Když nás sex s partnerem omrzí...

Když zjistíme, že nás začínají přitahovat jiní muži, než ten náš, je třeba si uvědomit, že je to důsledek nějakého procesu, který v našem životě probíhá. Myslím si, že pokud zjistíme, že nás přitahují jiní muži a „ten náš“ nikoliv, je to zpráva o tom, že jsme ve vztahu něco zanedbali...

Když zjistíme, že nás začínají přitahovat jiní muži, než ten náš, je třeba si uvědomit, že je to důsledek nějakého procesu, který v našem životě probíhá. Tedy v případě, pokud stavíme na předpokladu, že když jsme si se svým mužem vztah začali, tak nás přitahoval. Myslím si, že pokud zjistíme, že nás přitahují jiní muži a „ten náš“ nikoliv, je to zpráva o tom, že jsme ve vztahu něco zanedbali.

Přitažlivost ve vztahu není automatická záležitost, která by se chovala nahodile – má dokonce některé své jasné zákonitosti. Například často si uděláme představu o tom, jak se náš partner či partnerka mají „správně“ chovat, projevovat, reagovat a tyto představy od nich vyžadujeme. V podstatě tak píšeme svým protějškům scénář a očekáváme, že se jím budou řídit. Nařizujeme jim, jak mají v daných situacích reagovat (nosit květiny, uklízet koupelnu) a když reagují po svém, jsme naštvaní, zklamaní, popuzení…Pocity, které z těchto nenaplněných očekávání pramení, jsou vždy velmi nepříjemné.

#IMG#

Míváme sklony druhého odsuzovat, pohrdat jím, trestat ho nebo ho obviňujeme, vyčítáme mu a podobně. Je pochopitelné, že pokud se situace, ve kterých se náš protějšek chová jinak, než bychom očekávali, opakují příliš často, ve vztahu se pak hromadí napětí. Atmosféra je nepříjemná, neuvolněná. My jsme nespokojení s tím, jak se chová, a on se cítí nechtěný, odmítnutý.

Pan úžasný

V takovýchto podmínkách se sexuální přitažlivosti nedaří. Partner či partnerka nás zpravidla přitahují v momentech, kdy se cítíme uvolnění, vnímáme vzájemnou důvěru, také když si jeden druhého vážíme... Pokud v nás ale začnou narůstat pocity, že ten druhý je hrozný, hloupý, omezený, jen velmi těžko lze očekávat, že nás bude přitahovat. Naopak muž, kterého vídáme pár hodin týdně, ale nežijeme s ním a nezažíváme s ním každodenní situace, nám najednou může připadat úžasný.

Jak je to možné? Tím, že se vidíme pouze omezenou dobu, muž má čas vytvořit o sobě obraz, jaký chce. Ten, s nímž sedím dvě hodiny v kavárně bude působit jinak než muž, vedle kterého každé ráno vstáváme, řešíme placení složenek a každodenní starosti. Při krátkých setkáních se dá spousta věcí schovat, odložit stranou, čímž o sobě dotyčný může vytvořit žádoucí obraz. Zároveň, pokud my jsme ve svém vztahu nespokojeni a potkáme někoho nového, získáme prostor si věci, které o něm nevíme, dokreslit podle svých představ. Žádný div, že se pak objeví pan úžasný – paní úžasná!

Nový objev – lepší život? Těžko!

Jenže opustit svého partnera v takové chvíli je velice krátkozraké! Je pravděpodobné, že i s novým objevem velmi rychle zajedeme do starých kolejí. Sebe si totiž do nového vztahu bereme s sebou. Pokud chceme svůj vlastní život lepší, praktičtější než vyměnit partnera může být revize vlastních představ a očekávání, které ve většině případů bývají právě průvodcem nepříjemných pocitů, zklamání, odmítnutí, bezmoci.

Jaký je váš scénář, který jste svému protějšku napsali? Jak chcete, aby reagoval? Co má podle vás říkat? Jak se má tvářit, co má vytušit? Jsou tyto požadavky opodstatněné nebo pramení z představy, že se „to tak prostě správně má dělat?“ Váš partner nikdy nebude ten „správný podle vás“. Bude prostě takový, jaký je. Se svými zvyky, přáními, touhami, způsobem jednání. Pokud začnete investovat svou energii do toho, abyste ho poznali místo nucení a přesvědčování, jak a co má podle vás dělat, možná ve vztahu objevíte nové netušené rozměry a vzájemná přitažlivost se opět vynoří.

(fil)

Psáno pro www.Žena.cz