Náhlá srdeční zástava: Proč umírají mladí sportovci?
Občas tiskem a televizí proběhne zpráva, že náhle zemřel mladý člověk – zdravý sportovec – a příčinou jeho smrti byla srdeční zástava. Lidé se potom ptají, zda tomu nešlo zabránit a jak se to vůbec mohlo stát. Nemoci srdce jsou přece doménou starších lidí s mnoha dalšími zdravotními problémy.
Co je náhlá srdeční zástava
Pod pojmem náhlá srdeční zástava si mnoho lidí představí srdeční infarkt, ale to jsou dva rozdílné pojmy.
Srdeční infarkt – stav, kdy se uzavřou (nejčastěji postupným zužováním průsvitu cév při ukládání látek do cévní stěny) cévy zásobující srdeční stěnu. Srdeční stěna, která není zásobována kyslíkem a živinami začne rychle odumírat. Srdeční infarkt se vyskytuje především u starších lidí nebo lidí mladých s dalšími riziky – rodinná zátěž, obezita apod. –, u mladých zdravých lidí je velmi vzácný. Tento stav je možné zvrátit rychlým obnovením průtoku krve cévami zásobujícími srdeční stěnu.
Srdeční zástava – stav, kdy dojde k „elektrickému zkratu“ v srdci. Srdeční rytmus je pravidelný, elektrický vzruch vychází z jednoho bodu a šíří se po srdeční svalovině. Pokud dojde k poruše tohoto procesu, vzruchy se v srdeční svalovině šíří nekoordinovaně a srdce se účinně nestahuje, aby pumpovalo krev, ale pouze se jemně „třese“ – dochází ke komorové fibrilaci. V tomto okamžiku přestane proudit krev v těle. Fibrilaci je možné ovlivnit defibrilátorem, který opět nastolí pravidelný srdeční rytmus.
Co srdeční zástavu způsobí
Srdeční zástavu mohou způsobit různé příčiny, mimo jiné:
- hypertrofická kardiomyopatie – lidé s tímto onemocněním mají silnější stěnu srdce, než je běžné, a hlubší vrstvy svaloviny tak nemusí být dostatečně zásobeny kyslíkem a živinami. V nedostatečně zásobené svalovině může dojít ke vzniku patologického elektrického vzruchu, který vyvolá arytmii.
- odchylky ve věnčitých tepnách – jsou uloženy jinak, než je běžné, nebo je jich méně.
- syndrom dlouhého QT intervalu – odchylka v EKG, která ukazuje na pomalejší převod vzruchů v srdeční tkáni – snáze pak vznikne náhlá arytmie s fibrilací komor.
- Marfanův syndrom – tito lidé bývají vysocí a štíhlí. Jsou ohroženi vznikem výdutí na krevních cévách, především na aortě – je to dáno nedokonalou cévní stěnou při odchylce ve stavbě pojivové tkáně.
- „otřes srdce“ – dochází k němu po tupém úrazu, např. míčem. Pokud dojde k nárazu do srdce v určité fázi pravidelného rytmu, hrozí náhlá fibrilace komor, tento citlivý okamžik trvá ale velmi krátce – v řádu tisícin sekundy.
Lze srdeční zástavu předvídat?
Nelze, ale každý vrcholový sportovec by měl být vyšetřen, protože lze vytipovat rizikové jedince a ti by se měli podrobit pečlivému vyšetření:
- anamnéza – pátrat po bolestech na hrudi po námaze, nevysvětlitelných kolapsech a náhlých úmrtích v rodině.
- základní fyzikální vyšetření – změření srdeční frekvence, krevního tlaku, pátrání po srdečních šelestech a vyloučení základních projevů Marfanova syndromu.
- u rizikových sportovců je vhodné doplnit EKG a ECHO (ultrazvukové vyšetření srdce).
Vždy dbejte na příznaky, že je něco špatně – bušení srdce, bolest na hrudi, náhlá nevýkonnost, zvýšená únava, nevysvětlitelné mdloby a kolapsy a podobné. Mladí sportovci mají často tendenci zamlčovat a bagatelizovat obtíže, aby nepřišli o své místo na soupisce, je tedy potřeba brát každou potíž velmi vážně.
Šance na přežití
Vždy po úmrtí mladého člověka si lidé kladou otázku, zda se dalo něco udělat, zda nemohl přežít. Odpovědí je ano, někdy přežít mohl – je ale nutné rychle poskytnout ošetření speciálním přístrojem – defibrilátorem – zhruba do jedné minuty od vzniku komorové fibrilace. Těmito přístroji již je vybaveno mnoho veřejných budov a sportovišť a je dobré o tom vědět – jejich použití je velmi jednoduché, vždy mají názorný jednoduchý návod a i náhodně přítomný laik může zachránit mladý život – stačí přístroj přiložit na hrudník člověka v bezvědomí a přístroj sám vyhodnotí srdeční rytmus a vyšle výboj.
(vesa)
Zdroj: http://www.webmd.com/heart-disease/features/sudden-cardiac-arrest-why-it-happens
