Hráči na trubku trpí častěji oparem
Naše kůže je často hodně namáhána: doma, v práci, ale třeba i při nadměrném slunění. Velkou zátěž může představovat i hra na hudební nástroj.
Možná to zní divně, ale je to tak. Při cvičení a hraní je totiž mezi kůží a instrumentem většinou těsný kontakt. Pokud dotyčný trpí nějakou formou kožní nemoci (atopického ekzému, lupénky), může dojít nejen k jejímu zhoršení. Tento těsný kontakt může být příčinou i specifických kožních onemocnění.
Kožními problémy jsou nejčastěji postiženi hráči na:
- strunné nástroje – houslisté, violisté, cellisté, kytaristé,
- dechové nástroje – flétnisté, klarinetisté,
- žestě – trumpetisté.
Alergizující kalafuna
Nástroje a jejich doplňky jsou zdrojem řady kontaktních alergenů, především je to kalafuna, nikl a exotická dřeva. Kalafuna je vyráběna z jehličnanů a její nejčastěji alergizující složkou je kyselina abietová. Používá se nejen k ošetření strun, najdeme ji také v lepidlech, leštěnkách, kosmetice. Může zkříženě reagovat i s terpentýnem a peruánským balzámem (používaný k ošetření ran v humánní i veterinární medicíně). Proto se počáteční profesní alergie může rozrůst o reakce na předměty denní potřeby.
Stejná situace nastává při alergii na nikl. Původní reakce na materiál strun nebo dalších kovových součástí nástrojů může pokračovat reakcemi na spony, knoflíky, náušnice a další běžné předměty.
Opar od trubky
Změny kůže hudebníků jsou vyvolávány také mechanickým drážděním při držení nástroje – houslisté mívají otlaky a podráždění na krku, kytaristé a cellisté na hrudi, flétnisté na bradě. Kromě běžných mozolů a profesionálních mozolů, jako jsou u houslistů Garrodovy polštářky, tj. ztluštění kůže a vaziva nad prstovými klouby levé ruky, které je vyvoláno namáháním šlach, mozolů na konečkách prstů u kytaristů a dalších je kůže hudebníků vystavena i poraněním a infekcím. Například u hráčů na dechové nástroje je častější opar na rtech.
Od kytary k žilní trombóze
Byla pozorována i vzácnější profesní poškození, jako například hluboká žilní trombóza u kytaristy na levé noze. Při hře 6 hodin denně u něj docházelo k utištění žilního systému levé nohy, která je u hry na klasickou kytaru opírána o stupínek a kytara je tisknuta na stehno. Dochází tak ke zpomalení toku krve a to vede k tvorbě žilních městků a následně i k trombóze.
Ani ušlechtilé povolání hudebníka není tedy oproštěno od možných vážnějších zdravotních následků, které mohou být ještě podporovány opakovaným stresem a nepravidelnou životosprávou.
Zdroj: Gambichler, T. a spol, BMC Dermatology, 2004, 4: 3
(van)
