#PAGE_PARAMS# #ADS_HEAD_SCRIPTS#
Přihlásit se Přihlásit se přes Facebook

Zapomenuté heslo

Nemáte účet? Registrujte se

Vytvořit nový účet uLékaře.cz

Připojte se do komunity uLékaře.cz a získejte přístup k historii všech svých dotazů a odpovědí.
Již máte účet? Přihlaste se zde

Máte Facebook? Ušetřete si čas a jednoduše se přihlaste skrz něj.

Přihlásit se přes Facebook
Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Chcete se přihlásit? Přihlaste se zde
Nemáte účet? Registrujte se

Mýty a nepravdy stranou: Čísla hovoří jasně pro očkování

MUDr. Tereza Kopecká, Ph.D. Klíšťová encefalitida 9.6.2016

Pojem očkování se dnes skloňuje ve všech pádech. Čím dál častěji zaznívají také hlasy, které vakcinaci dětí jednoznačně odmítají. Většinou jde o laické hypotézy bez reálného základu. Následující článek není kompilát smyšlených hypotéz, ale jasných, medicínsky podložených informací o tomto ožehavém tématu.

ockovani_jehla
ockovani_jehla

Očkování jako byznys?

Slepě věřit tvrzení, že očkování je jeden veliký byznys, že lékaři lžou a ten, kdo hovoří proti němu, z toho nic nemá, a proto mluví pravdu, je poměrně moderním jevem, zejména mezi rodiči. Tak jednoduché to s očkováním ale opravdu není. K tomu, abyste si mohli sami udělat obrázek, který není založen na konspiračních teoriích, je třeba znát mnoho věcí. A v první řadě mít alespoň představu o nemocech, před kterými očkování chrání.

Vezměme si například spalničky. Pokud si představíte pár dní vyrážky a nic víc, budete překvapeni. Spalničky jsou těžké systémové onemocnění, které před začátkem očkování mělo v různých skupinách obyvatelstva až 40% úmrtnost. Pozorování z Afriky potvrdilo, že mezi dětmi, které zemřely a které přežily, nebyl žádný významný rozdíl, nelze tedy říci, že zemřeli oslabení jedinci apod. Před zavedením očkování byly spalničky velmi časté a zanechávaly za sebou mnoho mrtvých a mnoho dětí trvale poznamenaných encefalitidou. Bude-li se vám někdo snažit namluvit, že vlastně nikdo neví, zda je očkování účinné, je to lež. V roce 1979 českoslovenští lékaři jasně prokázali, že během osmi let očkování poklesla nemocnost spalničkami velmi výrazně, a úmrtnost dokonce na nulu.

Také ostatní onemocnění z výčtu povinně očkovaných mají podobné charakteristiky a tragické statistiky. Důkazy jsou ve všech případech stejně bohaté. Ať už jde o devastující zánět srdečního svalu, který se může vyskytnout při záškrtu, krvácení do mozku, které může doprovázet černý kašel, nebo cirhózu a rakovinu jater následkem hepatitidy B, základní očkování děti chrání před tím nejhorším. Možná vás zaujme příběh gymnastky Elišky Misákové, která zemřela na poliomyelitidu (virovou dětskou obrnu) během účasti na LOH v Londýně v roce 1948. Stačilo jediné vykoupání v řece. Proto pamatujte: Kritice musí předcházet studium faktů.

Záchrana života vs. nežádoucí účinky

Účinek očkování je jaksi „neviditelný“, protože nikdo z nás neví, kolikrát byl imunitní systém nás nebo našich dětí vystaven těžké zkoušce a kolikrát nás vlastně protilátky nebo ochranné buňky ochránily před nemocí nebo zachránily náš život. A o to právě jde. Je důležité vědět, že očkování zachraňuje životy. A platí, že každý lék může mít nežádoucí účinky, ale u očkovacích látek jsou velmi vzácné.

Mezi zdravotníky se očkování považuje za jeden z největších pokroků lidstva ve dvacátém století a experti na očkování jsou zajedno, že pro zdraví lidstva je očkování klíčové. Každý rok zabrání očkování dvěma až třem milionům úmrtí na celém světě.

Podívejme se společně na tabulku úmrtí v ČR na vybraná onemocnění v povinném očkování (v závorce jsou uvedena úmrtí novorozenců):

 

Dětská obrna

Záškrt

Černý kašel

Tetanus

Spalničky

Zarděnky

Příušnice

1945

16

822 

433 

85 (56) 

160 

1950

13 

139

166 

57 (16) 

179 

1955

81 

46 

18 (3) 

42 

1960

13 

1 (1) 

48 

1961–1970

12 

12 

291 

1971–1980

1981–2000

Zdroj: EPIDAT

Tyto pokroky nezpůsobila hygiena, ale očkování. Pokud by šlo o hygienu, poklesly by všechny ve stejnou dobu. Výskyt těchto onemocnění ale poklesl vždy po zavedení očkování. Všimněte si toho například u spalniček, které se začaly očkovat v roce 1971.

Pokles, ne vymýcení

Tvrzení, že celé očkování je dnes hloupost, protože se není od koho nakazit, také není podložené. Výskyt těchto onemocnění zaznamenal extrémní pokles, ale jsou stále přítomna. Podle údajů EPIDATu bylo v roce 2001 hlášeno 124 případů dávivého kašle, 6 případů spalniček, 894 případů zarděnek (porovnejte s 8 763 případy v roce 1965) a 107 případů příušnic. Proto nemůžeme přestat očkovat, tato onemocnění se mohou okamžitě vrátit, nemluvě o těch, která mají svůj rezervoár ve zvířatech (tetanus). Očkování bude nutné i po úplném vymizení těchto nemocí v naší zemi, a to kvůli cestování do zahraničí či imigraci. Každá země nemá to štěstí, že se její obyvatelé mohou nechat naočkovat, a ne každý cestovatel je zodpovědný, aby před cestou přijal všechna potřebná opatření. Po svém návratu pak může neočkované jedince snadno nakazit nemocí, o které ještě sám ani neví – období infekčnosti není totožné s dobou, kdy se onemocnění projevuje.

Očkování chrání nejen vás, ale i vaše okolí

Pokud se člověk nechá očkovat, nerozhoduje v danou chvíli jen za sebe. Nejenže tím chrání zdraví své, zároveň zabraňuje i tomu, aby se stal zdrojem nákazy. Říká se tomu kolektivní imunita. A pro koho je kolektivní imunita životně důležitá?

  1. Pro novorozence a kojence, kteří ještě nemohou být očkováni.
  2. Osoby, které opravdu nemohou být očkovány (mají např. těžké neurologické onemocnění nebo těžké poruchy imunity).
  3. Pro všechny oslabené, kteří se nemohou infekci bránit, ačkoli byli očkovaní, tedy
    • těhotné ženy,
    • staré lidi,
    • astmatiky, onkologické pacienty, chronicky nemocné.

Pokud je v populaci očkováno méně než cca 90 % dětí, vytvoří se prostředí, v němž se infekční onemocnění mohou úspěšně šířit. Ačkoli zcela neočkovaných dětí je velmi málo, jejich rodiny mají sklon se sdružovat a šíření infekce tak usnadňovat. Ohrožují pak celé své okolí.

 

Práh proočkovanosti pro kolektivní imunitu

Záškrt

85 %

Spalničky

83–94 %

Černý kašel

92–94 %

Dětská obrna

80–86 %

Pokud ve vás hlodá otázka, zda jsou, či nejsou vakcíny opravdu takový byznys, zkuste se na věc podívat takto: Je levnější očkovat, aby k onemocnění nikdy nedošlo, nebo nechat propuknout pandemii a pak na ni prodávat léky? Odpověď je nasnadě: levnější je očkovat, byznys by byl vysávat z lidí peníze za léčbu něčeho, proti čemu se lze chránit.

Bezpečnost vakcín

Slyšeli jste, že ve vakcínách je do lidského těla vstřikováno velké množství aluminia (hliníku), které značně převyšuje toxickou dávku? Objevují se dokonce názory, že to je záměr, protože lékaři touží ohrožovat zdraví dětí. Nechme emoce stranou a zkusme dobře rozlišovat pojmy. Pokud je do tkáně injikováno koloidní aluminium, jedná se o částice, které jsou malými „balvany“, nikoli o aluminiové ionty v roztoku. Ionty by samozřejmě toxické byly, ale koloidní částice tuto schopnost nemají. Je to stejné jako s baryovým roztokem užívaným ke kontrastním rentgenovým vyšetřením. Baryum je zde ve formě, která je chemicky neaktivní, a hladina příměsí (aktivních forem barya) je velmi přísně hlídána. Do těla tedy není s injekcí vstřikována žádná jedovatá látka, pouze částice s naprosto omezenou toxicitou, které výrazně podpoří navození imunitní odpovědi.

Tak jako každé léčivo, i vakcíny procházejí velmi dlouhým vývojem a schvalovacím procesem, kde musí jednoznačně prokázat svůj účinek a bezpečnost. Současná medicína totiž nevyvíjí teorie, ale požaduje a předkládá důkazy. V roce 2013 proběhl v USA velký výzkum zaměřený na prověření bezpečnosti vakcín standardního očkovacího schématu a žádné nesrovnalosti neodhalil.

To se ostatně nepodařilo ani mnoha zájmovým skupinám, které se intenzivně snažily prokázat např. vznik autismu. Speciální očkovací centrum v Austrálii dokonce publikovalo údaje ze skupiny pacientů, kteří měli po předchozím očkování alergickou reakci anebo vážné neurologické onemocnění. Pro přeočkování bylo rozhodnuto u 421 z celkového počtu 469 pacientů, s pouze jediným případem nežádoucího účinku, a to přechodnými neurologickými příznaky. Nebojte se, lékaři velmi dobře zvažují, koho opravdu není dobré očkovat.

Odložení není plus

Na velké skupině pacientů bylo prokázáno, že dřívější vakcinace proti spalničkám snižuje úmrtnost na tuto infekci. Nevěřte proto nikomu, že „dětem stačí očkovat se později“. Například původce černého kašle v populaci intenzivně cirkuluje, a to nejen v rozvojových zemích. „Zajímavá“ čísla hlásí například i Belgie. Tento problém se netýká zdaleka jen starších osob, ale i dětí a mladých lidí. Očkování totiž není vždy zaměřeno na imunitní odpověď vůči původci, ale i vůči jeho toxinům. Očkování pak způsobí, že se onemocnění neprojeví.

To podstatné k zapamatování je, že rizika přirozené infekce jsou daleko vyšší než rizika očkování kteroukoli doporučovanou vakcínou.

Odborným garantem článku je předseda České vakcinologické společnosti prof. MUDr. Roman Prymula, CSc., Ph.D.

Zdroje:

Villuendas M. C., López A. I., Moles B., Revillo M. J. [Bordetella spp. infection: a 19-year experience in diagnosis by culture]. Enferm Infecc Microbiol Clin. 2004 Apr; 22 (4): 212–6. Review. Spanish. PubMed PMID: 15056436.

Huygen K., Rodeghiero C., Govaerts D., Leroux-Roels I., Melin P., Reynders M., Van Der Meeren S., Van Den Wijngaert S., Pierard D. Bordetella pertussis seroprevalence in Belgian adults aged 20-39 years, 2012. Epidemiol Infect. 2014 Apr; 142 (4): 724–8; doi: 10.1017/S0950268813002458. Epub 2013 Sep 27. PubMed PMID: 24073712.

Christensen L. [Measles. Meeting with a global health problem]. Tidsskr Nor Laegeforen. 1994 Feb 20; 114 (5): 582–4. Norwegian. PubMed PMID: 8209343.

Shanks G. D., Hu Z., Waller M., Lee S. E., Terfa D., Howard A., van Heyningen E., Brundage J. F. Measles epidemics of variable lethality in the early 20th century. Am J Epidemiol. 2014 Feb 15; 179 (4): 413–22; doi: 10.1093/aje/kwt282. Epub 2013 Nov 26. PubMed PMID: 24284015.

Sejda J. Evaluation of the eight-year period of compulsory measles vaccination in the Czech Socialist Republic (CSR). J Hyg Epidemiol Microbiol Immunol. 1979; 23 (3): 273–83. PubMed PMID: 575149.

MAREŠOVÁ, Vilma. Malá historie infekčních nemocí od padesátých let minulého století a význam očkování. Časopis lékařů českých, 2015, roč. 154, č. 4, s. 156–160. ISSN: 0008-7335.

Taylor L. E., Swerdfeger A. L., Eslick G. D. Vaccines are not associated with autism: an evidence-based meta-analysis of case-control and cohort studies. Vaccine. 2014 Jun 17; 32 (29): 3623–9; doi: 10.1016/j.vaccine.2014.04.085. Epub 2014 May 9. PubMed PMID: 24814559.

Gold M., Goodwin H., Botham S., Burgess M., Nash M., Kempe A. Re-vaccination of 421 children with a past history of an adverse vaccine reaction in a special immunisation service. Arch Dis Child. 2000 Aug; 83 (2): 128–31. PubMed PMID: 10906018; PubMed Central PMCID: PMC1718412.

Aaby P., Martins C. L., Ravn H., Rodrigues A., Whittle H. C., Benn C. S. Is early measles vaccination better than later measles vaccination? Trans R Soc Trop Med Hyg. 2015 Jan; 109 (1): 16–28; doi: 10.1093/trstmh/tru174. Review. PubMed PMID: 25573106.

http://www.immunizeforgood.com

Doporučujeme

Čtěte více

Myslíte na zdraví svých kloubů? Vsaďte na 4 kroky pro prevenci osteoartrózy!

Známky osteoartrózy alespoň v jednom kloubu jsou přítomné u celé poloviny lidí...

Myslíte si, že když nekouříte, rakovina plic se vás netýká? Omyl!

Rakovina plic je jeden z nejčastějších typů rakoviny u žen i mužů. Většinou...

Myslíte si, že lékař nepozná, že kouříte? Omyl!

Mezi standardní otázky při vyšetření lékařem patří, zda kouříte. Vyhnete se...

Mýt si vždy a správně ruce umíme přece už od školky. Opravdu?

I zdánlivé maličkosti, jako třeba správná hygiena rukou, rozhodují o zdraví...

Mytí rukou – mocná zbraň proti nemocím

Možná se to zdá příliš jednoduché a zřejmé, ale je to pravda. Častá, důkladná...

Mytí rukou a jejich dezinfekce jsou rituály, které zachraňují životy

Opláchnout si ruce umí každý, ale správně si je umýt či vydezinfikovat jen málokdo....

Mýty a fakta o alergii

Je až s podivem, kolik o tak rozšířeném onemocnění, jako je alergie, koluje...

Mýty a fakta o mamografii – víme, kde je pravda

Nedávno se začalo neuvěřitelnou rychlostí internetem šířit video Miloslavy Matoušové...

Mýty a fakta o roztroušené skleróze: Co je a co není pravda?

O roztroušené skleróze (RS), stejně jako o dalších onemocněních, koluje mezi...

Mýty a fakta o srdečních chorobách

<p>Nemoci srdce a cév patří k nejvíce diskutovaným tématům vůbec. Přesto o těchto...

Mýty kolem alergií – mají alergici vyšší IQ?

Kolem fenoménu alergií vzniká v posledních letech mnoho různých omylů a mýtů,...

Mýty o glaukomu přivádějí pacienty k lékaři pozdě

Špatná informovanost a podceňování rizik spojených se vznikem zeleného zákalu...

Mýty o cholesterolu, které je třeba neustále vyvracet

Navzdory velké pozornosti věnované v posledních letech cholesterolu přetrvávají...

Mýty o inkontinenčních pomůckách: Jsou pro ostudu?

Inkontinence je mnoha lidmi brána jako společenské tabu, zdroj hanby a rozpaků....

Mýty o inkontinenčních pomůckách: Na výběru nezáleží?

Inkontinence trápí obrovské množství lidí, a to nejen těch starších. Je to velmi...

Mýty o kouření: také se jich držíte?

Většina z nás si kdysi myslela, že odvykání kouření je jenom jednorázová událost....

Mýty o osteoporóze: znáte je?

"Nízký věk a dostatečná konzumace mléka mě chrání před osteoporózou." Jeden...

Mýty o potravinách, které zvyšují cholesterol

Pořád se o něm mluví. Stále se nám v souvislosti s ním doporučuje, co jíst a...

Mýty o revmatu: znáte je?

O mnoha onemocněních se tradují různé mýty, zkazky a polopravdy. Nejinak je...

Mýty o ztukovatění jater

Některé mýty o zdraví mohou mít jen zdraví neprospěšný účinek, jiné mohou být...

#ADS_BOTTOM_SCRIPTS##MICRODATA#