Koronarografie
Koronarografie je kontrastní rentgenologické vyšetření věnčitých (koronárních) tepen zásobujících Vaše srdce. Používá se při podezření na zúžení nebo uzávěr věnčitých tepen. Hlavním důvodem vyšetření je ischemická choroba srdeční (námahové bolesti na hrudi, infarkt myokardu). Vyšetření navrhuje internista kardiolog. Provádí jej specialista na invazivní kardiologii.
Koronarografie je kontrastní rentgenologické vyšetření věnčitých (koronárních) tepen zásobujících Vaše srdce. Zásadním počinem pro vznik tohoto vyšetření bylo zavedení katétru do srdce (katetrizace). Jako první na světě ho v roce 1929 sám na sobě provedl mladý německý lékař Werner Forssmann. Vlastní koronarografie vznikla v 60. letech 20. století kdy byla vypracována technika zavedení katétru do odstupů věnčitých tepen z aorty.
Kdy se vyšetření používá...
Koronarografie se používá při podezření na zúžení nebo uzávěr věnčitých tepen. Hlavním důvodem vyšetření je ischemická choroba srdeční (námahové bolesti na hrudi, infarkt myokardu). Vyšetření navrhuje internista kardiolog. Provádí jej specialista na invazivní kardiologii.
K čemu vyšetření slouží...
Účelem koronarografie je zobrazit průsvit Vašich věnčitých tepen a jejich případné zúžení nebo uzávěr. Informuje o počtu a umístění postižených tepen a významnosti zúžení. Výsledek vyšetření umožní lékaři naplánovat další léčebný postup. Pro zprůchodnění ucpaných tepen a znovuobnovení dostatečného zásobení srdce se rozhoduje mezi chirurgickým zákrokem (koronární bypass), katetrizačním zprůchodněním (angioplastika) nebo farmakologickou léčbou (rozpuštění sraženiny, stabilizace aterosklerotického plátu). Včasným odhalením kritického zúžení věnčitých tepen a zahájením příslušné léčby Vám může koronarografie zachránit život. Provádí se i před každým plánovaným chirurgickým výkonem na srdci a jeho cévách.
Co je k vyšetření potřeba...
Pracoviště pro provádění koronarografie je kombinací operačního sálu a rentgenologické vyšetřovny. Její součástí je operační stůl a nastavitelný stojan s RTG přístrojem. K rentgenovému zobrazení je zapotřebí zdroj záření - tzv. rentgenka. Po průchodu organismem se záření zachycuje a zobrazuje na monitoru. K zavedení kontrastní látky do Vašich věnčitých tepen slouží katétr. Je to dlouhá tenká dutá trubička. K vyšetření je třeba sada pro zavedení katétru do tepny. Kontrastní látka se aplikuje přetlakovou stříkačkou. K ochraně vyšetřujícího lékaře před ionizujícím rentgenovým zářením se používají speciální olověné vesty.
Jaký je princip...
Katétr se obvykle zavádí do těla tříslem. Za kontroly rentgenem se Vaší stehenní tepnou a aortou dostává až k místu odstupu koronárních cév nad aortální chlopní. Po vstupu do věnčité tepny lékař aplikuje kontrastní látku, která zobrazí její průběh a velikost. Stejný postup zopakuje i v případě tepny na druhé straně.
Jak se na vyšetření připravit...
Koronarografie patří mezi invazivní zákroky. Zasahuje do Vašeho těla a je spojena s určitými riziky. Proto se provádí za hospitalizace. Na přípravu na Vaše vyšetření tedy mohou dohlédnout sestry. Den před vyšetřením Vám odeberou krev na testy srážlivosti. Na vyšetření půjdete nalačno. To znamená, že od půlnoci nesmíte už nic jíst. Ráno dostanete léky na ředění krve a na zklidnění. Katétr se do těla zavádí nejčastěji stehenní tepnou. Pro její lepší přístupnost Vám sestra nebo sanitář vyholí tříslo. Vyšetření se provádí pomocí kontrastní látky podávané do tepny. Její podání může v některých případech vyvolat alergickou reakci. Informujte lékaře, jestli jste podobnou komplikaci už někdy v minulosti zažili. V rámci prevence se před vyšetřením podávají 2 tablety Dithiadenu. Je to lék, který nežádoucí účinky kontrastní látky tlumí.
Jak probíhá...
Lehnete si na vyšetřovací stůl pod pohyblivé rameno rentgenu. Nad sebou uvidíte obrazovku, na které bude lékař sledovat průběh vyšetření. Sestra Vám na hrudník připevní elektrody pro snímání EKG. Na prst dostanete klip sledující nasycení Vaší krve kyslíkem (pulsní oxymetr). Do žíly na paži dostanete kanylu, která umožní případné podání léků nebo infuzí. Potom může začít vlastní vyšetření. Lékař vydesinfikuje místo vstupu pro katétr (nejčastěji tříslo, ale někdy i paži) a aplikuje do něj malé množství znecitlivující látky. Potom pomocí zvláštní jehly napíchne Vaši stehenní tepnu a vsune do ní katétr. Proti krevnímu proudu jej posunuje až k odstupu věnčitých tepen a aplikuje kontrastní látku. Aktuální pozici katétru a stav Vašich tepen kontroluje pomocí rentgenu. Vyšetření není bolestivé. Díky místnímu znecitlivění třísla se nemusíte bát ani bolesti při napichování tepny. Aplikace kontrastní látky může vyvolat pocit tepla. Nelekejte se. Po celou dobu vyšetření budete v kontaktu s lékařem, který Vám vysvětlí co máte právě dělat. Stačí jen klidně ležet a na vyzvání občas zadržet dech. Celé vyšetření i s přípravou trvá jednu až dvě hodiny
Kdy bude výsledek...
Předběžné výsledky vyšetření Vám může lékař sdělit už v průběhu vyšetření. Důkladnější zhodnocení a popis zhotovených rentgenových snímků je k dispozici ještě týž nebo následující den.
Co vyšetření ukáže...
Normální věnčité tepny nejeví známky zúžení. Na snímku se zobrazí jako plné tmavé čáry. Při pokročilé ateroskleróze může dojít k jejich zúžení nebo úplnému uzávěru. Projeví se to ztenčením obrazu tepny nebo úplným přerušením postupu kontrastní látky za uzávěr. Tepna na rentgenovém snímku jakoby najednou končí.
Kam povedou další kroky...
Po výkonu musíte přísně dodržovat minimálně osmihodinový naprostý klid na lůžku. Místo vpichu v třísle budete mít pevně zavázané. Sestra Vám jej ještě navíc zatíží pytlíkem naplněným pískem. Můžete vykonávat jen mírné pohyby na posteli. V žádném případě nesmíte vstávat a chodit (ani na toaletu)! Můžete jíst a pít. Po 24 hodinách od vyšetření již můžete klidně vstát a chodit. Další postup léčby záleží na výsledku vyšetření.
Dostupnost...
Koronarografie se provádí na specializovaných kardiologických odděleních velkých nemocnic.
