Pro budoucí sexuální život je důležité jak přijmeme sami sebe v dětství
Výzkumy ukazují, že sexuální rozhodování a chování dospívajících je velmi ovlivněno jejich sebejistotou. Větší sebejistota odpovídá zvýšené pravděpodobnosti pozitivního, zdravého a odpovědného výběru.
Vedle široké škály úspěchů zakusil možná váš prvňáček také několik neúspěchů a zklamání. Jak se mu vedlo? Byl ten rok jako celek radostnou zkušeností? Pozitivní úvod do akademického světa?
Co má tohle společného se sexuální výchovou? Hodně. Jde totiž o přijetí sebe sama.
Nejdůležitější je přimout sám sebe
Výzkumy ukazují, že sexuální rozhodování a chování dospívajících je velmi ovlivněno jejich sebejistotou. Větší sebejistota odpovídá zvýšené pravděpodobnosti pozitivního, zdravého a odpovědného výběru.
#IMG#
V prvních letech se u dítěte začíná rozvíjet smysl pro „správnost”. Sebejistota v předškolním období pramení hlavně z rodiny. Pokud Standovi soustavně říkáte, že je „ošklivý chlapec”, brzy bude sám sebe takto definovat a také tak jednat. Pokud však rodiče v případě Standovy neposlušnosti zdůrazní, že tohle je nepřijatelné chování (nikoliv nepřijatelný Standa), zachová si dítě svůj osobní smysl správnosti a sebeúctu. Při vstupu do vzdělávacího systému je dítě vystaveno tlakům, požadavkům a očekáváním, která hluboko přesahují hranice domova. Je velmi důležité, aby rodiče své dítě ujistili, že hodnota člověka vychází z jeho nitra a není založena na vzhledu, schopnostech v matematice nebo prvenství na hřišti.
Je potřeba pěstovat v dětech pocit šikovnosti, provázanosti s celou rodinou a pocit, že si jich vážíme, což platí i pro ostatní aspekty růstu a vývoje. Rodiče při výchově dítěte tento vývoj buď podporují, nebo potlačují.
Několik zásad pozitivního výchovného přístupu:
- Pochvala – Děti mají zvláštní potřebu chvály. Rodičovská pochvala je pro ně měřítkem vlastní hodnoty. Často dítě pochvalte za dobře udělanou práci nebo i za úsilí.
- Přijetí – Když rozpoznáte síly a schopnosti svého dítěte, pomozte mu přijmout jeho slabiny. Jedná-li nesprávně, přesvědčte se, že chápe, že ačkoliv se vám nelíbí jeho chování, máte ho stále rádi.
- Pozornost – Dejte dítěti najevo váš vážný zájem o jeho denní činnost, uvědomí si tak vlastní důležitost. Pociťuje-li dítě matčinu či otcovu plnou pozornost, i když jen na krátkou chvíli, je mu to velmi příjemné.
- Motivace k praxi – Děti se učí vykonáváním činností a potřebují tedy možnosti, aby si mohli nové dovednosti vyzkoušet. Pokud jim umožníte rozhodovat se samostatně, podpoříte jejich smysl pro samostatnost a odpovědnost.
- Vážnost – „I děti jsou lidé” a zaslouží si čestné jednání s úctou a vážností.
Všechny tyto poznámky vypadají obyčejně. Ale je velmi zarážející, kolik dobrého a rozumného rodičovství se v každodenním shonu rodinného života ztrácí. Chtěli jsme vám to jen připomenout.
(tro)
