Kouření mění DNA už během pár minut!
Pěkně si tu cigaretku užiju, stejně se ta „škodlivost“ neprojeví dříve než za pár let… Pokud si myslíte totéž a právě si zapalujete, zadržte! Výsledky nedávné studie totiž ukázaly, jak moc se laici i odborníci v posuzování rychlosti účinku kouření na naše zdraví mýlili.
Kuřácká vášeň často zabíjí
Nejen jako "úvodní varování" začínajícím kuřákům mohou sloužit výstupy ze studie, ve které se vědci zabývali vlivem kouření na lidskou genetickou informaci. Vyplynulo z ní totiž nečekané zjištění – k poškození DNA dochází již během prvních několika minut a nikoliv až po řadě let od počátku kouření. Autoři studie, jejíž výsledky byly uveřejněny ve vědeckém časopise Chemical Research in Toxicology, mimo jiné upozorňují také na spojitost kouření se vznikem nádorových onemocnění. Kromě rakoviny plic, na jejímž vzniku se kouření podílí u většiny nemocných, je dnes prokázána i zásadní role užívání tabákových výrobků při rozvoji minimálně dalších 18 typů nádorů různých orgánů.
Mutace během chvilky
Již delší dobu odborníci vědí, že jednou z významných rakovinotvorných látek v cigaretovém kouři jsou polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH). Co se s nimi v těle po vykouření cigarety přesně děje, však doposud známo nebylo. Proto vědci u 12 dobrovolníků sledovali osud uměle označeného PAH známého jako fenantren, který je běžně přítomen v tabákovém kouři. Tato látka se v krvi mění na toxickou substanci poškozující DNA tak, že mutuje, čímž dochází ke vzniku nádorových buněk. To byl známý fakt, ovšem rychlost, s jakou k těmto dějům dochází, překvapila i vědce samotné – maximální hodnoty toxických metabolitů byly v krvi naměřeny už za 15 až 30 minut po típnutí cigarety.
Tělo není stroj
Podle vědců se jedná o unikátní výzkum, protože byl poprvé pozorován metabolismus PAH v lidském organismu, a to přímo po inhalaci cigaretového kouře. Z výsledků je zřejmé, že první mutace lidských genů mohou vznikat už po vykouření jedné cigarety a nikoliv až za mnoho let nepřetržitého kouření. To, zda poškození DNA povede až ke vzniku zhoubného onemocnění, pak záleží na řadě dalších faktorů včetně s věkem se horšící schopnosti organismu genetickou informaci opravovat.
(veri)
Zdroj: www.sciencedaily.com
