Jak se covid-19 projevuje na nemocném srdci?

Covid-19 nepoškozuje pouze plíce

Covid-19 je sice respirační onemocnění, a postihuje tedy primárně dýchací systém, průběžné údaje však naznačují, že až u 20 % pacientů hospitalizovaných s tímto onemocněním lze pozorovat i akutní poškození srdečního svalu. Mechanismy jeho poškození mohou být různé. U části pacientů dochází k rozvoji akutního infarktu z důvodu uzávěru srdeční cévy krevní sraženinou, případně snížením průtoku krve srdcem při šokovém stavu. Hodně se diskutuje také o takzvané stresové kardiomyopatii a velmi vzácně může být důvodem poškození srdečního svalu zánět nesouvisející s ucpáváním cév, myokarditida, která je pro covid-19 specifická. Pokud koronavirus poškodí plíce, může navíc dojít k rozvoji pravostranného srdečního selhání.

Když virus zasáhne nemocné srdce…

Ze statistik vyplývá, že mezi zemřelými na covid-19 mělo až 50 % pacientů prokázané srdeční onemocnění. V souvislosti s úmrtím na tuto chorobu jsou na tom hůře už jen pacienti s nádorovým a plicním onemocnění. Nemocní se srdečním selháním mají tedy vysoké riziko nepříznivého a komplikovaného průběhu nemoci. Týká se to navíc více než 300 tisíc lidí.

Samotné srdeční selhání mívá nevýrazné projevy, které lze zaměnit s jinými chorobami, a spousta lidí tak ani netuší, že se potýkají s takto závažným stavem. Nemocným například otékají nohy, hůře se jim dýchá, jsou unavení, buší jim srdce, ale mohou trpět i nechutenstvím nebo zvětšováním břicha.

Lidé během pandemie zanedbávají prevenci a odkládají akutní vyšetření

Daleko závažnější dopady než samotná infekce budou však na pacienty se srdečními onemocněními mít nepřímé následky pandemie. Značná část z nich z obav před nákazou novým typem koronaviru podceňuje varovné příznaky srdečního onemocnění a raději zůstává doma, než aby absolvovala důležitá lékařská vyšetření na specializovaném pracovišti. To dokládají data z různých evropských zemí, včetně České republiky, kde byl zaznamenán 25–75% pokles výskytu infarktů.

Neabsolvováním potřebné léčby, která po infarktu prokazatelně snižuje riziko úmrtí, se tak pacient do budoucna vystavuje zvýšenému riziku rozvoje srdečního selhání. Celou situaci navíc zhoršuje zanedbání preventivních prohlídek ze strany pacientů, při kterých by se mohlo na počínající poškození srdce přijít včas. Lékaři proto v nejbližší době očekávají nárůst případů náhlé srdeční smrti, srdečního selhání a dalších srdečních komplikací.

Srdečně-cévní nemoci patří mezi nejčastější příčinu úmrtí v České republice. Na této situaci nezměnila nic ani pandemie covidu-19, a proto by ani v této době neměli pacienti léčící se se srdcem zapomínat na prevenci a správnou léčbu svého onemocnění. V případě zhoršení zdravotního stavu či náhlých obtížích je důležité vyhledat okamžitě lékařskou pomoc a nečekat, že potíže odezní samy.

(mraf)

Zdroje:

https://www.tribune.cz/clanek/46072-nejenom-kardiovaskularni-dusledky-pandemie-covid

https://www.statnews.com/2020/07/27/covid19-concerns-about-lasting-heart-damage/

https://www.kardio-cz.cz/data/clanek_novinky/565/dokumenty/prioritizace-nemocnych-k-vakcinaci-proti-covid-19.pdf