Které sporty jsou nejzdravější? Nechte si odborně poradit

Nepochybně každý dnes ví, že sportování je zdravé, že sedavý způsob života zvyšuje riziko mnoha onemocnění, a že kdo se chce udržet fit do vysokého věku, měl by se začít hýbat.

Pokud však vaší poslední sportovní zkušeností byly hodiny tělesné výchovy ve škole, není vůbec lehké se sportem najednou začít. Aby u vás vaše nová fyzická aktivita nenadělala více škody než užitku, položte si nejdříve otázku „Který sport je pro mě ten nejlepší?“.

Jak vybrat správnou pohybovou aktivitu

Ze všech sportů, co jich na světě je, asi nelze vybrat ten univerzálně nejlepší, každému totiž vyhovuje něco trochu jiného. Odborník na sportovní medicínu docent MUDr. Petr Brandejský z Ústavu tělovýchovného lékařství 1. lékařské fakulty UK a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze doporučuje při výběru vhodného sportu zvážit především následující kritéria:

• Zdravotní stav a fyzickou zdatnost jedince – pokud si nejste jistí, na co všechno ještě „máte“, nechte se vyšetřit odborníky.
• Sportovní zkušenosti, schopnost zvládnout techniku daného sportu – jistě si vzpomenete, které sporty vám v minulosti šly a při kterých jste se cítili dobře.
• Motivaci k dané činnosti, její časovou, finanční a organizační náročnost – protože nejdůležitější je u pohybové aktivity pravidelnost a schopnost u ní vydržet, je nutné vybrat takovou, jejíž provozování vás nebude stát přehnaně velké úsilí.

Myslete také na to, že vhodná fyzická aktivita se v životě mění spolu s věkem. Zatímco v mládí můžete dělat téměř cokoli, ve vyšším věku byste už měli myslet více na svou bezpečnost a případná zdravotní omezení.

Doc. MUDr. Petr Brandejský, CSc.

Ústav tělovýchovného lékařství Univerzity Karlovy – 1. lékařské fakulty a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze

odborník uLékaře.cz

Začít se sportem není nikdy pozdě

Byla by chyba si myslet, že sport a pohyb se hodí jen pro mladé a stoprocentně zdravé lidi. Právě naopak, zatímco u mladého člověka je dobrá kondice víceméně přirozená, s přibývajícím věkem na ní musíme čím dál více cíleně pracovat.

Jaký sport by tedy měli zvolit lidé středního a vyššího věku, kteří v mládí nijak zvlášť nesportovali a nyní si chtějí udržet kondici a dobrý zdravotní stav? Docent Brandejský říká: „Pro tyto účely jsou vhodné všechny sporty vytrvalostní, počínaje nejjednodušší chůzí různou rychlostí, dále běh (včetně pomalého joggingu), jízda na kole, běh na lyžích, turistika včetně vysokohorské a vodní, souvislé plavání, též míčové sporty (tenis a jiné raketové hry, odbíjená, košíková a další), také golf, vše v nezávodní formě. Vždy je třeba individuálně uvážit celkový zdravotní stav, nejen činnost oběhu a dýchání, ale i pohybové soustavy a dalších orgánů, a výchozí zdatnost jedince.“ 

Nechte si poradit od specialistů

Všichni, kdo chtějí začít pravidelně sportovat a nejsou si jisti svým zdravotním stavem a výchozí kondicí, mají možnost nechat se vyšetřit v některé specializované ordinaci tělovýchovného lékařství, kde lékař nejprve zhodnotí jejich zdravotní stav a na základě toho jim může následně doporučit vhodnou pohybovou aktivitu. „Základním předpokladem pro správnou volbu druhu sportovní činnosti u osob starších 40 let je specializované vyšetření na tělovýchovnělékařském pracovišti. Skladba této prohlídky je celosvětově jednotná podle doporučení Mezinárodní federace sportovní medicíny (FIMS),“ říká docent Brandejský a vyjmenovává, co všechno vás na komplexním „sportovním“ vyšetření čeká:

• Zjištění anamnézy a dotazy na životní režim (stravovací návyky, kouření, alkohol, současná úroveň pohybu, užívání léků, úroveň stresu).
• Antropometrická vyšetření, tedy stanovení tělesné hmotnosti, tělesné výšky, hmotnostně-výškového indexu BMI a změření procenta tělesného tuku.
• Komplexní klinické vyšetření v rozsahu zákonné preventivní dvouleté prohlídky u praktického lékaře, biochemické vyšetření moče a krve a klidový elektrokardiogram (EKG).
• A především zátěžový elektrokardiografický test oběhu a dýchání na bicyklovém ergometru (rotopedu) nebo méně často na běhacím pásu – právě ten nejlépe určí vaši stávající fyzickou kondici a úroveň zatížení, která je pro vás vhodná.

Ambulance tělovýchovného lékařství se u nás nacházejí v mnoha větších městech (nejméně jedna v každém okrese). Zatímco některá vyšetření vám může proplatit vaše zdravotní pojišťovna, jiná si budete muset uhradit sami. Proto se vždy raději informujte předem.      

Rizikové sporty – s těmi raději nezačínejte

Sport je obecně vnímaný jako zdraví prospěšná aktivita, mohou tedy vůbec některé sporty naše zdraví i ohrozit? Rizikových sportů, kde je poměrně vysoká pravděpodobnost úrazu, je překvapivě hodně. „Jsou to především sporty bojové, jako je box, zápas, judo nebo karate, dále motoristické sporty, cyklistika, boby, saně, všechny sporty, ve kterých se skáče a velmi nebezpečné jsou všechny letecké sporty,“ vyjmenovává některé z nich docent Brandejský a seznam by mohl ještě dlouho pokračovat. „Vrcholně rizikové jsou pak tzv. adrenalinové sporty, nejznámější jsou bungee jumping a rafting. Závěrem je třeba zdůraznit, že zdravotně nebezpečné jsou prakticky všechny sporty ve své vrcholové, polo- i profesionální formě, neboť vyžadují pro dosažení úspěchu tělesný a do značné míry i duševní výkon často až za hranicí individuálních lidských možností.“

Že si sport vybírá u těch vrcholových a profesionálních sportovců svou nemalou daň, je jasné. To se však netýká velké většiny z nás, a pokud se rozhodnete se sportem začít, určitě nebudete litovat. Jak totiž trefně poznamenává docent Brandejský: „Sport přidává život k letům.“ Jinými slovy, i když život se sportem nemusí být vždy nutně delší, bude pravděpodobně zajímavější, zdravější a šťastnější než život bez něj.