Kardiostimulátor oslaví půl století existence
První kardiostimulátor byl v Čechách zaveden v roce 1962 a během následujících deseti let došlo k obrovskému rozmachu ve využití kardiostimulátorů u pacientů s poruchami srdečního rytmu.
Kardiostimulátor je zjednodušeně přístroj (umístěný přímo v těle pacienta), který vydává, kdykoli je to nutné, elektrické impulsy. Ty potom podporují správné stahování srdečního svalu.
Jen v ČR žije kolem 100 tisíc lidí s kardiostimulátorem. V současnosti u nás pracuje celkem 38 kardiostimulačních center a každý rok je nově implantováno přes 6 tisíc kardiostimulátorů.
Několik zajímavých „kardiostimulačních“ historických mezníků:
- V roce 1889 publikoval jako první pan McWilliam v časopise British Medical Journal vynález zařízení, kterým by se mohla vyvolat srdeční činnost v nečinném srdci.
- První přenosný kardiostimulátor zkonstruoval australský lékař Mark Lidwell roku 1928.
- Pojmenování kardiostimulátoru dal americký doktor Albert Hyman, který svůj první přístroj s kardiostimulačním efektem nazval artificial pacemaker (pacemaker – PM) a tak mu říkají kardiologové doposud.
- Vynález tranzistorů přinesl obrovské možnosti v miniaturizaci kardiostimulátorů a jejich implantovatelnosti do těla pacienta.
- První implantace kardiostimulátoru (neboli pacemakeru, PM) na světě se uskutečnila v roce 1958 ve švédském Stockholmu.
- První implantace kardiostimulátoru ve střední a východní Evropě se uskutečnila v pražských výzkumných ústavech (předchůdci IKEMu) už v roce 1962.
- Švédové přispěli unikátním systémem dobíjení kardiostimulátoru. Ten spočíval v bezdotykovém zevním dobíjení. Toto dobíjení se ale muselo uskutečňovat každých 12 hodin, což bylo velmi nepraktické.
- Externí (zevní) způsob dobíjení byl postupně nahrazen praktickými bateriemi, které jsou miniaturní a umístěny jsou přímo v kardiostimulátoru. Jsou také celkově spolehlivější a jejich životnost je až několik let.
- Zatímco původní PM měl velké rozměry (včetně baterie), dnešní kardiostimulátory jsou miniaturní přístroje, které obsahují počítačové čipy a umožňují přizpůsobit stimulaci srdce potřebám organismu a také různým druhům poruch srdečního rytmu.
Teprve posledních padesát let tedy umí lékaři ovládat tlukot srdce a prodloužit tak některým pacientům život i o desítky let. Jsou však zásady, které by měl každý uživatel kardiostimulátoru dodržovat ve vlastním zájmu (článek). A to proto, aby se mohl každý z nich na svém prodloužení života aktivně podílet.
(jnl)
Zdroj:
http://www.novinky.cz
http://technet.idnes.cz/srdce-na-baterky-od-zabich-stehynek-ke-kardiostimulatoru-pzz-/tec_technika.asp?c=A080213_213237_tec_technika_pka
