Koronavirus vs. chřipka. Kdo je větší zabiják?

Do 31. 3. 2020 se můžete zeptat v online lékařské poradně na vše kolem koronaviru. Na vaše dotazy ZDARMA odpoví MUDr. Jana Moravcová z Kliniky infekčních, parazitárních a tropických nemocí Nemocnice Na Bulovce.

Zatímco v době vzniku tohoto rozhovoru nebyla u žádného Čecha potvrzena nákaza koronavirem, chřipková epidemie u nás vrcholí. Příznaky obou onemocnění jsou přitom velmi podobné: kašel, rýma, únava a horečka. Jsou si navzájem podobné i viry, které je způsobují?

Nikoliv, jsou odlišné. Obecně dělíme viry tohoto typu na nechřipkové – respirační a chřipkové, kdy chřipka může vést až k úmrtí jedince. Tento nový virus je spíše bližší chřipce. Je tedy možné, že v budoucnu budeme řešit nejen respirační viry a chřipku, ale i koronavirus. Zatím to ale nevíme, protože o novém koronaviru máme strašně málo informací.

Když nás tedy skolí rýma, únava a horečka, máme se obávat koronaviru?

V současné době může člověk v České republice očekávat, že má z 99,9 % chřipku. Žádné onemocnění koronavirem u nás totiž zatím nebylo zaznamenáno. Je pravděpodobné, že se sem nemoc zavleče, my ji očekáváme a jsme na ni dobře připraveni, ale zatím se tak nestalo. Závažnost onemocnění je v této chvíli větší u chřipky než u koronaviru.

Z dostupných informací vyplývá, že inkubační doba (období od nákazy po první projev onemocnění – pozn. red.) infekce novým koronavirem je až 14 dní. Zároveň, že po celou tuto dobu je nemoc nakažlivá, platí tento předpoklad i nadále?

Patrně ano, i když žádná studie, která by to dokládala, neexistuje. Přenos v inkubační době platí i u chřipky a u většiny respiračních onemocnění, jen jde zpravidla pouze o jeden den před začátkem obtíží.

Smrtnost u chřipky a koronaviru se příliš neliší

Koronavirus je tedy velmi snadno přenosný…

Ze začátku přicházely informace, že aby došlo k přenosu onemocnění, musí být zdravý jedinec v dlouhodobém kontaktu s nemocným. Ovšem průběh epidemie svědčí o tom, že kontakt rozhodně nemusí být dlouhodobý, což je stejné jako u jiných respiračních nemocí. Tedy stačí běžný kontakt v těsné vzdálenosti.

Z počátku to také vypadalo, že onemocnění novým virem 2019-nCoV bude mít vysokou smrtnost (v % vyjádřený poměr počtu úmrtí k počtu všech nemocných danou chorobou – pozn. red.), jako tomu bylo například u onemocnění SARS nebo MERS. Zdá se však, že se tento předpoklad nenaplnil.

Ano, smrtnost výrazně klesá. Nemoc u většiny pacientů probíhá mírně. Pro srovnání u chřipky se smrtnost uvádí asi 1,6 až 1,8 %, u nového koronaviru 2,2 %. Čísla se tedy příliš neliší.

Platí také stále informace, že závažné komplikace, respektive úmrtí v důsledku nakažení koronavirem, se týkají zpravidla starších a oslabených či chronicky nemocných osob?

Ano, všechny dostupné informace tomu nasvědčují.

Ještě se vrátím ke srovnání nemoci s chřipkou. Když vezmeme čísla, za loňský rok zemřelo jen v České republice téměř 2500 osob v důsledku chřipky. Celosvětově se udává, že každoročně jde o 600 000 úmrtí, ale v důsledku nákazy novým koronavirem zemřelo zatím necelých 600 osob. Proč tedy ta panika?

Z toho neznámého. Z toho, jak rychle se nemoc šíří. Na druhou stranu je nutné dodat, že koronavirem je určitě nakaženo mnohonásobně více lidí, než máme v současnosti potvrzeno. To ale bývá u chřipky stejné.

Myslíte si, že nemocné v Číně provází více komplikací, než by tomu bylo například v Evropě? S ohledem na horší hygienické podmínky, respektive omezený přístup ke zdravotní péči?

Nejsem znalec Číny, ale samozřejmě, kdyby měli takovou zdravotní péči jaká je v Evropě, tak taková smrtnost zcela jednoznačně nebude.

Hlášená onemocnění budou přibývat

Dá se podle zkušeností s jinými koronaviry, tedy SARS a MERS, odhadnout, kdy bude epidemie kulminovat?

Nic neroste do nebe, ale obávám se, že to hned tak nebude. Netroufám si odhadovat, za měsíc snad budeme chytřejší. Podle zpráv WHO (World Health Organization, Světová zdravotnická organizace – pozn. red.) je teď mnoho lidí, kteří onemocněli, byl jim odebrán biologický materiál a čekají na vyšetření. Nemocní už tedy možná ani tolik nepřibývají, ale budou přibývat hlášená onemocnění.

Jak se můžeme před koronavirem, ale i před chřipkou bránit? Nejčastěji se zmiňuje hygiena rukou a vyhýbání se místům s vysokou koncentrací osob, ale co třeba roušky? Ty běžné nás před nákazou neochrání...

Pro zdravotníky jsou určeny roušky, které nesou označení FFP2 a FFP3. Ty jsou určeny proti průniku virů. Nosí je třeba zdravotníci v Nemocnici Na Bulovce, když ošetřují pacienty, kteří jsou v karanténě a nosí je i nemocní, protože jim zabrání šířit a přenášet viry dál. Běžná rouška za padesát korun nás opravdu neochrání. V Asii je nošení roušek módní záležitostí. Nosí je z různého důvodu a to nejen proto, aby nenakazili své okolí. V Japonsku je třeba nosí i proto, že nemají esteticky vyladěný chrup.

(lek)

Měli byste vědět:

• Koronavirus se, stejně jako jiné respirační infekce přenáší hlavně kontaktem, proto je dobré mýt si ruce mýdlem. Není nutné to však přehánět, 6× denně stačí.
• V letadle, stejně jako ve vlaku otřete plochy vlhčeným ubrouskem, než se jich budete dotýkat.
• V letadle je laminární proudění vzduchu přes HEPA filtry, takže člověk před vámi nebo za vámi vás nakazit nemůže. Jen ten, kdo sedí vedle vás. Rouška má proto smysl ve chvíli, pokud je člověk vedle vás opravdu nemocný.
• Respirátor má smysl používat pouze tehdy, pokud jsme schopni provést jeho sterilizaci nebo důkladnou dezinfekci.

Zdroj:

Tisková konference Nemocnice Na Bulovce ze dne 5. 2. 2020