Jak léčit duši
Systematicky lze duševní nemoci podle původu rozdělit do tří hlavních skupin. První tvoří funkční poruchy. U nich je postižena výhradně funkce mozku. Tím se liší od druhé skupiny, takzvaných organických poruch. Zde je duševní porucha důsledkem jiného onemocnění nervového systému, například nádoru, zánětu, mrtvice nebo úrazu. Poslední skupinou jsou symptomatické poruchy. Ty se objevují jakou součást jiných celkových onemocnění organismu.
Každý jsme nějaký…
Stává se vám, že odcházíte z bytu, zamknete dveře, sejdete několik schodů a najednou ve vás začne hlodat pochybnost, zda jste skutečně zamkli? Myšlenka je natolik vtíravá, že vás donutí se vrátit a dveře zkontrolovat. Právě jsme si popsali příznaky obsesivně-kompulzivní poruchy.Že se vám něco podobného občas přihodí, ještě neznamená, že jste duševně nemocní. Tento příklad jen naznačuje, že určité zárodky psychických poruch se čas od času projevují u každého z nás. Záleží však na mnoha okolnostech, zda se u člověka vyvine skutečně významná duševní nemoc.
Čím se zabývá psychiatrie...
Systematicky lze duševní nemoci podle původu rozdělit do tří hlavních skupin. První tvoří funkční poruchy. U nich je postižena výhradně funkce mozku. Tím se liší od druhé skupiny, takzvaných organických poruch. Zde je duševní porucha důsledkem jiného onemocnění nervového systému, například nádoru, zánětu, mrtvice nebo úrazu. Poslední skupinou jsou symptomatické poruchy. Ty se objevují jakou součást jiných celkových onemocnění organismu.Podle projevů se psychická onemocnění tradičně rozdělovala na psychózy, neurózy a poruchy osobnosti. Tato i mezi laiky známá označení se v moderní psychiatrii již neužívají. Nově se většina diagnóz označuje jako „porucha“. Avšak dříve, než může psychiatr stanovit pacientovu diagnózu, musí ho vyšetřit.
Jak probíhá vyšetření na psychiatrii...
Základem je podrobný rozhovor s pacientem. Lékař je ale schopen odhadnout leccos už jen z toho, jak pacient přichází do ordinace, jak se chová, jak se pohybuje, jak mluví. I zdánlivě naprosto nepodstatný okamžik, kdy se pacient představuje, může lékaři přinést důležité informace. Prohlásí-li pacient v úvodu rozhovoru, že je Napoleon a že nemá moc času, protože musí vést vojsko do bitvy, je zřejmé, že je u psychiatra naprosto oprávněně.Při rozhovoru psychiatr orientačně zjišťuje psychické funkce. Zda pacient ví, kdo je, kde je, jaký je den, zda mu funguje paměť, zda je schopen logického uvažování. Součástí vyšetření u psychiatra by ovšem mělo být i alespoň základní vyšetření tělesných funkcí. To z toho důvodu, že některé duševní poruchy mohou mít příčinu v jiné celkové nemoci.
Je-li toho zapotřebí, má psychiatr samozřejmě k dispozici všechna další doplňková vyšetření, jaká se používají i v jiných medicínských oborech. Tedy krevní odběry, zobrazovací metody, EEG (vyšetření elektrické aktivity mozku), rozbor mozkomíšního moku a další.
Jaká je léčba...
Když je stanovena diagnóza, je zapotřebí začít pacienta léčit. Léčebných metod je v psychiatrii několik. Mezi nejdůležitější patří psychoterapie. Jak si ji představit? Jedná se většinou o opakované pohovory s pacientem, individuální, skupinové, s rodinnými příslušníky. Jejich účelem je odhalit prapůvodní příčinu vzniku duševní poruchy a tu pokud možno odstranit.Další možností je medikamentózní léčba. Ta má široké uplatnění a léků je mnoho typů s rozličným účinkem. Škála možností zahrnuje jak slabé léky proti stresu, tak velmi silná léčiva významně ovlivňující osobnost pacienta.
Stále používanou metodou jsou i obávané „elektrošoky“. Odborně se jim říká elektrokonvulzní terapie, a ta v praxi nemá naprosto nic společného s tím, jak si ji většina lidí představuje. Léčba se dnes většinou provádí v celkové narkóze a s uvolněním svalstva. Tato forma je i přes ne zcela jasný mechanismus působení velmi účinná a mnohdy k pacientovi šetrnější, než vysoké dávky léků.
