Kašel: komplikace alergických onemocnění, nebo ochranný reflex?
Kašel je jedním z nejčastějších příznaků, se kterým pacienti přicházejí k lékaři.
Kašel podle doby trvání může být:
- akutní – trvající do 14 dnů
- chronický – trvající 4 a více týdnů
Infekce
Příčinou akutního kašle jsou nejčastěji virové infekce horních cest dýchacích probíhající většinou s rýmou. Sekret z nosu často stéká do nosohltanu a dále do hrtanu, kde dráždí ke kašli. Také rýma neinfekčního, alergického původu může dráždit ke kašli zcela stejným mechanismem. Záněty průdušek a zápal plic bývají také provázeny akutním kašlem.
Astma
Další příčinou akutního i chronického kašle je alergické astma. Může to být jediný projev astmatu, pacient nemusí udávat stavy sípání a dušnosti. Kašel je tu nejčastěji suchý, zhoršující se při vdechování chladného vzduchu a také při námaze, pobytu v zakouřeném prostředí nebo kontaktu s alergeny. U těžších astmatiků se může objevit kašel i v noci a pacienta budit.
Špatné zažívání
Vleklý chronický kašel pozorujeme i u onemocnění zažívacího traktu. Je to v situacích, kdy se kyselý žaludeční obsah dostává do jícnu. Může docházet k jeho opakovanému vdechnutí. Někdy jen dráždí nervová zakončení v jícnu, a tak je vyvoláván kašlací reflex. Onemocnění se nazývá gastroezofageální reflux.
Kašel – příznak vrozené vady dýchacích cest?
Při neobjasněném chronickém kašli musíme u dětí také vždy pomýšlet na vrozené vady dýchacích cest, cystickou fïbrózu, vdechnuté cizí těleso a na chronické dráždění při znečištění ovzduší smogem nebo pasivním kouřením.
U dospělých musíme pomýšlet i na nádory a další důsledky dlouholetého kouření – chronickou obstrukční plicní nemoc.
Kašel je tedy prvotně ochranným mechanismem, při delším trvání však může spolu s dalšími příznaky signalizovat i vážnější onemocnění.
(van)
