Narkomanům pomoci lze – pokud ovšem sami chtějí
Substituční léčba je vhodná v situaci, kdy se drogově závislý několikrát neúspěšně pokusí překonat svoji závislost.
A nezáleží na tom, zda tyto pokusy provedl sám, nebo v léčebně.
Substituční léčbu může drogově závislému navrhnout nízkoprahové středisko typu Drop-in nebo tzv. streetworker přímo na ulici. Samotný lék je podáván pod lékařským dohledem a dá se získat pouze na lékařský předpis.
Trocha historie
Myšlenka substituční léčby byla poprvé realizována v 60. letech v USA. Dva lékaři tak zareagovali na neúspěch klasické léčby u lidí hluboce závislých na heroinu. Tito pánové si kladli za cíl najít látku, která by narkomany na léčení zbavila jejich abstinenčních příznaků a zároveň by omezila touhu léčených po droze. Zároveň však nesměla tato látka působit stejně jako opioidní droga (tedy především heroin) stavy euforie.
Léčba zn. Bez omezení?
Substituční léčba je předem časově neomezená. Konečným cílem každé léčby je úplná abstinence. To znamená absolutní vysazení drogy i substitučního léku. Během léčby je kladen důraz na zlepšení klientova psychického a fyzického stavu. Toho je dosahováno nejen formou lékové náhrady drogy, ale také jinými prostředky.
Typy substituční léčby
Podle rozsahu pomoci klientovi v nouzi rozlišují odborníci substituční léčbu základní a rozšířenou. V základní léčbě se lékař kromě podání náhrady drogy zaměřuje na fyzický zdravotní stav pacienta. Tato forma pomoci je nejvíce rozšířená. Typicky je poskytována v ordinacích praktických lékařů či ambulantních specialistů jiných než psychiatrů.
Psychoterapie jako nedílná součást léčby
V rozšířené substituční léčbě je kladen důraz i na osobnost klienta. Její součástí je i psychoterapie. Komplexní léčba v rámci specializovaných pracovišť poskytujících substituční léčbu zahrnuje více typů psychoterapie. Například skupinovou terapii, rodinnou terapii, pracovní terapii, osobní a pracovní poradenství a profesní vzdělávání. Důležitou součástí je i následná péče o klienta, který úspěšně či neúspěšně dokončil substituční program.
Kdo má přednost?
Dle věstníku Ministerstva zdravotnictví z 30. května minulého roku mají některé vybrané skupiny drogově závislých přednostní právo na substituční léčbu. Jedná se o závislé těhotné ženy a dále o HIV pozitivní drogově závislé. Přednost mají také nakažení chronickou žloutenkou, buď typem B, nebo (a to především) typem C.
Důvodů, proč není možno podstoupit substituční léčbu, je opravdu málo. Jde o momentální stav opilosti (v krvi koluje nějaký ten alkohol) a užívání dnes již málo používaných léků na depresi (inhibitory MAO) při léčbě a 14 dní po jejím ukončení. Určitou překážkou je též silnější závislost na jiné droze než opiátové a zneužívání substitučního systému v minulosti. Nezbývá než vyzkoušet.
(kar)
Zdroje:
www.drogy-info.cz
www.mzcr.cz
