Exotické potraviny mohou vyvolávat u Evropanů alergie
Nové potraviny, v Evropě zatím nepříliš známé, jsou uváděny na trh pro své výživové hodnoty ke zpestření nabídky. Riziko možné alergické reakce na ně ale předem není známo.
Nové potraviny, v Evropě zatím nepříliš známé, jsou uváděny na trh pro své výživové hodnoty ke zpestření nabídky. Riziko možné alergická reakce na ně ale předem není známo. Příkladem za všechny je kiwi, které bylo v Evropě rozšířeno v sedmdesátých letech a od té doby se stalo jedním z nejznámějších potravinových alergenů ve střední Evropě postihující zejména lidi alergické na břízovité a latex.
Nová potravina, nový alergen?
Protože v Evropské unii (EU) není konzumace zcela nových potravin na denním pořádku, podléhá jejich uvedení na trh přísným pravidlům podle nařízení 358/97 Evropského Parlamentu a Rady pro nové potraviny a potravinové doplňky. Stanovení alergenicity je nedílnou součástí hodnocení nové potraviny.
Ochrana zdraví a životního prostředí
Hlavním cílem těchto opatření je minimalizovat riziko zdravotního poškození a poškození životního prostředí geneticky modifikovanými potravinami, potravinami se změněnou fyzikálně-chemickou strukturou a novými potravinami, které nejsou pro danou oblast "domácí".
Čínský vodní špenát jako hlavní podezřelý
Přesná pravidla pro zkoumání alergenicity, která jsou dána pro geneticky modifikované potraviny a pro ostatní nově na trh uváděné exotické potraviny, neexistují. Cílem studie německých lékařů bylo určit alergenicitu pro Evropu nových potravin – čínského vodního špenátu, egyptské fazole a etiopského rajčete. Postup byl stejný jako u geneticky modifikovaných potravin.
Nejprve byly podrobeny vyšetření extrakty uvedených potravin. Byl zkoumán obsah alergenů, rozšířených v celé živočišné říši, dále byla vyšetřována schopnost výtažků z těchto potravin vázat na sebe alergické protilátky z krve pacientů, a nakonec byla určena významnost případných pozitivních reakcí kožními testy a s dvojitě zaslepenými testy pomocí přímého podání podezřelého alergenu.
Při hodnocení, zda se jedná o alergii nebo nikoliv, má totiž rozhodující slovo reakce pacienta: zda po požití dané potraviny má nějaké obtíže nebo ne. Samotné protilátky v krvi bez klinické reakce totiž ještě neznamenají alergii.
Bylo prokázáno, že všechny tři zkoumané potraviny obsahují alergeny, které jsou rozšířené v celé rostlinné říši, a že někteří pacienti na tyto alergeny klinicky reagují. Z výsledku zatím nevyplynulo doporučení potraviny na trh neuvádět, protože chybí srovnání s potravinami jinými.
Studie měla sloužit k ověření správnosti postupu testování, který by v budoucnu sloužil k porovnávání jednotlivých potravin a vytipování těch s největším rizikem alergizace. Uvedený postup testování nových potravin se ukázal být účinný a lze ho v budoucnu použít.
(van)
Zdroj: Gubesh M, a spol. Allergy 2007;62:1243–1250.
