Nenechte onemocnění jícnu rozvinout až k nádoru
Nejčastější onemocnění jícnu na sebe přímo navazují a jsou vlastně jakýmsi příběhem, který se začne odehrávat. Je jen na nás, jak daleko necháme děj pokročit.
Základní úlohou jícnu je odvádět potravu z hltanu do žaludku. Přestože je tento dutý orgán poměrně malý, dokáže člověka i pořádně potrápit.
První jednání: reflux
Vše začíná gastroezofageálním refluxem, tedy stavem, kdy povolí dolní jícnový svěrač a do jícnu začne zatékat žaludeční obsah. Ten je samozřejmě velmi kyselý a začne výstelku dráždit k zánětu. Stává se to hlavně obézním lidem, kuřákům, těhotným a nezřídka i nositelům hiátové kýly (tedy těm, jejichž žaludek se částečně vysunul otvorem v bránici vzhůru). Nemocný pak cítí:
- pálení žáhy,
- pálení nebo bolest na hrudi,
- ztížené polykání.
Tím to ale nekončí. Žaludeční obsah nezřídka zatéká až do dýchacích cest, kde rovněž způsobuje zánět. Přidává se tak suchý kašel a opakující se záněty hrtanu, průdušek i plic.
Pokud reflux probíhá dlouho, začnou se v místě zánětu tvořit i vředy. Jejich hojení však může být komplikováno. Buď výraznější jizvou, která působí zúžení průsvitu jícnu (nazýváme ji peptická striktura), nebo přeměnou výstelky z dlaždicové (typické pro jícen) na cylindrickou (typickou pro žaludek). Tento stav se nazývá Barrettův jícen. Co s tím? Jistě je možné neutralizovat pH žaludeční šťávy, případně snížit její množství a také zvýšit napětí svěrače dietou nebo léky. To je ale řešení vhodné pouze pro lehčí případy. V případě závažnějšího refluxu pomůže jen operace. V první řadě je třeba řešit případnou hiátovou kýlu a zrušit kýlní vak. Pro posílení dolního jícnového svěrače se pak nabízejí dvě možnosti:
- Nissenova fundoplikace – obtočení dna žaludku kolem jícnu,
- LINX – zavedení speciálního kroužku kolem dolní části jícnu.
Druhé jednání: Barrettův jícen
Pokud se výše uvedené potíže rozvinou až do Barrettova jícnu, může dojít k vážné situaci. Podle příznaků jeho přítomnost totiž nemusí dotyčný vůbec poznat. Jsou vlastně stejné jako u prostého refluxu. Vedou ale k nádorovému bujení, a to u desítek procent pacientů. Pokud je Barrettův jícen včas odhalen (což je možné pouze endoskopicky), je třeba reflux odstranit všemi dostupnými metodami. Následně se musí pravidelně endoskopicky kontrolovat, zda se nevytvářejí úseky tkáně se známkami počínajícího nádorového bujení.
Třetí jednání: karcinom jícnu
Pokud není Barrettův jícen včas odhalen nebo řešen, může dojít až ke karcinomu jícnu. Přesněji řečeno k adenokarcinomu, tedy ke zhoubnému nádoru ze žlázových buněk. Jeho příznaky mohou být stále ještě podobné jako u refluxu, ale polykání je pořád obtížnější. Pacient ubývá na váze a po čase už nemůže polykat ani tekutiny, tedy ani sliny. Nápadné je tedy zejména:
- slinění,
- výrazná bolest na hrudi,
- neúmyslné hubnutí.
Standardní vyšetření je endoskopické. Pokud je potvrzena přítomnost novotvaru v jícnu, provádí se vyšetření CT nebo magnetickou rezonancí k určení pokročilosti a šíření nádoru. Podle toho pak probíhá léčba.
- U nejlehčích případů stačí endoskopické ošetření.
- Pokud je stále možný radikální výkon, pak je provedena operace a doplněna o chemoterapii a ozařování.
- Pokud již radikální léčba možná není, nabízí se celá plejáda výkonů ke zpomalení progrese tumoru (a tedy i prodloužení života pacienta) nebo ke zmírnění příznaků.
Zdroj: http://www.ddc.musc.edu
