Mléko (ne)zahleňuje. Záleží na tom, čemu věříte
Mléko zvyšuje zahlenění – to je velmi časté přesvědčení mnohých pacientů nebo jejich rodičů. Je však podloženo vědeckými důkazy?
Není jeho pravdivost stejná jako pravdivost tvrzení, že každá paní, která má na nose bradavici, je čarodějnice?
Hlen je film, který pokrývá sliznice zažívacího i respiračního traktu. Chrání organizmus před řadou mechanických, termických i chemických poškození. Je produktem hlenových žlázek. Obsahuje vodu, muciny, imunoglobuliny, mukopolysacharidy, soli, lysozym, leukocyty a odumřelé epitelie.
Mléko "zahleňuje" od 12. století
Úvahy o zahlenění po požívání mléka můžeme nalézt již ve 12. století. Pocházejí od židovského lékaře Mosese Maimoidese. Také tradiční čínská medicína se zmiňuje o zvlhčujícím účinku konzumace mléka a sladkostí na sliznice. Je vysvětlován vyšší tvorbou hlenu. Je ale takový účinek dnes vědecky prokázaný? Mají se všichni, kdo trpí onemocněním dýchacích cest, vyhýbat konzumaci mléka a mléčných výrobků?
Opatření při nemocech dýchacích cest jsou mnohdy protichůdná. Na jednu stranu se pacienti vyhýbají mléčným výrobkům, které podle nich zahleňují, na druhou stranu užívají léky, které tvorbu hlenu podporují nebo mění jeho kvalitu. Je možno v tomto počínání hledat nějaký smysl? Často ne.
Nebořte přirozenou obrannou bariéru
Hlen je jednoznačně prospěšnou obrannou bariérou, která chrání sliznice před poškozením. Při jeho vyšší tvorbě ale musí být zajištěno i jeho rychlé a účinné odstraňování. Tak je splněna jeho ochranná funkce – zachytí škodliviny, které jsou potom z dýchacích cest spolu s ním odstraněny.
Odborné studie prokázaly, že pocit zahlenění udávají po konzumaci nejen mléka, ale i nemléčného testovacího nápoje (který je od mléka chuťově k nerozeznání) výrazně častěji lidé, kteří věří, že konzumace mléčných výrobků vyvolává vyšší tvorbu hlenu v dýchacích cestách.
Zahlenění pociťují jen ti, kteří tomu věří
Pocit zahlenění je tedy závislý na víře, nikoliv na konzumaci kravského mléka. Studie byly prováděny jak u astmatiků, tak u dobrovolníků, kteří se nechali infikovat viry působícími onemocnění dýchacích cest. U všech byl výsledek stejný. Pocit zahlenění udávali více ti, kteří v to věří.
Doporučení vyloučit mléko a mléčné výrobky ze stravy všech, kdo trpí onemocněním dýchacích cest, není tedy většinou založeno na vědeckých důkazech, a může dokonce vést i k poškození organizmu, pokud je dieta dlouhodobá, protože jednostranná dieta pacienta ochuzuje o důležité živiny.
Škodlivé je požívání mléka pouze tehdy, pokud má na něj pacient prokázanou alergii. Ta se může projevovat příznaky onemocnění zažívacího ústrojí, kůže i dýchacích cest. Projevy jsou zhoršovány i fyzickou námahou.
(van)
