit některé buňky v těle. Bojují tak nejen s nádorovými buňkami, ale bohužel si poškozují také nervové buňky v mozku. A tak intelektové schopnosti obou primátů hrají ve prospěch člověka. Vědci už dříve zjistili, že geny pro vývoj mozku se u člověka a šimpanze významně liší. Nyní se zaměřili na poznání programované smrti buněk – apoptózy.
Šimpanzi účinněji ničí nádorové buňky
Vědci zkoumali a porovnávali pět tkání člověka a šimpanze: mozek, varlata, játra, ledviny a srdce. Zjistili, že ve tkáních existují rozdíly v programované smrti buněk (apoptóze buněk). Ta je základním mechanismem boje s nádorovými buňkami v těle. Funguje tak, že každá buňka má „naprogramovánu“ délku svého života a v okamžiku, kdy se stává buňkou poškozenou (anebo nádorovou), zaniká. Lékaři zjistili, že u lidí bohužel neprobíhá tak efektivně jako u šimpanzů. Nádorové buňky u člověka tak bez jakékoliv kontroly rostou a vedou ke vzniku rakoviny.
Smrt buněk v mozku – méně rakoviny
Vědci také předpokládají, že rozdíl v apoptóze souvisí s vývojem lidského mozku a jeho zvětšováním. Programovanou smrtí buněk zaniká totiž nejen nádorová buňka, ale také nervové buňky v mozku. U člověka nedošlo během vývoje k tak masivnímu zániku buněk jako u opic, a mozek se tak mohl velmi efektivně zvětšovat.
Hypotéza vědců se potvrdila také u pacientů. Nemocní s postižením mozku měli kromě zvýšené apoptózy mozkových buněk i nižší výskyt rakoviny. Zlepšování lidského intelektu a poznávacích schopností tak sice udělalo z lidí pány tvorstva, ale zřejmě za cenu zvýšené náchylnosti ke vzniku rakoviny.
(nes)
Zdroj: Did natural selection for increased cognitive ability in humans lead to an elevated risk of cancer?, Medical Hypothesis, Volume 73, Issue 3, September 2009.
