Příští rok pravděpodobně začne testování silných kuřáků na rakovinu plic
Rakovina plic patří mezi onkologická onemocnění s nejhorší prognózou – 85 % pacientů nakonec nemoci podlehne. Šanci na vyléčení a přežití zásadně ovlivňuje fakt, v jakém stadiu je nemoc diagnostikována. Odhalit mezi rizikovou částí populace jedince v časné, a tedy léčitelné fázi onemocnění je hlavním úkolem plánovaného screeningu. Kromě životů ušetří i nemalé finanční prostředky.
O možnosti preventivně testovat silné kuřáky na rakovinu plic se mezi českými odborníky mluví již řadu let. V současnosti se totiž pacienti s tímto typem rakoviny zpravidla dostávají plicním lékařům „do ruky“ až velmi pozdě, kdy je jejich nemoc v tzv. metastatickém stadiu, a navzdory léčbě často umírají v řádu měsíců. Diagnóza v pokročilé fázi nemoci navíc neumožňuje nemocné operovat, a tak je nutné využít moderních léčebných metod, například biologické léčby či imunoterapie, které jsou obě velice drahé. Podle analýzy organizace The Economist Intelligence Unit, který porovnává politiku 27 evropských států v boji s rakovinou plic, stojí dokonce léčba této nemoci více než léčba rakoviny prsu, tlustého střeva a prostaty dohromady. Výzkumníci odhadují, že náklady spojené s péčí o pacienty s rakovinou plic v Evropě ročně dosahují okolo 3 miliard eur.
Zavedení screeningu rakoviny plic jako politické dilema
Ve snaze snížit úmrtnost na nádor plic doporučují screening i evropské a světové odborné společnosti. Přesto není jednoduché rozhodnout, zda do preventivního programu investovat. Jak nedávno pro web Léčba rakoviny uvedla onkoložka doc. MUDr. Milada Zemanová, Ph.D., odhaduje se, že cena záchrany jednoho života díky screeningu činí více než půl milionu korun.
Rakovina plic se téměř v 90 % případů týká silných a dlouholetých kuřáků. Nejenže si za svou nemoc z velké části „mohou sami“, ale také jde o tu část populace, která se dost často zdravotnímu systému a lékařům vyhýbá. Přesto to vypadá, že se příští rok začne testovat.
„Probíhají jednání s ministerstvem zdravotnictví a zdravotními pojišťovnami a vše nasvědčuje tomu, že bychom mohli v roce 2021 zahájit pilotní screening karcinomu plic,“ uvedl na nedávné tiskové konferenci ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) ČR prof. RNDr. Ladislav Dušek, Ph.D.
Součástí projektu bude i odvykání kouření
Jak dále prof. Dušek uvádí, do programu by měli být zařazeni jedinci ve věku 55–74 let z řad bývalých i současných silných kuřáků. Tedy ti, jejichž kuřácká minulosti čítá „minimálně“ 20 balíčkoroků (tedy kouřili slespoň krabičku denně pod dobu 20 let, respektive celkem za svůj život vykouřili alespoň 150 tisíc cigaret). Před zařazením do screeningu také svým podpisem slíbí, že budou k preventivnímu projektu, který potrvá 5 let, tzv. adherentní, tedy dodrží jeho pravidla. Součástí programu bude i odvykání kouření.
Do projektu by měli být zapojeni lékaři více odborností. „Pacienty by na nízkodávkované CT radiologických pracovišť komplexních onkologických center posílali jak plicní, tak praktičtí lékaři,“ upřesnila prof. MUDr. Martina Vašáková, Ph.D., předsedkyně České pneumologické a ftizeologické společnosti ČLS JEP. Podle ní tento nástroj dramaticky zvýší podíl pacientů, u nichž lze nádor v plicích ještě odstranit – ze současných 15 až na 50 %.
Podle odborníků by se do screeningu z rizikové skupiny postupně mohlo zapojit až půl milionu osob. Jeho cílem by mohlo být nejen včasným záchytem nádoru zvýšit jeho léčitelnost, ale také také odhalit jiné plicní choroby. Navíc se podle ředitele ÚZIS vyplatí ekonomicky hned dvakrát: Kromě zmíněného častějšího uplatnění chirurgické léčby lze totiž počítat i s tím, že se vyléčení kuřáci budou vracet do aktivního života, tedy i k práci.
(lek)
Zdroje:
Tisková konference a tiskové materiály odborných společností ČPFS ČLS JEP, ČARO a ČOPN ze dne 28. 7. 2020
Analytická studie shrnující dostupná populační data Národního onkologického registru ČR (1977–2017) zpracovaná formou prezentace prof. RNDr. Ladislavem Duškem, Ph.D.
