V čem spočívá rozdíl mezi cytologií a HPV DNA testem?
Cytologický stěr má za cíl odhalit předrakovinové změny, zatímco HPV DNA test ukazuje na přítomnost infekce, která může změny vyvolat. Cytologický stěr vyhodnocuje strukturální změny buněk děložního čípku. Ty mohou být kromě vlivu HPV infekce způsobeny řadou různých dalších příčin, často jsou důsledkem hormonálních, reparačních nebo zánětlivých změn. K přesnosti výsledku navíc přistupuje ještě významná míra subjektivity při hodnocení. Samostatný cytologický stěr tak může být častěji falešně pozitivní, ale bohužel i falešně negativní. Test na průkaz DNA HPV je plně automatizovaný, laboratorní test, který poskytuje výsledek pozitivní, nebo negativní a díky tomu mnohem přesněji dokáže identifikovat možné riziko. Zcela navíc odpadá vliv jiných faktorů i subjektivní hodnocení.
O kolik je HPV DNA test přesnější než cytologie?
Citlivost HPV DNA testu je ve srovnání s citlivostí cytologického stěru výrazně vyšší. Podle řady odborných studií je průměrný rozdíl v citlivosti 30 %.
Rozpozná všechny druhy HPV virů?
HPV DNA test spolehlivě identifikuje všechny rakovinotvorné typy, které mohou způsobit rakovinu děložního čípku.
Česká studie výsledky testu HPV DNA potvrdila
Potvrzuje to i česká studie LIBUŠE, která se screeningem rakoviny děložního čípku s využitím HPV DNA testu zabývá? Kolik žen se jí účastní a v jaké je teď fázi?
Česká studie LIBUŠE výsledky výrazně vyšší citlivosti HPV DNA testu již potvrdila. Po prvním kole vyšetření, které bylo ukončeno v dubnu 2018, proběhla analýza výsledků cytologického vyšetření a HPV DNA testu u více než 2 400 zařazených žen. Závěry analýzy doložily čtyřnásobně vyšší záchyt závažných předrakovinových změn u žen s pozitivním výsledkem HPV DNA testu ve srovnání s výsledkem cytologického stěru. Studie probíhá celkem 3 roky a měla by doložit i schopnost tzv. negativní predikce HPV DNA testu. Předpokladem je, že skupina žen s negativním výsledkem HPV DNA testu reprezentuje skupinu s výjimečně příznivou prognózou a dlouhodobě minimálním rizikem rozvoje předrakovinových nebo rakovinových změn.
Přinesla už LIBUŠE i jiná zajímavá zjištění?
Kromě potvrzení výrazně vyšší citlivosti HPV DNA testu ukázala studie i důležitá data o výskytu HPV DNA napříč věkovými kategoriemi žen, které vyšetření podstoupily. HPV DNA test má v rámci screeningu smysl použít až u žen starších 30 let. Důvodem je velmi vysoká frekvence přechodných a nezávažných infekcí u žen mladších. Ve studii jsou proto vyšetřovány ženy ve věkovém rozmezí 30-60 let. Výsledky ukazují, že infekce se v nezanedbatelné míře (4-5 % pozitivních případů) vyskytuje i u žen nad 50 let, které ale nezřídka vůbec nenavštěvují gynekologické kontroly, a vystavují se tak významnému riziku vzniku rakoviny děložního čípku.
Co si od studie LIBUŠE slibujete, čeho byste chtěli docílit?
Cíle studie jsou zmapovat výskyt HPV infekce u žen, které jsou v nejvyšším riziku nálezu předrakovinových a rakovinových změn, a doložit vyšší citlivost a schopnost lépe „předvídat“ riziko rozvoje takových změn díky citlivějšímu testu na průkaz HPV DNA. Potvrzení hypotéz z prvního kola studie bylo důvodem k vypracování doporučeného postupu, který by měl zajistit zařazení HPV DNA testu do aktuálního schématu preventivních vyšetření pro všechny ženy starší 30 let. Dokument je nyní oponován odbornými společnostmi. Po skončení studie by teoreticky mohla být role HPV DNA testu ještě rozšířena a díky vysoké negativní predikci testu by u negativně testovaných žen mohly být prodlouženy intervaly provádění stěrů ze současného 1 roku na 3 nebo dokonce 5 let.
Nahradí HPV DNA test cytologii?
Takže je možné, že časem HPV DNA test nahradí nyní využívanou cytologii? Nebo lze metodu cytologie ještě nějak vylepšit?
Některé země již tuto „výměnu“ učinily a deklarují nadále velmi příznivé výsledky. V kategorii žen nad 30 let je to zcela logický krok. U mladších žen si však cytologie ponechá svou úlohu a bude nadále hlavní metodou vyšetřování, pravděpodobně však bude kladen větší důraz na minimalizaci jejích limitů, zejména využitím automatizace a odběrů do tzv. tekutého média. Inovaci, která by ale zásadním způsobem změnila citlivost cytologie, však již očekávat nelze.
Nejdůležitější je zachytit rizikové pacientky včas – o kolik vyšší naději na vyléčení mají ženy při pravidelných prohlídkách oproti těm, které na ně nechodí, a přijdou až nějakým závažným problémem?
Rozvoj rakoviny děložního čípku je dlouholetý proces, na jehož samotném počátku je infekce rakovinotvorným typem HPV. Vlastnímu rakovinovému bujení předchází nejprve vznik předrakovinových změn, které jsou stejně jako časná stadia rakoviny zcela bezpříznakové. Odhalit změny a včas je vyléčit dokáže tedy jen gynekologické vyšetření. Ženy, které preventivní kontroly nenavštěvují, ale obvykle přicházejí až v momentě, kdy mají obtíže. Ty jsou však typickým projevem pokročilého rakovinového nádoru s velmi omezenými šancemi na vyléčení.
Test HPV DNA je už v ČR běžně dostupný
HPV DNA test lékaři využívají už delší dobu – pro které ženy je dnes primárně určený?
V současnosti je HPV test využíván jako způsob třídění rizika u žen starších 30 let, které mají nejasný nebo nespecifikovaný výsledek cytologického stěru, a u všech žen, které podstoupily ošetření děložního čípku jako tzv. test uzdravení.
Mohou si ho u svého gynekologa vyžádat i ostatní ženy? Kolik stojí a kterým ženám byste ho doporučil?
Nejen naše data, ale i velmi rozsáhlé studie ze zahraničí (americká studie ATHENA, holandská POBACSAM či VUSA-Screen aj.) a také změny způsobu vyšetřování při preventivních kontrolách v zemích s výrazně lepšími výsledky výskytu rakoviny děložního čípku ukazují, že využití HPV DNA testu je v ČR zatím velmi malé. Test je běžně dostupný a lze jej doporučit kterékoliv ženě nad 30 let jako doplnění stávajícího cytologického vyšetření. Cena testu je cca 1000 Kč. (Poznámka redakce: Cena se může lišit v různých gynekologických zařízeních, případně laboratořích, které test provádí – v závislosti na výši jejich nákladů.)
Jak často je tento test potřeba opakovat?
Při negativitě testu na HPV DNA je následné riziko rozvoje předrakovinových nebo rakovinových změn extrémně nízké dokonce několik let dopředu. Právě v této „předvídací“ schopnosti tkví hlavní výhoda HPV DNA testu. Oproti cytologii je tak potřeba výrazně nižší frekvence opakování. Optimální je odstup 3 let. Po dosažení několika negativních testů (obvykle dvou až tří) je možné interval posunout dokonce na 5 let.
Co když test vyjde pozitivně, tedy že žena v sobě HPV virus má? Co se děje pak?
Pozitivita HPV testu je známkou rizika a rozhodně ne jistotou abnormálního nálezu. V cílové populaci žen nad 30 let je podle dat studie LIBUŠE 7,4 % pozitivních žen. Díky informaci o pozitivitě je ale možné nejen velmi přesně odlišit pacientky v riziku od pacientek s rizikem minimálním, ale také nabídnout pozitivně testovaným ženám další vyšetření a sledování a v případě průkazu abnormity i adekvátní léčení.
Austrálie má být první zemí na světě, kde chtějí v horizontu příštích 20 let zcela vymýtit rakovinu děložního čípku. Jak se jim to podařilo a je něco takového možného i u nás?
Austrálie je dokonalým příkladem fungování všech úrovní zdravotní prevence. Jednak dosáhla u populace mladých dívek a chlapců velmi vysokého pokrytí očkováním proti HPV a zároveň využívá pro detekci přednádorových změn při preventivních prohlídkách HPV DNA test. Šance, že se rakovina děložního čípku stane v Austrálii raritním onemocněním, je bezpochyby reálná. V našich podmínkách disponujeme identickými možnostmi. Bohužel nedosahujeme tak vysokých hodnot proočkovanosti proti HPV a preventivních vyšetření se zdaleka neúčastní všechny dospělé ženy. Kromě toho je i prostor pro častější využití HPV testu.
V čem dělají, co se prevence rakoviny děložního čípku týče, české ženy největší chyby?
Prvním problémem je nepříznivý mediální obraz očkování proti HPV a silný vliv odmítačů očkování. Díky tomu je stále nezanedbatelné množství dívek a chlapců, kteří nejsou mezi 13. a 14. rokem života očkováni. Zkušenosti s očkováním i jeho široké využití v celém světě však jasně dokládají, že jde o velmi bezpečnou a současně vysoce efektivní strategii ochrany.
Druhým problémem je nízká účast žen na preventivních kontrolách, především pak v kategorii žen nad 50 let, kde pravidelná vyšetření absolvuje jen asi 30 % žen.
Zásadní apely, které by mohly situaci změnit, jsou proto kladeny na zvýšení počtu očkovaných, zlepšení účasti na preventivních kontrolách a využití HPV DNA testu u žen nad 30 let.
Článek byl připraven v rámci partnerské spolupráce s žena-in.cz
